Lesy se vyplatí zachovat, i jejich zbytky, ukazuje mezinárodní výzkum

Zachovat část původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba.

Počet druhů i celkové množství pro zemědělce užitečného hmyzu podle výzkumu rostly v sójových polích v blízkosti lesa a na polích obklopených většími plochami původních lesních porostů.

„Ostrůvky původního lesa poskytují hmyzu a dalším organismům zdroje, kterých se jim v okolní krajině nedostává. Jedinci zde naleznou životní prostor během období nepříznivých podmínek, jako je zima, či úkryt před negativními aspekty moderního zemědělství, jako je aplikace pesticidů,“ popsal šéf výzkumu Ezequiel González.

Vědci v takových případech zaznamenali, že plocha listů okousaných například housenkami byla nižší. Hmotnost semen vyprodukovaných rostlinou sóji naopak narůstala.

„Výnos sóji – produkce na jednu rostlinu – byl blízko lesa, tedy v desetimetrové vzdálenosti, vyšší o 30 procent. Podobný lze očekávat i vliv podílu lesa v okolní krajině. Lokální výnos je až o 50 procent vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ uvedl spoluautor výzkumu Michal Knapp z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Knapp uvedl, že tým využil data o společenstvech hmyzu, poškození rostlin býložravci a také údaje z přímého měření výnosu v kombinaci s moderními statistickými analýzami.

Vědec dále upozornil, že v případě desetimetrové vzdálenosti lesa výzkumníci zaznamenali o 65 procent vyšší početnost užitečných predátorů než při vzdálenosti stometrové.

„Množství lesa v okolní krajině mělo pozitivní vliv především na početnost parazitoidů. Pro parazitoidy škůdců z řádu motýli, nejedná se o denní motýly, byla jejich početnost až desetkrát vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ popsal. U parazitoidů škodlivých ploštic bylo pak podle Knappa v obdobných případech zaznamenáno množství až pětkrát vyšší.

Les pomáhá i škůdcům, celkový efekt je ale silnější pro užitečný hmyz

Knapp také poznamenal, že les pomáhá i škůdcům, což vědci berou jako důkaz pozitivních dopadů na početnost a diverzitu hmyzu. Vědec však zdůraznil, že „celkové efekty jsou silnější“ především pro užitečný hmyz.

Studie je pokračováním dlouhodobého výzkumu, který dokazuje, že rozšiřovat ornou půdu na úkor původních lesů Chaco Serrano by pro Argentinu bylo dlouhodobě nevýhodné.

„Pevně věříme, že náš výzkum pomůže zastavit další kácení zbytků původních lesů a naopak dodá argumenty pro podporu aktuálních snah o návrat původních druhů dřevin do argentinské zemědělské krajiny ve formě agrolesnictví či tvorby nových remízků,“ uzavřel González.

Studii bude počátkem září publikovat časopis Journal of Applied Ecology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...