Lesy se vyplatí zachovat, i jejich zbytky, ukazuje mezinárodní výzkum

Zachovat část původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba.

Počet druhů i celkové množství pro zemědělce užitečného hmyzu podle výzkumu rostly v sójových polích v blízkosti lesa a na polích obklopených většími plochami původních lesních porostů.

„Ostrůvky původního lesa poskytují hmyzu a dalším organismům zdroje, kterých se jim v okolní krajině nedostává. Jedinci zde naleznou životní prostor během období nepříznivých podmínek, jako je zima, či úkryt před negativními aspekty moderního zemědělství, jako je aplikace pesticidů,“ popsal šéf výzkumu Ezequiel González.

Vědci v takových případech zaznamenali, že plocha listů okousaných například housenkami byla nižší. Hmotnost semen vyprodukovaných rostlinou sóji naopak narůstala.

„Výnos sóji – produkce na jednu rostlinu – byl blízko lesa, tedy v desetimetrové vzdálenosti, vyšší o 30 procent. Podobný lze očekávat i vliv podílu lesa v okolní krajině. Lokální výnos je až o 50 procent vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ uvedl spoluautor výzkumu Michal Knapp z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Knapp uvedl, že tým využil data o společenstvech hmyzu, poškození rostlin býložravci a také údaje z přímého měření výnosu v kombinaci s moderními statistickými analýzami.

Vědec dále upozornil, že v případě desetimetrové vzdálenosti lesa výzkumníci zaznamenali o 65 procent vyšší početnost užitečných predátorů než při vzdálenosti stometrové.

„Množství lesa v okolní krajině mělo pozitivní vliv především na početnost parazitoidů. Pro parazitoidy škůdců z řádu motýli, nejedná se o denní motýly, byla jejich početnost až desetkrát vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ popsal. U parazitoidů škodlivých ploštic bylo pak podle Knappa v obdobných případech zaznamenáno množství až pětkrát vyšší.

Les pomáhá i škůdcům, celkový efekt je ale silnější pro užitečný hmyz

Knapp také poznamenal, že les pomáhá i škůdcům, což vědci berou jako důkaz pozitivních dopadů na početnost a diverzitu hmyzu. Vědec však zdůraznil, že „celkové efekty jsou silnější“ především pro užitečný hmyz.

Studie je pokračováním dlouhodobého výzkumu, který dokazuje, že rozšiřovat ornou půdu na úkor původních lesů Chaco Serrano by pro Argentinu bylo dlouhodobě nevýhodné.

„Pevně věříme, že náš výzkum pomůže zastavit další kácení zbytků původních lesů a naopak dodá argumenty pro podporu aktuálních snah o návrat původních druhů dřevin do argentinské zemědělské krajiny ve formě agrolesnictví či tvorby nových remízků,“ uzavřel González.

Studii bude počátkem září publikovat časopis Journal of Applied Ecology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 1 hhodinou

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...