Lesy se vyplatí zachovat, i jejich zbytky, ukazuje mezinárodní výzkum

Zachovat část původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba.

Počet druhů i celkové množství pro zemědělce užitečného hmyzu podle výzkumu rostly v sójových polích v blízkosti lesa a na polích obklopených většími plochami původních lesních porostů.

„Ostrůvky původního lesa poskytují hmyzu a dalším organismům zdroje, kterých se jim v okolní krajině nedostává. Jedinci zde naleznou životní prostor během období nepříznivých podmínek, jako je zima, či úkryt před negativními aspekty moderního zemědělství, jako je aplikace pesticidů,“ popsal šéf výzkumu Ezequiel González.

Vědci v takových případech zaznamenali, že plocha listů okousaných například housenkami byla nižší. Hmotnost semen vyprodukovaných rostlinou sóji naopak narůstala.

„Výnos sóji – produkce na jednu rostlinu – byl blízko lesa, tedy v desetimetrové vzdálenosti, vyšší o 30 procent. Podobný lze očekávat i vliv podílu lesa v okolní krajině. Lokální výnos je až o 50 procent vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ uvedl spoluautor výzkumu Michal Knapp z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Knapp uvedl, že tým využil data o společenstvech hmyzu, poškození rostlin býložravci a také údaje z přímého měření výnosu v kombinaci s moderními statistickými analýzami.

Vědec dále upozornil, že v případě desetimetrové vzdálenosti lesa výzkumníci zaznamenali o 65 procent vyšší početnost užitečných predátorů než při vzdálenosti stometrové.

„Množství lesa v okolní krajině mělo pozitivní vliv především na početnost parazitoidů. Pro parazitoidy škůdců z řádu motýli, nejedná se o denní motýly, byla jejich početnost až desetkrát vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ popsal. U parazitoidů škodlivých ploštic bylo pak podle Knappa v obdobných případech zaznamenáno množství až pětkrát vyšší.

Les pomáhá i škůdcům, celkový efekt je ale silnější pro užitečný hmyz

Knapp také poznamenal, že les pomáhá i škůdcům, což vědci berou jako důkaz pozitivních dopadů na početnost a diverzitu hmyzu. Vědec však zdůraznil, že „celkové efekty jsou silnější“ především pro užitečný hmyz.

Studie je pokračováním dlouhodobého výzkumu, který dokazuje, že rozšiřovat ornou půdu na úkor původních lesů Chaco Serrano by pro Argentinu bylo dlouhodobě nevýhodné.

„Pevně věříme, že náš výzkum pomůže zastavit další kácení zbytků původních lesů a naopak dodá argumenty pro podporu aktuálních snah o návrat původních druhů dřevin do argentinské zemědělské krajiny ve formě agrolesnictví či tvorby nových remízků,“ uzavřel González.

Studii bude počátkem září publikovat časopis Journal of Applied Ecology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...