Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.
Pozorování Perseid doprovodí kulturní akce či výklady odborníků, vrchol přijde 12. srpna
Jen jednou za rok je možné přespat v areálu ondřejovské hvězdárny – právě při společném pozorování Perseid. Astronomický ústav ho pořádá z 12. na 13. srpna na tamní „radarové“ louce. Tedy noc po maximu, které nastane ve středu odpoledne.
Kromě Perseid během noci lidé i pouhýma očima postupně spatří jasné planety Jupiter, Saturn, Mars a Venuši. „Ve druhé polovině noci pak Měsíc krátce po poslední čtvrti. A Mléčnou dráhu, dokud nezačne svítit Měsíc,“ předesílá tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan. Upozornil, že lidé mají dorazit do setmění, aby nerušili další účastníky a především vědecká pozorování na hvězdárně.
Ve středu večer bude živo také ve Hvězdárně Žebrák na Berounsku. Pohled na Perseidy tam „ozvláštní“ vystoupení hudebníka Michala Šindeláře.
Pozorování oblohy astronomickými dalekohledy se koná o víkendu i po celý následující týden ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Promítají tam i pořad o jedné z dobře viditelných planet tohoto léta – Jupiteru. Ve středu, v pátek a v sobotu má večerní pozorování také hvězdárna v pražských Ďáblicích a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.
Přímo na 12. srpna program a pozorování v amfiteátru připravují v ostravském planetáriu. Kapacita je 100 návštěvníků. Za „padajícími hvězdami“ mohou fanoušci noční oblohy vyrazit i do hvězdáren ve Vsetíně, v Teplicích a ve Valašském Meziříčí.
Už v sobotu večer propojí folk-rockový koncert s pozorováním Perseid v jičínské hvězdárně. Stejně jako v Ondřejově tam lze přespat, v plánu je i táborák.
Nejlepší podmínky budou po setmění, později pozorování zkomplikuje Měsíc
V sobotu 15. srpna pak bude celodenní „astronomický program“ u Muzea Jizerských hor v Jizerce. Přes den budou návštěvníci pozorovat Slunce a vyslechnou si přednášky o výzkumu Marsu, světelném znečištění a koncert. Večer „dojde“ na planety a Perseidy, které jsou letos aktivní do 17. srpna.
Podmínky pro pozorování Perseid v době kolem jejich maxima tento rok trochu zkomplikuje Měsíc, který vyjde krátce po půlnoci. Ačkoliv je obvykle doporučeno sledovat meteorický roj ve druhé polovině noci, tentokrát je nejlepší podle odborníků začít po setmění.
Perseidy se jmenují podle souhvězdí Perseus, od něhož zdánlivě vylétají. Jsou to prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu k tomu doje až v roce 2126.
První zmínky o meteorickém roji pocházejí ze 3. století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.
