Pozorování Perseid doprovodí kulturní akce či výklady odborníků, vrchol přijde 12. srpna

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Jen jednou za rok je možné přespat v areálu ondřejovské hvězdárny – právě při společném pozorování Perseid. Astronomický ústav ho pořádá z 12. na 13. srpna na tamní „radarové“ louce. Tedy noc po maximu, které nastane ve středu odpoledne.

Kromě Perseid během noci lidé i pouhýma očima postupně spatří jasné planety Jupiter, Saturn, Mars a Venuši. „Ve druhé polovině noci pak Měsíc krátce po poslední čtvrti. A Mléčnou dráhu, dokud nezačne svítit Měsíc,“ předesílá tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan. Upozornil, že lidé mají dorazit do setmění, aby nerušili další účastníky a především vědecká pozorování na hvězdárně.

Ve středu večer bude živo také ve Hvězdárně Žebrák na Berounsku. Pohled na Perseidy tam „ozvláštní“ vystoupení hudebníka Michala Šindeláře.

Pozorování oblohy astronomickými dalekohledy se koná o víkendu i po celý následující týden ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Promítají tam i pořad o jedné z dobře viditelných planet tohoto léta – Jupiteru. Ve středu, v pátek a v sobotu má večerní pozorování také hvězdárna v pražských Ďáblicích a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

Přímo na 12. srpna program a pozorování v amfiteátru připravují v ostravském planetáriu. Kapacita je 100 návštěvníků. Za „padajícími hvězdami“ mohou fanoušci noční oblohy vyrazit i do hvězdáren ve Vsetíně, v Teplicích a ve Valašském Meziříčí.

Už v sobotu večer propojí folk-rockový koncert s pozorováním Perseid v jičínské hvězdárně. Stejně jako v Ondřejově tam lze přespat, v plánu je i táborák.

Nejlepší podmínky budou po setmění, později pozorování zkomplikuje Měsíc

V sobotu 15. srpna pak bude celodenní „astronomický program“ u Muzea Jizerských hor v Jizerce. Přes den budou návštěvníci pozorovat Slunce a vyslechnou si přednášky o výzkumu Marsu, světelném znečištění a koncert. Večer „dojde“ na planety a Perseidy, které jsou letos aktivní do 17. srpna.

Podmínky pro pozorování Perseid v době kolem jejich maxima tento rok trochu zkomplikuje Měsíc, který vyjde krátce po půlnoci. Ačkoliv je obvykle doporučeno sledovat meteorický roj ve druhé polovině noci, tentokrát je nejlepší podle odborníků začít po setmění. 

Perseidy se jmenují podle souhvězdí Perseus, od něhož zdánlivě vylétají. Jsou to prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu k tomu doje až v roce 2126.

První zmínky o meteorickém roji pocházejí ze 3. století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 17 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...