Pozorování Perseid doprovodí kulturní akce či výklady odborníků, vrchol přijde 12. srpna

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Jen jednou za rok je možné přespat v areálu ondřejovské hvězdárny – právě při společném pozorování Perseid. Astronomický ústav ho pořádá z 12. na 13. srpna na tamní „radarové“ louce. Tedy noc po maximu, které nastane ve středu odpoledne.

Kromě Perseid během noci lidé i pouhýma očima postupně spatří jasné planety Jupiter, Saturn, Mars a Venuši. „Ve druhé polovině noci pak Měsíc krátce po poslední čtvrti. A Mléčnou dráhu, dokud nezačne svítit Měsíc,“ předesílá tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan. Upozornil, že lidé mají dorazit do setmění, aby nerušili další účastníky a především vědecká pozorování na hvězdárně.

Ve středu večer bude živo také ve Hvězdárně Žebrák na Berounsku. Pohled na Perseidy tam „ozvláštní“ vystoupení hudebníka Michala Šindeláře.

Pozorování oblohy astronomickými dalekohledy se koná o víkendu i po celý následující týden ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Promítají tam i pořad o jedné z dobře viditelných planet tohoto léta – Jupiteru. Ve středu, v pátek a v sobotu má večerní pozorování také hvězdárna v pražských Ďáblicích a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

Přímo na 12. srpna program a pozorování v amfiteátru připravují v ostravském planetáriu. Kapacita je 100 návštěvníků. Za „padajícími hvězdami“ mohou fanoušci noční oblohy vyrazit i do hvězdáren ve Vsetíně, v Teplicích a ve Valašském Meziříčí.

Už v sobotu večer propojí folk-rockový koncert s pozorováním Perseid v jičínské hvězdárně. Stejně jako v Ondřejově tam lze přespat, v plánu je i táborák.

Nejlepší podmínky budou po setmění, později pozorování zkomplikuje Měsíc

V sobotu 15. srpna pak bude celodenní „astronomický program“ u Muzea Jizerských hor v Jizerce. Přes den budou návštěvníci pozorovat Slunce a vyslechnou si přednášky o výzkumu Marsu, světelném znečištění a koncert. Večer „dojde“ na planety a Perseidy, které jsou letos aktivní do 17. srpna.

Podmínky pro pozorování Perseid v době kolem jejich maxima tento rok trochu zkomplikuje Měsíc, který vyjde krátce po půlnoci. Ačkoliv je obvykle doporučeno sledovat meteorický roj ve druhé polovině noci, tentokrát je nejlepší podle odborníků začít po setmění. 

Perseidy se jmenují podle souhvězdí Perseus, od něhož zdánlivě vylétají. Jsou to prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu k tomu doje až v roce 2126.

První zmínky o meteorickém roji pocházejí ze 3. století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 15 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 17 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 19 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 23 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 23 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...