Podle nové studie se zdá, že uzavření škol nemá významný vliv na šíření infekcí během epidemie koronavirů, jako je například COVID-19. U mladších ročníků se totiž neprojevují agresivně. Restart vzdělávacích systémů bude naopak klíčový pro to, jak se obnoví chod společnosti po rozvolnění těch nejpřísnějších omezení.
Zavírání škol hraje při šíření koronaviru minimální roli, ukazuje studie
Metastudie zveřejněná na začátku dubna v odborném časopise The Lancet Child & Adolescent Health je první studií, která se zaměřuje na důkazy a údaje o přínosech uzavření škol a dalších intervencí v oblasti sociální distancování školy při epidemiích SARS, MERS a COVID-19.
Mezinárodní výzkumný tým přezkoumal dvě desítky studií, které se věnovaly opatřením při epidemiím těchto tří koronavirových nemocí. Údaje shromážděné z doby epidemie SARS příliš nepodporovaly smysl uzavření škol; jeden z článků ukázal, že uzavření školy (pokud jde o izolované opatření) může snížit celkové množství úmrtí pouze asi o dvě až čtyři procenta.
- Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků.
- Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů.
- Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.
Malý účinek zavřených škol
Studie zdůrazňuje, že údaje z epidemií chřipky, které vykazují výhody uzavření školy – a podle nichž se řada epidemiologů řídí – nelze použít na koronaviry. Odstávka učeben má totiž pouze malé účinky právě u infekcí s vysokým reprodukčním číslem, jako je COVID-19, kde děti nejsou hlavním přenašečem infekce.
Profesor Russell Viner, hlavní autor výzkumu, uvedl: „Z předchozích studií víme, že uzavření škol má pravděpodobně největší dopad, pokud má virus nízkou přenositelnost a útočí zejména na děti. To je ale pravý opak COVIDu-19“.
„Údaje o přínosu uzavření škol při propuknutí epidemie COVID-19 jsou omezené. Ale to, co víme, ukazuje, že jejich dopad bude pravděpodobně jen malý ve srovnání s jinými opatřeními na kontrolu infekce, jako je izolace případů. Je účinný pouze tehdy, když jsou uplatněna i jiná opatření na společenskou izolaci,“ dodal vědec.
Podle Vinera jsou náklady na přerušené vzdělávání vysoké; dochází k narušení výuky a vědec se obává, že to může mít dopad na psychiku žáků i rodinné finance, pokud rodiče musí s potomky zůstávat doma. Nejhorší dopad mají tato opatření podle vědce zejména na děti ze sociálně vyloučených skupin.
„Vzhledem k tomu, že téměř devadesát procent studentů na celém světě (tedy více než miliarda a půl mladých lidí) je teď mimo školu, je nutně zapotřebí více údajů a robustních modelových studií, které nám pomohou zjistit, jak mohou země včas zajistit bezpečný návrat studentů ke vzdělání,“ zdůrazňuje vědec.
Školy bez žáků
V době, kdy byla studie dokončena, tedy 18. března 2020, už došlo k uzavření škol ve 107 zemích světa; důvodem byla právě obava z rychlého šíření nemoci. Výsledky metastudie ale na základě dat z šíření nemoci SARS v Číně, Hongkongu a Singapuru naznačují, že tah národních vlád ke kontrole epidemie nepřispěl.
„Politici si musí být vědomi toho, jak nejasné jsou důkazy, když uvažují o uzavření školy pro COVID-19,“ dodává profesor Viner a upozorňuje, že nyní je třeba se ptát, kdy a jak vzdělávací ústavy znovu otevřít.
Mezi pravidly, která vědec zvažuje jako možná a účinná, jsou například zavírání dětských hřišť, udržování studentů ve stálých skupinách či třídách, větší odstupy mezi studenty ve třídách a případně i zkrácení školního týdne.