Uprostřed Wu-chanu je laboratoř na výzkum smrtících virů. Vědci před ní varovali už před třemi roky

Čínský Wu-chan je v karanténě, která brání místním město opustit i navštívit. Na koronavirus, který se zde objevil vůbec poprvé, už zemřelo 26 osob a další nejméně stovky lidí se nakazily. Místní úřady ale mohou využívat špičkového pracoviště, které zde roku 2017 vzniklo.

Zařízení určené k výzkumu těch nejsmrtelnějších patogenů, které existují, stojí přímo v centru Wu-chanu. Je součástí čínské snahy mít do roku 2025 až sedm laboratoří stejného typu, které mohou provádět za těch nejlepších podmínek výzkum virů a bakterií.

V Číně vzbudil tento projekt nadšení, mezi lékaři z jiných zemí ale před třemi roky spustil i vlnu kritiky. „Poskytne to více příležitostí čínským výzkumníkům a náš příspěvek k výzkumu patogenů úrovně BSL-4 obohatí svět,“ uvedl George Gao z čínské akademie věd pro odborný časopis Nature.

Zařízení typu BSL-4 do té doby Čína neměla, dvě nejbližší se nacházela na Tchaj-wanu. Česká republika má takové pracoviště v Těchoníně, malé obci v okrese Ústí nad Orlicí, kde ho provozuje armáda. Zkratka BSL-4 znamená nejvyšší stupeň rizika i potřebného zabezpečení pro výzkum.


Wuchanská laboratoř byla certifikována pro tyto standardy v lednu 2017. Ve většině zemí světa jsou přitom tato pracoviště značně kontroverzní. Vůbec první vzniklo v Japonsku už roku 1981, ale plně na úrovni BSL-4 začalo pracovat až roku 2015. Ve Wu-chanu šlo schvalování mnohem rychleji.

Tamní zařízení stálo 44 milionů dolarů. Musí odolat zemětřesení magnitudy 7 a bylo postavené mimo povodňová území. Jeho cílem je soustředit se na výzkum nových nemocí a také je v něm uloženo množství těch nejnebezpečnějších patogenů na světě.

Myšlenka na tuto obří laboratoř pochází už roku 2003, kdy Čínu zasáhla epidemie SARS. S jejím vybudováním pomohli Francouzi, čínské straně totiž chyběly zkušenosti s podobnými projekty. Podle časopisu Nature byla výstavba tohoto zařízení výrazně zpožděna především vinou pomalého schvalování, nedostatku financí a také nezkušenosti.

Co se tam zkoumá?

O současném výzkumu není mnoho informací, ale když zařízení vznikalo, měl být jeho prvním úkolem výzkum viru s nebezpečností BSL-3, který způsobuje krymsko-konžskou hemoragickou horečku. Dalšími v pořadí měly být koronaviry, zejména SARS – tento výzkum už potřebuje laboratoř na úrovni BSL-4. A v budoucnu se pozornost vědců má obrátit také k ebole a horečce Lassa, které se vyskytují v Africe.

Čína totiž v Africe mohutně investuje a dlouhodobě na tomto kontinentu pobývá více než milion jejích občanů. Podle čínských expertů je třeba být připravení na všechny scénáře, protože „viry neznají hranice“.

Nature uvádí, že většina vědců v této laboratoři získávala zkušenosti ve francouzském Lyonu, kde mají zařízení na stejné úrovni. Wuchanský ústav také spolupracoval s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí

Je laboratoř hrozba?

Už roku 2017 se ale objevily obavy, zda je wuchanská laboratoř dostatečně bezpečná, zejména v centru tak velkého města. Podle Richarda Ebrighta, molekulárního biologa z Rutgersovy university, virus SARS unikl z vysoce zabezpečených zařízení v Pekingu rovnou několikrát.

Tim Trevan, konzultant v oboru biologické bezpečnosti, zase zdůraznil, že aby byly laboratoře BSL-4 opravdu bezpečné, je potřeba, aby vše probíhalo maximálně transparentně – a je podle něj otázkou, zda je to v Číně možné.

Laboratoř leží jen 18 kilometrů od trhu, kde se poprvé objevil wuchanský koronavirus

Podle Ebrighta také není věrohodná argumentace nutností výzkumu. Domnívá se, že rozšiřování počtu těchto laboratoří v Číně je spíše reakcí na jejich rozvoj v Evropě a USA.

Dodal, že vlády budou Čínu podezřívat z potenciálního vývoje biologických zbraní, která tato zařízení také umožňují. „Tyto laboratoře mají vždy dvojí možné využití,“ uvedl pro Nature.
Možnost vstřikovat zde opicím a dalším zvířatům smrtící patogeny ho tak již roku 2017 naplňovala spíše obavami než nadšením: „Mohou utéct, mohou škrábat, mohou kousat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
před 16 hhodinami

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
před 17 hhodinami

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
před 18 hhodinami

Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.
před 21 hhodinami

Kosti z Národního muzea patří slavnému baroknímu lékaři, zjistili vědci

Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.
10. 7. 2025

Před 40 lety potopili francouzští agenti loď Greenpeace. Zastavili tak vlastní jaderné testy

Operace agentů francouzské tajné služby v podobě potopení lodi ekologických aktivistů měla za cíl zamezit jim v blokování testů atomových zbraní. Jejich útok sice uspěl a loď se potopila. Ale v důsledku skandálu byly testy zastavené.
10. 7. 2025

„Díky za zrušení meteorologické služby!“ Na Trumpa se po záplavách valí kritika

Zatímco počet obětí bleskových záplav v Texasu stoupá, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice. Tragická bilance je totiž přičítána Trumpovým škrtům ve federální sféře a lídr demokratických senátorů požaduje prošetření jejich dopadů na dění v jižním státě USA. To navíc negativně ovlivnila také absence varovných sirén v epicentru katastrofy.
10. 7. 2025Aktualizováno10. 7. 2025
Načítání...