Posádka irské vládní výzkumné lodi pozorovala v polovině července žraloka kladivouna. Stalo se to v irských vodách a je to úplně poprvé v dějinách, co zde byl tento velký a člověku nebezpečný predátor spatřen.
Žralok kladivoun může měřit téměř šest metrů a váží přes pět metráků. Obyčejně tato zvířata žijí v teplých tropických mořích, ale v létě migrují za chladnější vodou. Již dříve se tito velcí predátoři dostávali i do vod v okolí britských ostrovů; pozorování z posledních let ukazují, že rok od roku jsou viděni více severně. Rekordním byl zatím nález mrtvého kladivouna na pobřeží Cornwallu v létě roku 2004.
Podle biologů je objev tohoto žraloka až v irských vodách dalším přesvědčivým důkazem o tom, že se světové oceány oteplují a mořská fauna se tomu přizpůsobuje. Podle vyjádření oceánologa Simona Boxalla pro deník The Times je možné, že se kladivouni budou u irských břehů v budoucnu objevovat častěji. „Mohl to být jeden velmi ztracený žralok, ale pravděpodobnější je, že se naše oceány oteplují,“ prohlásil vědec.
Během posledních desítek let dochází k rychlému oteplování mořské vody na severu, takže se v britských vodách objevuje čím dál více druhů, které byly ještě nedávno považovány za exotické. „Neexistuje jediný důvod, proč by v našich vodách nemohli žít kladivouni nebo třeba velcí bílí žraloci,“ řekl Boxall.
Budoucnost oceánů
Data britské organizace Environmental Protection Agency z roku 2016 říkají, že globální teploty oceánů stoupají asi o 0,07 stupně Celsia za desetiletí. Může to vypadat jako velmi malý nárůst, ale do roku 2100 by to mohlo znamenat, že teploty mořské vody vzrostou o 1,2 – 3,2 stupně Celsia.
A to všechno má dopad na mořský život – například v oblasti australského Velkého bariérového útesu množství velkých druhů žraloků klesá. Konkrétně u pobřeží Queenslandu jich od padesátých let dvacátého století ubylo 74–92 procent. Podle Boxalla tito tvorové ale nevymřeli, jen se přesouvají do chladnějších vod. „Neznamená to ale, že na nás čeká masová invaze kladivounů,“ uklidňuje Boxall.
Co víme o kladivounech
Žraloci kladivouni jsou typičtí hlavou ve tvaru písmene T, která připomíná kladivo. Je adaptací na jejich způsob života a zejména lovu: útočí na rychle se pohybující kořist, takže jim oči daleko od sebe pomáhají s lepší orientací v prostoru.
Na lov této menší a mrštné kořisti se adaptoval i zbytek jejich těla, například jejich drobná tlama; v poměru k velikosti jejich těla je na žraloky nezvykle malá.
Věda zná devět druhů kladivounů, ten pozorovaný u Irska byl podle biologů kladivoun obecný, jeden z nejrozšířenějších druhů kladivounů.
Kladivouni mohou útočit na člověka, podle mezinárodní databáze ISAF se ví o 34 útocích na lidi, z toho bylo 17 nevyprovokovaných a jeden skončil lidskou smrtí. Největší škody způsobují rybářům, které připravují o kořist – ale přitom jsou sami lidmi lovení, nejvíce kvůli hřbetním ploutvím a také jako přísady pro tradiční čínskou medicínu.
