Korálové útesy v Rudém moři jsou nečekaně odolné. Izraelští vědci našli jejich evoluční trik

Nahrávám video
Korálové útesy v Rudém moři
Zdroj: ČT24

Korálové útesy sice poskytují útočiště tisícům druhů, samy se ale ocitly v ohrožení. Jen těžko se vyrovnávají se stoupající teplotou a kyselostí mořské vody. To způsobuje jejich blednutí, tedy odumírání symbiontů, které je tvoří. V Rudém moři ale biologové na rozdíl od korálů v australském Velkém bariérovém útesu takové problémy nezaznamenali. Místní druhy korálů proto začali pečlivě zkoumat a uměle jim v laboratorních podmínkách měnit životní podmínky.

„Stále jsme zvyšovali teplotu. O tři, čtyři a pět stupňů. Až při pěti a šesti stupních nad maximální letní teplotu se u korálů začal projevovat stres a blednutí,“ uvedl Maoz Fine, ředitel výzkumu korálů z Bar Ilanovy univerzity v Ramat Gan.

Tým biologů, v němž Fine pracuje, nyní přišel i s vlastní teorií, proč jsou koráli z Rudého moře odolnější než jejich příbuzné druhy z jiných moří. Může za to podle nich přirozený výběr, který zřejmě proběhl přibližně před osmnácti tisíci lety.

Jak se to stalo? Maoz Fine vysvětluje: „Za poslední doby ledové poklesla hladina Rudého moře o 120 metrů oproti dnešku. To znamená, že Rudé moře bylo oddělené od Indického oceánu i Adenského zálivu. Zvýšil se obsah soli a většina korálů i dalších organismů v té době vyhynula.“

  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Tento extrémní stav byly schopné přežít jen ty druhy, které se s extrémními podmínkami dokázaly vyrovnat. A ty se také rozšířily do uvolněných oblastí, když hladina opět stoupla. Odolnost vůči vnějšímu prostředí se pak zřejmě přenesla genetickou cestou na další generace korálů.

„Je důležité, abychom provedli víc podobných studií a zjistili, jak se na potomcích projeví to, že jejich rodiče v prostředí trpěli. Získáme tak informace, nakolik se koráli dokážou přizpůsobit a jestli v budoucnu přežijí,“ říká Jessica Bellworthyová z Bar Ilanovy univerzity.

K čemu člověk potřebuje korály?

Korálové útesy nemají mimořádný význam jen pro mořský ekosystém, který na nich v některých oblastech do značné míry závisí, jejich zdraví a samotná jejich existence ovlivňuje také miliony lidí.

„Odhaduje se, že obživa až 500 milionů lidí přímo závisí na korálových útesech. Bez nich přijdeme o ekonomické zisky, o zdroje jídla, ale i zaměstnání a domovy,“ popisuje Jessica Bellworthyová. Situace je o to složitější, že korály neohrožuje jen oteplování moří, ale také narůstající znečištění oceánů, intenzivní rybolov a houstnoucí lodní doprava.

Výsledky tohoto výzkumu budou zajímat mořské biology v Austrálii, kde jsou korálové útesy nejohroženější. Největším rizikem jsou právě změny klimatu. Vědci ve zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu z října 2018 varují před následky oteplení o 1,5 stupně a dodávají, že oteplení o dva stupně by mělo ještě mnohem horší dopady na planetu. Při oteplení o dva stupně by podle nich zcela zanikly korálové útesy, při 1,5 stupně by ale některé přežily.

Nový výzkum by mohl pomoci s tím, jak klíčově důležité korály zachovat i pro další generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 18 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...