Korálové útesy v Rudém moři jsou nečekaně odolné. Izraelští vědci našli jejich evoluční trik

4 minuty
Korálové útesy v Rudém moři
Zdroj: ČT24

Korálové útesy sice poskytují útočiště tisícům druhů, samy se ale ocitly v ohrožení. Jen těžko se vyrovnávají se stoupající teplotou a kyselostí mořské vody. To způsobuje jejich blednutí, tedy odumírání symbiontů, které je tvoří. V Rudém moři ale biologové na rozdíl od korálů v australském Velkém bariérovém útesu takové problémy nezaznamenali. Místní druhy korálů proto začali pečlivě zkoumat a uměle jim v laboratorních podmínkách měnit životní podmínky.

„Stále jsme zvyšovali teplotu. O tři, čtyři a pět stupňů. Až při pěti a šesti stupních nad maximální letní teplotu se u korálů začal projevovat stres a blednutí,“ uvedl Maoz Fine, ředitel výzkumu korálů z Bar Ilanovy univerzity v Ramat Gan.

Tým biologů, v němž Fine pracuje, nyní přišel i s vlastní teorií, proč jsou koráli z Rudého moře odolnější než jejich příbuzné druhy z jiných moří. Může za to podle nich přirozený výběr, který zřejmě proběhl přibližně před osmnácti tisíci lety.

Jak se to stalo? Maoz Fine vysvětluje: „Za poslední doby ledové poklesla hladina Rudého moře o 120 metrů oproti dnešku. To znamená, že Rudé moře bylo oddělené od Indického oceánu i Adenského zálivu. Zvýšil se obsah soli a většina korálů i dalších organismů v té době vyhynula.“

  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Tento extrémní stav byly schopné přežít jen ty druhy, které se s extrémními podmínkami dokázaly vyrovnat. A ty se také rozšířily do uvolněných oblastí, když hladina opět stoupla. Odolnost vůči vnějšímu prostředí se pak zřejmě přenesla genetickou cestou na další generace korálů.

„Je důležité, abychom provedli víc podobných studií a zjistili, jak se na potomcích projeví to, že jejich rodiče v prostředí trpěli. Získáme tak informace, nakolik se koráli dokážou přizpůsobit a jestli v budoucnu přežijí,“ říká Jessica Bellworthyová z Bar Ilanovy univerzity.

K čemu člověk potřebuje korály?

Korálové útesy nemají mimořádný význam jen pro mořský ekosystém, který na nich v některých oblastech do značné míry závisí, jejich zdraví a samotná jejich existence ovlivňuje také miliony lidí.

„Odhaduje se, že obživa až 500 milionů lidí přímo závisí na korálových útesech. Bez nich přijdeme o ekonomické zisky, o zdroje jídla, ale i zaměstnání a domovy,“ popisuje Jessica Bellworthyová. Situace je o to složitější, že korály neohrožuje jen oteplování moří, ale také narůstající znečištění oceánů, intenzivní rybolov a houstnoucí lodní doprava.

Výsledky tohoto výzkumu budou zajímat mořské biology v Austrálii, kde jsou korálové útesy nejohroženější. Největším rizikem jsou právě změny klimatu. Vědci ve zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu z října 2018 varují před následky oteplení o 1,5 stupně a dodávají, že oteplení o dva stupně by mělo ještě mnohem horší dopady na planetu. Při oteplení o dva stupně by podle nich zcela zanikly korálové útesy, při 1,5 stupně by ale některé přežily.

Nový výzkum by mohl pomoci s tím, jak klíčově důležité korály zachovat i pro další generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...