Dělat si v lavině vzduchovou kapsu nepomáhá, popsali díky experimentu čeští vědci

Výzkum dýchání pod lavinou na Fakultě biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vyvrátil poučku, že se musí oběť snažit vytvořit si před ústy co největší vzduchovou kapsu, aby z ní posléze mohla dýchat. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracují vědci z katedry biomedicínské techniky s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armádou ČR.

„Objem potenciálně vytvořeného prostoru je oproti dechovým objemům člověka zanedbatelný a poskytuje jen málo vzduchu. Prokázali jsme, že k dýchání pod sněhem člověk žádnou dutinu nepotřebuje. Je pouze nutné, aby měl volné dýchací cesty,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Karel Roubík.

Vědci dělají série experimentů s vojáky, kteří pomocí speciálně upravené aparatury dýchají do simulovaného lavinového sněhu. Monitorováni jsou přístroji používanými na jednotkách intenzivní péče.

Výzkum podle školy přináší další otázky. Následné experimenty budou navrženy i na základě dotazníkového průzkumu mezi oběťmi lavin, který se koná za podpory Společnosti horské medicíny ČR. „Tento dotazník není zaměřen pouze na okolnosti nehody, ale hlavně na subjektivní prožitky při dýchání do sněhu, s následným úbytkem kyslíku a hromaděním oxidu uhličitého, a vliv rozhodovacího procesu skupiny před nehodou,“ poznamenala členka týmu Lenka Horáková.

Statistiky o lavinách

Prvních 15 minut přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent lidí, po další čtvrthodině už je ale naživu méně než třetina obětí, uvádí ČVUT.

V Krkonoších byl v úterý po vydatném sněžení z minulých dní vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné stupnice. ČTK to zjistila od zástupců horské služby.

Čtvrtý stupeň znamená vysoké nebezpečí lavin, možnosti túr jsou velmi omezené. Jde o nejvyšší stupeň vyhlašovaný v Krkonoších. Na většině ohrožených cest hrozí sesuvy samovolných lavin středního i velkého rozsahu. Čtvrtý stupeň se v Krkonoších vyhlašuje výjimečně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...