Dělat si v lavině vzduchovou kapsu nepomáhá, popsali díky experimentu čeští vědci

Výzkum dýchání pod lavinou na Fakultě biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vyvrátil poučku, že se musí oběť snažit vytvořit si před ústy co největší vzduchovou kapsu, aby z ní posléze mohla dýchat. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracují vědci z katedry biomedicínské techniky s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armádou ČR.

„Objem potenciálně vytvořeného prostoru je oproti dechovým objemům člověka zanedbatelný a poskytuje jen málo vzduchu. Prokázali jsme, že k dýchání pod sněhem člověk žádnou dutinu nepotřebuje. Je pouze nutné, aby měl volné dýchací cesty,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Karel Roubík.

Vědci dělají série experimentů s vojáky, kteří pomocí speciálně upravené aparatury dýchají do simulovaného lavinového sněhu. Monitorováni jsou přístroji používanými na jednotkách intenzivní péče.

Výzkum podle školy přináší další otázky. Následné experimenty budou navrženy i na základě dotazníkového průzkumu mezi oběťmi lavin, který se koná za podpory Společnosti horské medicíny ČR. „Tento dotazník není zaměřen pouze na okolnosti nehody, ale hlavně na subjektivní prožitky při dýchání do sněhu, s následným úbytkem kyslíku a hromaděním oxidu uhličitého, a vliv rozhodovacího procesu skupiny před nehodou,“ poznamenala členka týmu Lenka Horáková.

Statistiky o lavinách

Prvních 15 minut přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent lidí, po další čtvrthodině už je ale naživu méně než třetina obětí, uvádí ČVUT.

V Krkonoších byl v úterý po vydatném sněžení z minulých dní vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné stupnice. ČTK to zjistila od zástupců horské služby.

Čtvrtý stupeň znamená vysoké nebezpečí lavin, možnosti túr jsou velmi omezené. Jde o nejvyšší stupeň vyhlašovaný v Krkonoších. Na většině ohrožených cest hrozí sesuvy samovolných lavin středního i velkého rozsahu. Čtvrtý stupeň se v Krkonoších vyhlašuje výjimečně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 13 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 16 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 17 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 20 hhodinami
Načítání...