Nový šéf parlamentu: Ukrajina chce jednat s Ruskem i s Unií

Kyjev – Ukrajinský parlament naplno převzal politickou odpovědnost v zemi. Po včerejším sesazení prezidenta Viktora Janukovyče dočasně převzal jeho pravomoci šéf sněmovny Oleksandr Turčynov. Ten večer řekl, že Ukrajina je připravena k jednání s nejvyššími představiteli Ruska, ale prioritou je i jednání s EU. Parlament řeší i složení nové koalice i vlády. Ta by podle vyjádření dosavadní opozice mohla být známá do úterý. Šanci stanout v čele kabinetu má kromě expremiérky Julije Tymošenkové také šéf strany Vlast Arsenij Jaceňuk nebo poslanec a známý podnikatel Petro Porošenko. Největší otazníky se ale vznáší nad východem země. Některé regiony uvažují o tom, že se nepodřídí vládě v Kyjevě.

Nový šéf parlamentu ve svém projevu k národu prohlásil, že Ukrajina je připravena jednat s Ruskem. Podle něj si uvědomuje důležitost vztahů s Ruskem a chce mít s Ruskem rovnocenné dobré sousedské vztahy. Další prioritou země je však návrat „do rodiny evropských národů“. Upozornil i na ekonomické problémy země. Cílem nové vlády bude podle něj hlavně stabilizovat ekonomiku, která je nyní blízko bankrotu. „Úkolem nové vlády je zastavit pád země do propasti, stabilizovat směnný kurz, garantovat včasné vyplacení mezd, penzí a stipendií, znovu získat důvěru investorů a podpořit rozvoj podniků a vznik nových pracovních míst,“ dodal.

Kyjevská rada mění Ukrajinu

V sobotu večer poslanci obsadili novými lidmi další klíčové mocenské posty. Novým šéfem kontrarozvědky SBU se stal Valentyn Nalyvajčenko, poslanec hnutí UDAR. Nově přeskupený parlament jako aktuálně hlavní politická síla v zemi navíc začíná stíhat představitele předchozí vlády. Po odvolání dokonce začínají na bývalé členy vlády přicházet zatykače - třeba na ministra daňové správy Oleksandra Klymenka nebo generálního prokurátora Viktora Pšonku. Kvůli podezření z podílu na útocích proti demonstrantů je vyšetřováno celkem 34 vysokých státních úředníků.

Do jaké míry opozice touží vyřídit si účty s dosavadní vládou, svědčí i fakt, že pokyn k zadržení hledaných osob dostaly i hraniční přechody. Další vydaný zatykač míří i na ministra zahraničí Leonida Kožaru, který ale podle náznaků už stihl uprchnout za hranice. Ostatně není ani jasné, kde a zda vůbec stále na Ukrajině, se nachází sám sesazený prezident Janukovyč. Podle včerejších zpráv se zřejmě pokusil uprchnout do Ruska, úřady v Doněcké oblasti ale jeho odlet zmařily a prezident pak odjel neznámo kam. (Podrobněji ZDE)

Parlament dnes navíc zrušil tzv. jazykový zákon z roku 2012, který umožňoval používání cizího jazyka v oblastech, kde žije více než 10 procent členů národnostní menšiny. Zákon podporovaný prezidentem Janukovyčem měl posloužit hlavně ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě země. Nejvyšší rada ale dnes tuto normu prohlásila za protiústavní a v rozporu s evropským právem.

Kyjevané vyčkávají v blízkosti barikád
Zdroj: ČTK/Lehtikuva/Vesa Moilanen

Ukrajina se dnes oficiálně vrátila k ústavě z roku 2004, která omezuje pravomoci prezidenta a přenáší je na vládu a parlament. Zákon o ústavní reformě, schválený v minulých dnech, zveřejnil úřední list Holos Ukrajiny. Parlament rozhodl i o tom, že vzhledem k absenci hlavy státu nabývá reforma platnosti i bez prezidentského podpisu.

Zemi podle ukrajinských médií spěšně opouštějí i další členové bývalé vlády a vysocí státní úředníci z oblastí. Do Ruska podle agentury Interfax zřejmě už odjel bývalý premiér Mykola Azarov, stoupenec těsných ekonomických vztahů Kyjeva s Moskvou.

Tryzna za oběti bojů v ulicích Kyjeva
Zdroj: ČTK/AP/Darko Bandic

Své posty opustilo i vedení Lvovské a Charkovské oblasti dosazené prezidentem. V Dněpropetrovsku, který byl považován za jednu z opor Janukovyčovy Strany regionů, opustil stranické řady starosta Ivan Kulyčenko. Název v důsledku revolučních událostí změnilo i hlavní dněpropetrovské náměstí - dřívější Leninovo náměstí nyní nese jméno Hrdinů Majdanu.

Kryli prezidentovi záda, nyní hledají lídry

K Rusku inklinující Strana regionů po zjevné porážce řeší odliv vedení a hledá nové vůdce. Předseda strany a bývalý premiér Azarov údajně odjel do Ruska, zahraniční azyl zřejmě hledá i čestný předseda strany, prezident Janukovyč.

Hlavní iniciativu tak zřejmě přebírá jeho vlivný mecenáš Rinat Achmetov. Nejbohatší Ukrajinec podle médií jedná o budoucím vůdci strany se skupinou plynařských magnátů. Strana regionů jako vlivná „obchodní značka“ je na Ukrajině zavedená a oligarchové se jí prý nehodlají vzdát. Pro příští prezidentské volby, které se mají konat do konce roku, chtějí postavit silného kandidáta.   

Některá ukrajinská média nevylučují, že Strana regionů zanikne a na jejích troskách se zrodí nový politický subjekt. Silná kyjevská organizace strany se dnes sešla na mimořádné konferenci a doporučila obvodním stranickým buňkám, aby zvážily rozpuštění. Celé kyjevské vedení už Stranu regionů podle agentury Unian opustilo.

Evropští představitelé ve své nejnovější reakci na vývoj na Ukrajině vyzvali k zachování územní celistvosti této země. Vyjádřila se tak šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier i šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius.

Sobota v metropoli: Parlament přebírá moc - více čtěte zde

Vítání Tymošenkové - více čtěte zde

Janukovyč: Nikdy neodejdu, jsem zákonně zvolený prezident - více čtěte zde

Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva - více čtěte zde

Dobytí paláce. Janukovyčovo sídlo skrývalo zoo i „Pompeje“ - více štěte zde

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
Právě teď

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42AktualizovánoPrávě teď

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 2 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 3 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 4 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.