Železnice strana 2 z 5

Silný vítr ve čtvrtek večer zkomplikoval dopravu na železnici, popadané stromy zastavily provoz na několika tratích, zejména na západě Čech kolem Plzně a v jižních Čechách. Meteorologové ve výstraze varovali, že vítr může v nárazech dosáhnout rychlosti až sedmdesát kilometrů v hodině. Na mokrých silnicích se s výjimkou jižní Moravy může tvořit i náledí.

Evropský systém zabezpečení ETCS je od středy povinný na dalším koridoru – a to napříč Moravou a Slezskem, od Břeclavi přes Přerov do Bohumína. Novinka má zabránit případným nehodám. Zatím ale některým lidem cestování komplikuje. Společnost Arriva totiž ve vlacích vybavení nemá a bez něj na koridor nesmí. Mezi Hodonínem a Rohatcem tak platí osmiměsíční výluka.

Příprava stavby železničního tunelu z Prahy do Berouna může pokračovat – projekt získal souhlas ministerstva životního prostředí. Teď přijde na řadu výkup pozemků a také vyřízení stavebního povolení. Samotné ražení tunelu by mělo odstartovat v roce 2031. Cestu z Berouna do Prahy by stavba měla zkrátit ze 45 na 13 minut. Tunel odlehčí i původní trati podél řeky Berounky. Chystané výstavby se ale obávají okolní obce, a to především kvůli zhoršení dopravní situace.

Některá místa v Česku v pondělí ráno opět hlásila problémy v dopravě kvůli ledovce. Například v Olomouckém kraji na více místech nejezdily vlaky, silničáři nabádali k opatrnosti řidiče i na jihu Moravy či Čech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že ledovka se může ráno kromě Moravy objevit hlavně na Vysočině a částečně i v Čechách. Během dne ale přichází výrazné oteplení, místy se mohou teploty přehoupnout i přes deset stupňů.

Méně lidí zemřelo ve srovnání s předchozím rokem loni na železnici. Do prosince jich bylo 191. Nejčastěji šlo o přímý střet vlaku s člověkem. Přibylo ale případů projetí návěstidla zakazujícího jízdu. Předloni jich bylo 123, v právě skončeném roce 2024 o čtyřicet víc. Nejtragičtější takovou nehodou byla srážka dvou vlaků v Pardubicích na začátku června. Zemřeli při ní čtyři lidi. Škoda přesáhla 110 milionů korun.

Dostavba obchvatů, modernizace nemocnic, on-line pohotovosti, výstavby škol a větší využití dotačních titulů. To jsou jen některé z plánů, které si na příští rok vytyčili oslovení krajští hejtmani. Jak hodnotí rok 2024 a co plánují na ten následující? To řekli v rozhovorech pro Českou televizi.

Končí testování evropského zabezpečovacího systému ETCS na české železnici. Od ledna ho povinně budou používat strojvedoucí na víc než šesti stech kilometrech tratí. Systém dokáže soupravu sám zastavit kvůli bezpečnosti, ale občas také technickým chybám. Ty zatím nemůžou stoprocentně vyloučit železničáři ani dopravci. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda však ujišťuje, že systém je na provoz připraven dostatečně. Ministerstvo dopravy se i přesto připravuje na krizové scénáře.

Roční rekonstrukce trati u Křižanova na Žďársku je u konce. Znamenala modernizaci jedenácti kilometrů trati, kompletní výměnu pražců a trakčního vedení, ale i rekonstrukci osmi mostů a novou zastávku. To vše za více než tři miliardy korun. A zatímco tady už vlaky jezdí vyšší rychlostí, na dalších úsecích železnice mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem cestující omezení teprve čeká. Opravovat se bude ještě zhruba dvacet kilometrů trati.

Praha i Středočeský kraj schválily společný tendr na provoz elektrických vlaků v systému Pražské integrované dopravy po roce 2029. Vypsat by ho kraj měl koncem ledna, náklady si rozdělí napůl s hlavním městem. Vysoutěžený dopravce by měl následně pořídit nové velkokapacitní soupravy. Ty doplní a nahradí část stávajících příměstských vlaků.

Vlaky na české železnici začaly jezdit podle nového jízdního řádu. Změny se dotknou dálkových i příměstských spojů. V okolí Prahy, Brna a Ostravy budou jezdit častěji a lépe na sebe navazovat. České dráhy zahájily provoz nové dálkové linky Baltic express z Prahy do polské Gdyně. Leo Express s novým jízdním řádem zvýšil počet spojů do Krakova a RegioJet zahajuje provoz dvou pražských městských linek. Rychleji budou vlaky jezdit na zmodernizovaných úsecích a vrací se na úseky tratí poškozených po povodních. V pravidelném provozu začínají jezdit první bateriové vlaky.

Část cestujících si stále stěžuje na některé železniční dálkové spoje. Na trase z Českých Budějovic do Prahy podle nich bývá v soupravách více pasažérů, než na kolik stačí kapacita. Místo můžou lidem zajistit místenky. I o ně je zájem veliký. Na trati mezi Českými Budějovicemi a Prahou je podle Českých drah přes týden denně k dispozici až patnáct tisíc míst k sezení.

Pětičlennou rodinu, která v neděli odpoledne nepovoleně přecházela kolejiště ve stanici Zábřeh na Šumpersku, jen těsně minulo projíždějící pendolino. Tragédii podle Českých drah zabránil strojvedoucí vlaku, který začal houkat, stihl zatáhnout rychlobrzdu a soupravu zpomalit. Policie oznámila, že se jí přihlásil muž, který před vlakem přebíhal se svou manželkou a třemi dětmi. Událost vyhodnotila jako přestupek, za který hrozí pokuta až deset tisíc korun.

Dopravci doporučují rezervovat si místa ve vlakových spojích během vánočních svátků a na Nový rok. O jízdenky je velký zájem. Shodují se na tom všichni dopravci, které Česká televize oslovila. Podle Českých drah jsou u některých vlaků poslední volná místa, i když posílily spoje zejména mezi Prahou a východem republiky. Kapacitu zvýšil také třeba RegioJet.

Vyšetřovatelé Správy železnic (SŽ) hledají příčinu dvou nedělních poruch trakčního vedení na koridoru u České Třebové. Vlaky se v neděli na koridoru z Prahy na Moravu kvůli dvěma mimořádným událostem zastavily dohromady asi na pět a půl hodiny. Železniční uzel v České Třebové čeká podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy rozsáhlá modernizace včetně trakčního vedení za víc než devatenáct miliard korun. Správa hledá jejího zhotovitele.

Provoz na hlavním železničním koridoru v České Třebové v neděli kvůli dvěma poruchám na trakčním vedení dohromady asi pět a půl hodiny stál. Nejprve byl provoz na koridoru z Prahy na Moravu zastaven mezi 16:30 až 21:12 a pak od 22:09 do 22:53. Před 23:00 byl provoz obnoven s omezením, ve 23:15 pak po všech traťových kolejích, uvedl mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Některé vlaky na koridoru nabraly zpoždění přes čtyři hodiny, po druhém přerušení provozu České dráhy oznámily u některých spojů zpoždění přes pět hodin.

Na podporu ekologické železniční dopravy vyhradilo ministerstvo životního prostředí v Modernizačním fondu 15 miliard korun. Peníze půjdou na výměnu starých dieselových vlaků za moderní soupravy. Cílem je snížit emise, zvýšit energetickou účinnost a zlepšit kvalitu ovzduší. Podle dopravců nebudou peníze na proměnu české železnice zdaleka stačit.

Železničářům se podařilo obnovit po zářijových povodních trať mezi Bruntálem a Krnovem. Vlaky po ní znovu začnou jezdit od půlnoci. Další tratě v regionu jsou ale stále mimo provoz. Některé budou opraveny až v příštím roce.

České stavebnictví podle firem stagnuje. Mírné zlepšení čekají až příští rok, zaznělo na konferenci na Pražském hradě. Obor teď podle podniků i úřadů zachraňuje inženýrské stavitelství, tedy budování silnic, dálnic a železnic. Letos se v Česku otevře rekordních více než sto kilometrů dálnic. Zhruba v podobné délce se začalo stavět. Celá dálniční síť má být hotová do roku 2033. Na železnici příští rok zahájí třeba projekt rychlé trati mezi Brnem a Přerovem.

Správa železnic (SŽ) ze svého rozpočtu na příští rok vyčlenila na investice 39,3 miliardy korun, dosud nejvíce. Loni to bylo 37,5 miliardy. Na opravy a údržbu tratí půjde 19,5 miliardy korun, 2,3 miliardy pak na rekonstrukce nádražních budov, oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Východ Španělska zasáhly v pondělí další silné deště, úřady v některých částech Katalánska vyhlásily stav extrémního nebezpečí. Ulicemi Barcelony včetně letiště se valí voda. Země se přitom stále vzpamatovává z bleskových povodní z minulého týdne, při kterých zemřelo zejména v regionu Valencie více než dvě stě lidí. Dalších 89 osob se ve Valencii nadále pohřešuje. Část z nich ale může být mezi 62 mrtvými, které se zatím nepodařilo identifikovat.

Železniční přejezd v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku je po modernizaci opět v provozu. Za posledních šestnáct let se na něm stalo devět nehod, při kterých zemřeli dva lidé. Zatímco počet nehod na železničních přejezdech v Česku obecně klesá, ve Zlínském kraji se jich do konce letošního září stalo víc než za celý loňský rok. Snížit tyto počty by mělo právě lepší zabezpečení.

Na českých železnicích zemřelo od začátku roku 155 lidí. Data ukazují, že příčinou tragédií bývá nepozornost řidičů i pěších či nebezpečné přecházení přes koleje, často však i dobrovolné ukončení života. Správa železnic (SŽ) proto na všechny situace cílila svou kampaň.

Svaz odborářů služeb a dopravy má obavy ze zhoršení bezpečnosti na železnici. Podle něj se to může stát na nově modernizovaných tratích. Strojvůdcům na nich chybí dosavadní systém zabezpečení, zároveň tam ale ještě není v provozu nový systém ETCS. Oba mají omezit situace, kdy strojvedoucí projedou návěstidlo na červenou. Jen loni takto chybovali víc než 130krát.