Volodymyr Zelenskyj strana 3 z 5

Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

V ruské Bělgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76. Na palubě transportního letounu podle ruského ministerstva obrany bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři další lidé. Podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda letoun převážel rakety S-300. Informace obou stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Dle ruských úřadů všichni lidé na palubě zahynuli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie letounu.

Polští farmáři ve středu protestovali proti dovozu levnějších surovin z Ukrajiny na evropský trh, v rámci demonstrací zablokovali silniční tahy. Podle jejich tvrzení je levnější konkurence může dohnat k bankrotu. Zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos uvedl, že zemědělci v Polsku protestovali na zhruba 250 místech. Po vládě premiéra Donalda Tuska chtějí, aby situaci vyřešila. Požadují také její odstoupení od dohody Green Deal.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při středečním setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie, a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na komunikační platformě Telegram. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv Spojených států na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO. Fico pak odcestoval do Berlína, kde řekl, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společné produkci zbraní. Podle deníku Gazeta Wyborcza šéf polské vlády hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností. Na území napadeného státu úřady vyhlásily během Tuskovy návštěvy letecký poplach varující před hrozbou možného ruského vzdušného útoku.

Česko nebude vracet Ukrajince v odvodovém věku zpět do jejich vlasti. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl ČT v souvislosti s chystaným mobilizačním zákonem na Ukrajině. Tamní armáda chce povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí.

Ruský vůdce Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF). Protože se Putin nezmění, změnit se musíme my, dodal ukrajinský prezident. Západ vyzval, aby zvýšil pomoc Ukrajině a pomohl jí získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Podotkl, že jeho země žádá o útočné zbraně kvůli obraně, nikoliv proto, aby eskalovala válku. K podpoře Kyjeva vyzvala v Davosu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Švýcarsko uspořádá mírovou konferenci o Ukrajině na nejvyšší úrovni, oznámila prezidentka alpské země Viola Amherdová. Podle ní se tak stane na základě žádosti hlavy ukrajinského státu Volodymyra Zelenského, který v pondělí přicestoval do Švýcarska. Informovaly o tom světové agentury.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prvních týdnech války téměř nespal a v bunkru, kde se ukrýval, přežíval o sladkostech, masu z konzervy a okoralém chlebu. V nové Zelenského biografii to popsal novinář amerického týdeníku Time Simon Shuster, který s ukrajinským prezidentem a jeho týmem na začátku ruské invaze na Ukrajinu strávil nějakou dobu. Úryvek z knihy zveřejnil britský list The Telegraph.

Ruské masivní bombardování vyčerpává obranu Kyjeva a spotřebovává nepočetnou munici ukrajinských sil, ale také pozornost jejich vojáků, což vede k únavě, řekl bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka v pořadu Události, komentáře. Dronové a raketové útoky, které Moskva v posledních dnech mířila na ukrajinské území, tak podle něho vojensky dávají smysl. Kyjev a jeho západní spojenci by se měli krátkodobě soustředit na podporu protivzdušné obrany, dodal Dyčka. Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) dodala, že Rusko bombardováním demonstruje sílu. Někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil obavy nad slábnoucí západní podporou východoevropské země.

Polští zemědělci se opět rozhodli pro blokádu přechodu Medyka na hranici s Ukrajinou. Stěžují si na levnou konkurenci z Ruskem napadené země a požadují zejména dotace na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši. Od nové polské vlády, která se zatím k aktuálnímu vývoji nevyjádřila, žádají písemné ujištění, že jejich požadavky splní. V blokádách zároveň pokračují i autodopravci.

Ruské úřady hovoří o tom, že při náletu na Bělgorod zemřelo v sobotu dvacet lidí a přes sto dalších utrpělo zranění. Údaj není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje v bezpečnostních složkách, že Kyjev útočil na vojenské cíle a že civilní ztráty jsou výsledkem špatné práce ruské protivzdušné obrany. Rusko bez důkazů tvrdí, že Ukrajinci při náletu použili i raketomety české výroby. Moskva požadovala, aby Česko na zasedání Rady bezpečnosti OSN vysvětlilo své dodávky zbraní Kyjevu, ale česká diplomacie se Ruskem iniciovaného jednání odmítla účastnit. Ukrajina v sobotu opět vzdorovala ruským bezpilotním letounům a raketám, v Charkově zranil úder na civilní budovy 26 lidí.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc Ukrajinců, řekl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten s novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se plnohodnotné ruské invazi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce jeho země. Poukázal mimo jiné na to, že Ukrajina během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.

Ukrajinská námořní pěchota už dva měsíce vede útok přes řeku Dněpr na jihu Chersonské oblasti, aby znovu dobyla zpět svá území. Tato operace je zatím posledním pokusem armády okupované země v rámci protiofenzivy s cílem prolomit ruskou obranu a zvrátit vývoj války. Někteří vojáci, kteří se přechodů řeky zúčastnili, ho ovšem označili za marný. Vlny ukrajinských jednotek byly totiž dle jejich výpovědí sraženy na břeh nebo do vody ještě dříve, než se dostaly na druhou stranu.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal v Bílém domě se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Na následném brífinku ujistil Biden Kyjev o další podpoře od USA, konkrétní pomoc však neoznámil. Svou návštěvou v USA se Zelenskyj snažil zachránit Bidenův návrh na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell večer uvedl, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přiletěl na návštěvu Spojených států, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem, pozván je i do Senátu. Návštěva se koná v době, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Kyjevu poskytl další miliardy dolarů na pomoc proti ruské agresi. Cílem návštěvy je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petra Boháčka opět upřít pozornost na Ukrajinu, která byla zastíněna konfliktem na Blízkém východě, a využít setkání k vyjednání vojenských dodávek ještě před termínem, kdy by se na Ukrajině měly konat prezidentské volby.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci na Ukrajinu, která se druhým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Zástupci napadené země před několika dny avizovali, že pokud do konce roku 2023 nezískají od Washingtonu další prostředky, hrozí jim riziko prohry konfliktu i škrty v rozpočtu. Podle listu Ukrajinska pravda přitom pomoc Kyjevu, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, významně klesla a meziročně se ztenčila skoro o devadesát procent.

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého poslance Lubomíra Volného v kauze výroků o léku ivermektin. Dvouletý podmíněný trest za šíření poplašné zprávy tak platí. ČT to potvrdila Iva Kaňáková z Obvodního soudu pro Prahu 7, který v případu rozhodoval jako první instance. Volný tvrdil, že kvůli diskriminační kampani proti ivermektinu mohou zemřít lidé.

I přes pokračující ruské ostřelování se Ukrajinci pouštějí do oprav svých domů. Pomoci jim mají také státní programy na obnovu. V Mykolajivu a jeho okolí si žádost podalo skoro pět tisíc lidí. Řada z nich ale naráží na administrativní problémy – třeba když v troskách ztratili své doklady. Situaci na místě mapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného, což generálovi ztěžuje řízení celé armády. V pondělí to napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O napětí mezi politickým a vojenským velením Ukrajiny, která čelí ruské agresi, se spekuluje již přinejmenším několik týdnů.

Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že země se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce.