Volodymyr Zelenskyj strana 4 z 5

Slovenští dopravci zahájili časově neomezený protest na hraničním přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod. Ten je pro kamiony jediným silničním spojením mezi Slovenskem a Ukrajinou. Akci svolala Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která se tak chce vyslovit proti levné ukrajinské konkurenci a zároveň podpořit polské kolegy, kteří obdobný protest na polsko-ukrajinské hranici zahájili v listopadu.

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.

V březnu viděla celá Ukrajina video, na kterém ruští vojáci zastřelili neozbrojeného ukrajinského vojáka. Jeho poslední slova byla „sláva Ukrajině“. Z Oleksandra Matsievského se stal hrdina a symbol odporu proti ruské okupaci. Teď mu v jeho rodišti odhalili sochu. Odkaz zabitého vojáka ale sahá daleko za hranice města.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Rusko provedlo v noci a v sobotu ráno rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním cílem byl Kyjev. Podle městských úřadů, které hlásí několik zraněných, šlo o největší dronový útok na metropoli od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru. Také ukrajinské vzdušné síly uvádějí, že množství Ruskem vyslaných bezpilotních prostředků Šáhed bylo rekordní. Rusko útočilo v den, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru uměle vyvolaného sovětským režimem. Do města při této příležitosti přijeli předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) dlouhodobě vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, jejich vítězství by mohlo ovlivnit schopnost Kyjeva bránit se ruské invazi, míní ukrajinská média. Okolnosti ohledně dodávek vojenské techniky však zůstávají nejisté, protože ještě musí vzniknout koaliční vláda a PVV přes volební vítězství nemá podporu dostatečného množství partnerů zdaleka jistou.

V pondělí vyhrál druhé kolo argentinských prezidentských voleb někdejší ekonom Javier Milei. Příští hlava státu latinskoamerické země slibuje radikální změny, například privatizaci, zrušení potratů nebo přechod měny z argentinského pesa na americký dolar. Zatímco Milei sám sebe označuje za anarchokapitalistu, média o něm mluví jako o pravicovém politikovi, kterého přirovnávají k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Do úřadu má být Milei uveden 10. prosince.

Válka na Ukrajině probíhá již téměř jednadvacet měsíců, napadená země se připravuje na další náročnou zimu, během které budou ruské síly opět útočit na energetickou síť s cílem terorizovat místní obyvatelstvo. Ukrajinci se ale nehodlají jen bránit – podle prohlášení vrcholných představitelů budou pokračovat v protiofenzivě a na okupanty chystají mimo jiné „masivní dronovou kampaň“.

Do ukrajinské metropole v úterý přicestoval německý ministr obrany Boris Pistorius, den poté, co v Kyjevě jednal šéf Pentagonu Lloyd Austin. Návštěvu ráno oznámilo německé ministerstvo obrany. Pistorius následně oznámil novou podporu Ukrajině za 1,3 miliardy eur (asi 32 miliard korun).

Ukrajinským silám se podařilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů dál od levého břehu řeky Dněpr, tvrdí mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Výrok však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ruské síly už podle ní nemohou ostřelovat pravý břeh z minometů, i když pokračují v palbě pomocí jiných zbraní. Invazní jednotky pak v noci na neděli pokračovaly v útocích na ukrajinské území, hlavní město Kyjev hlásí několik náletů bezpilotních letounů.

Ukrajinská metropole Kyjev se v sobotu ráno poprvé od konce září stala terčem ruského raketového útoku, uvedly ukrajinské úřady. Podle nich v Kyjevské oblasti tlaková vlna ze sestřelené rakety lehce poškodila několik domů.

V USA se odehrála třetí debata republikánských kandidátů na amerického prezidenta. Na středeční akci, která probíhala v Miami, vystoupilo celkem pět uchazečů. Bývalý prezident Donald Trump, který o křeslo americké hlavy státu rovněž usiluje, se nezúčastnil. Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala uchazeči diskutovali o konfliktu v Pásmu Gazy, zákazu TikToku nebo americké podpoře Ukrajině.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Válku mezi Izraelem a Hamásem,  kterou před měsícem zahájilo palestinské teroristické hnutí útokem na židovský stát, s napětím sleduje i Ukrajina. Někteří její spojenci už teď dělí vojenskou pomoc mezi ni a právě Izrael. Konkrétně se tak děje ve Spojených státech, a to i navzdory opakovaným ujištěním z Washingtonu, že podpora Kyjevu je neutuchající.

Situace na frontové linii se dostala do patu, uvedl velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Vojáci jsou podle něj v podobné pozici jako během první světové války. Proti tomu se ohradil prezident Ukrajiny Volodyrym Zelenskyj a nesouhlas přišel i z Moskvy. Sporu ve vedení Ukrajiny o situaci na bojišti si všimli i západní spojenci, mezi kterými vyvolal nervozitu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se svým novým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer–SD), že jejich země mají společné zájmy v řadě otázek týkajících se střední Evropy, Evropské unie nebo Severoatlantické aliance (NATO). Nový šéf slovenské diplomacie během pondělí tradičně zamířil na svou první zahraniční cestu do Česka. Blanár novinářům po setkání s Lipavským řekl, že slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) Česko navštíví zřejmě 24. listopadu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už po šesté navštívila Kyjev. S ukrajinským prezidentem jednala o plnění požadavků pro vstup do Evropské unie ze strany Ukrajiny i o další podpoře. Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci odmítl informace stanice NBC o tom, že Západ s ohledem na neustávající ruské doplňování padlých vojáků začíná sondovat, jak by Ukrajina mohla přistoupit na příměří.

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

Arménie hledá partnery na Západě, tradiční spojenectví Jerevanu s Moskvou se drolí. Může za to ruská nečinnost ohledně dění v Náhorním Karabachu a nenaplněné smlouvy o dodávkách zbraní, ale i příklon Arménie na stranu Kyjeva v rusko-ukrajinském konfliktu. Z Moskvy znějí jako odpověď výroky proti arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi. Ten zároveň čelí i domácímu tlaku – protestům s násilnými střety, které se odehrávaly před sídlem jeho vlády.

Státní zástupce poslal k soudu případ aktivistky Nely Liskové, která na sociální síti X vyzvala k deukrajinizaci a denacifikaci České republiky. ČT to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Žena je podezřelá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Lisková výzvu připojila k fotce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle svých slov jen vyjádřila svůj názor.

„Návrat míru není jednoduchou otázkou,“ řekl ve videopříspěvku na Mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přijatelné je ale podle něj pouze úplné osvobození Ruskem okupovaných území, a to včetně nezákonně anektovaného poloostrova Krym. Summitu platformy, která usiluje právě o obnovení územní celistvosti Ukrajiny, se v Praze zúčastnily čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa. Dvoudenní akce začala v pondělí večeří na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.