Volodymyr Zelenskyj strana 2 z 5

Na neohlášenou návštěvu Kyjeva přijel v pondělí americký ministr obrany Lloyd Austin. V Ruskem napadené zemi oznámil další vojenskou pomoc Washingtonu – má jít o munici, protitankové zbraně a obrněná vozidla v celkové hodnotě 400 milionů dolarů (zhruba 9,3 miliardy korun). Návštěva probíhá krátce před prezidentskými volbami, které USA čekají za zhruba dva týdny, země chce skrze ni Ukrajině vyjádřit podporu, píše agentura Reuters. Kyjev a další cíle na Ukrajině se v noci na pondělí opět staly terčem ruských útoků. Podle tamních zdrojů při nich utrpělo více než 20 lidí.

K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že většina z nich podpořila jeho takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. Česká muniční iniciativa bude pokračovat i v roce 2025. Účastníci setkání se také shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová vzápětí prohlásila, že pravidla pro návraty budou předložena brzy.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl ve středu v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj. První bod je geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj. Prezident zároveň prohlásil, že pokud by se takzvaný plán vítězství podařilo realizovat, bylo by možné válku ukončit nejpozději v příštím roce. Šéf Aliance Mark Rutte nemůže říct, že by celý plán podporoval. Kreml v reakci prohlásil, že by Ukrajina měla vystřízlivět.

V Rusku se zřejmě cvičí tisíce severokorejských vojáků, ale jejich budoucí nasazení není dosud známé. Experti spekulují, že mohou strážit rusko-ukrajinské hranice, aby se uvolnění ruští vojáci zapojili do boje proti Ukrajincům, napsala zahraniční média. KLDR do Ruska dodává dělostřeleckou munici i balistické střely, ale nasazení jejích jednotek by znamenalo důležitý předěl ve vzájemných vztazích i v rusko-ukrajinském konfliktu.

Ukrajinští vojáci odrazili útoky ruské armády v ruské Kurské oblasti, jejíž část obsadili na začátku srpna, řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo udržet linii a neustoupit. Rusko naopak v pátek oznámilo, že se mu v Kurské oblasti podařilo získat nazpět dvě vesnice. V neděli pak ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk, kde Rusové již několik týdnů postupují.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Ruské síly dosáhly klíčového frontového města Torecku na východní Ukrajině, uvedla v úterý podle agentury Reuters ukrajinská armáda. Děje se tak necelý týden po pádu jiného významného opěrného bodu obránců – Vuhledaru. Ruské ministerstvo také oznámilo dobytí dvou dalších ukrajinských obcí.

Ukrajina ustoupila z Vuhledaru na východě země. Podle ukrajinských velitelů je však důležitější, kolik dokázaly jejich jednotky způsobit ztrát ruským útočníkům během obrany města. Ukrajinskou taktiku „výměny území za ruské ztráty“ popsal server The New York Times (NYT). Ruská armáda se v pondělí přiblížila ke klíčovému městu Pokrovsk a podle představitelů tamních obranných sil se chystá k průniku v Záporožské oblasti.

Rusové stále nevnímají válku, kterou jejich představitelé rozpoutali na Ukrajině, v reálných obrysech, míní dříve nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij, který kvůli svým názorům musel odejít do exilu. To by se mohlo změnit například ve chvíli, kdy by musel ruský vládce Vladimir Putin nasadit do konfliktu více sil.

Nový generální tajemník NATO Mark Rutte dva dny po nástupu do funkce přijel do Kyjeva, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten s ním probral potřeby obránců na frontě a plány na dosažení vítězství a postěžoval si, že stále nepadlo rozhodnutí umožnit Ukrajině údery v ruském týlu západními střelami dlouhého doletu. Zelenskyj doufá, že západní státy Ruskem napadenou zemi společně podpoří v říjnu, kdy se sejdou na vojenské základně Ramstein v Německu.

Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo devět lidí, dalších dvacet jedna utrpělo zranění. Oznámily to místní úřady. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka Rusové udeřili na zdravotnické zařízení hned dvakrát. Při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k incidentu nevyjádřila.

Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump tvrdí, že chce ruskou válku proti Ukrajině ukončit spravedlivou dohodou. Řekl to po jednání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Před setkáním prohlásil, že na tom chce pracovat s Kyjevem i Moskvou. Zelenskyj uvedl, že se s Trumpem shodne v názoru, že válka musí skončit a že šéf Kremlu Vladimir Putin nemůže vyhrát. Ve čtvrtek se Zelenskyj setkal i s demokratickou kandidátkou a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další vojenský balík pro Kyjev ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Cílem pomoci, která zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenského mírový plán se nicméně ve Washingtonu nesetkal s nadšením, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová při setkání se Zelenským řekla, že návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují kapitulaci, nikoliv mír.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů USA Mike Johnson požaduje, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „okamžitě vyhodil“ velvyslankyni Kyjeva v USA. Zdůvodňuje to okolnostmi Zelenského nedělní návštěvy v pensylvánské muniční továrně za přítomnosti demokratických politiků, která byla podle něj „vměšováním do amerických voleb“. Ukrajina se k výzvě nevyjádřila. Za podobných okolností, které kritizuje Johnson u Zelenského, se přitom se zahraničními politiky setkává republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump.

Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a zdá se, že plánuje útoky na ty jaderné na Ukrajině, řekl v projevu na 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že informace o možných plánech ruského vládce Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.

V New Yorku v úterý začalo 79. zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN), během něhož jako první vystoupil generální tajemník António Guterres. Ten uvedl, že svět si nemůže dovolit, aby se Libanon stal další Gazou, která je podle něj nepřetržitou noční můrou. Americký prezident Joe Biden vyzval k příměří v Gaze a apeloval, aby svět neodvracel zrak od války na Ukrajině, přičemž USA podle něj ve své podpoře nepoleví.

Ruský režim podle Indie donutil 91 jejích občanů narukovat do invaze na Ukrajinu. Desítkám z nich už se podařilo dostat se zpět domů, řada dalších ale na svůj návrat do vlasti stále čeká. Jejich příběh popsala britská stanice BBC.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.

Rusové v noci na neděli zasáhli město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Dva lidi zabili a několik dalších zranili včetně dvou dětí, uvedla oblastní správa. Dalších nejméně pět mrtvých hlásí po ruských útocích Doněcká oblast, cílem okupantů se tam stal mimo jiné hotel. Rumunsko potvrdilo, že jeden z dronů, kterými Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo, opět narušil jeho vzdušný prostor. Údajně ruský dron narušil i vzdušný prostor Lotyšska, kde také spadl.

Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další podporu Ukrajiny. Nový balíček pomoci ve výši 250 milionů dolarů schválil prezident Joe Biden. Austin to potvrdil na jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu. Britská vláda pak podle ministra obrany Johna Healeyho poskytne Ukrajině 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Setkání se poprvé osobně zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval spojence, aby Kyjevu poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout „spravedlivého míru“.

Ukrajina v noci na čtvrtek čelila rozsáhlému ruskému útoku bezpilotními letouny. Invazní armáda poslala na ukrajinské území celkem 78 dronů, ukrajinské úřady následně oznámily, že jich bylo šedesát sestřeleno. Podle ukrajinského letectva vypálilo Rusko také jednu balistickou raketu Iskander-M. O případných obětech zatím informace nejsou. Během úderů také podle ukrajinských médií dva drony vlétly do běloruského vzdušného prostoru, tamní protivzdušná obrana je zneškodnila.

Ukrajinský parlament na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského ve čtvrtek jmenoval jako nástupce odcházejícího ministra zahraničí Dmytra Kuleby jeho prvního náměstka Andrije Sybihu. Ten se v diplomacii pohybuje skoro třicet let, do dubna byl zástupcem šéfa prezidentské kanceláře. Kuleba rezignoval uprostřed rozsáhlých změn ve vládě. Během čtvrtka by měla být zveřejněna jména dalších nových ministrů. Obměna kabinetu pokračuje v situaci, kdy je napadená země pod tlakem každodenních ruských vzdušných útoků a zároveň čelí pozemní ofenzivě v Doněcké oblasti.

Konec ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a dalších členů tamního kabinetu není první případ, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj přikročil ke změnám ve vládě, upozornila ukrajinistka Lenka Víchová ve středečních Událostech, komentářích. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského byl Kuleba vynikající vyjednavač. Ale ukrajinská vláda potřebuje „novou energii“, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). O situaci na Ukrajině hovořil i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.

Patřili k nejlepším ukrajinským pilotům, vyznamenali se v obraně proti Rusku a aktivně se zasazovali o dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Nejen to měli společné Oleksij Mes a Andrij Pilščykov, kteří byli známí jako Džus a Moonfish (měsíční ryba). Mes se zřítil za zatím nevyjasněných okolností při bojovém nasazení v letounu F-16 letos 26. srpna. Tedy skoro rok poté, co při srážce cvičných bojových letounů L-39 zahynul Pilščykov. Nejen příběhy obou pilotů připomíná analýza deníku The Wall Street Journal.