Volodymyr Zelenskyj strana 5 z 5

Praha hostí mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy. Na Pražském hradě začal večeří, debatovat se bude ale hlavně v úterý.  Čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa budou jednat především o rozšiřování protiruských sankcí a jak obnovit územní celistvost Ukrajiny. Do Prahy už dorazil například předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Dvě ruské rakety S-300 v sobotu v noci zasáhly v Charkově distribuční středisko tamní pošty. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov krátce po útoku informoval, že zahynulo nejméně šest osob a čtrnáct bylo zraněno. V neděli dopoledne agentura Ukrinform s odkazem na oblastní prokuraturu napsala, že počet zraněných stoupl na šestnáct.

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

Rusko podle ukrajinských úřadů útočilo v noci na čtvrtek bezpilotními letouny mimo jiné na dunajské přístavy v okolí jihoukrajinského Izmajilu. Dronové údery zaznamenalo také Rusko, šéf příhraniční Bělgorodské oblasti informoval o třech mrtvých a dvou raněných. Nejméně čtyři mrtvé hlásí po ruských útocích i Ukrajina. Těžké boje zasáhly v posledních dnech hlavně východ země, Rusko podle ukrajinských představitelů shromažďuje své jednotky u města Avdijivka. To Ukrajinci zatím úspěšně brání.

Útok teroristického hnutí Hamás na Izrael uvrhl Blízký východ do zmatku. Odveta Izraele se zřejmě neobejde bez invaze do Pásma Gazy, mezi diplomaty a představiteli západních zemí roste nervozita ohledně možné eskalace. Rusko útoky neodsoudilo, řešení konfliktu podle něj spočívá ve vzniku samostatného palestinského státu. Objevují se tak otázky, jakým způsobem chce Rusko chaosu využít – podpora Izraele Západem by totiž mohla vést ke snížení podpory Ukrajiny. Blízký východ přitom není jediným regionem, kde se o vlivu Ruska na rozdmýchávání střetů spekuluje.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Hroza, znamená v překladu do češtiny bouřka. Název východoukrajinské vesnice jako by napovídal tomu, co se ve čtvrtek v místní kavárně stalo. „Brutální ruský zločin“, označil atak prezident Volodymyr Zelenskyj. Počtem obětí se zařadil mezi nejhorší, které Rusko napáchalo na civilistech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Seznam je však dlouhý a snaha o zlomení morálky Ukrajinců prostřednictvím nepravidelného ostřelování civilních cílů je v ruské strategii zjevná.

Spojené státy chtějí ukrajinským obráncům dodat tisíce zabavených íránských zbraní a munice. Válčící zemi to pomůže zmírnit její nedostatek na bojišti. Podle oficiálních informací Washington už Ukrajině poslal více než milion kusů munice, kterou američtí námořníci zabavují na neoznačených rybářských lodích. Íránské revoluční gardy takto zbraně a náboje pašují do Jemenu.

Přes padesát lidí zahynulo při čtvrtečním ruském ostřelování Charkovské oblasti. Oznámil to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské síly podle něj zasáhly obchod a kavárnu ve vesnici Hroza zhruba třicet kilometrů západně od Kupjansku. Na místě pracují záchranné týmy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za „brutální ruský zločin“ a „záměrný teroristický útok“. Jde o nejtragičtější ruský úder v tomto roce.

V jihošpanělské Granadě se koná summit Evropského politického společenství (EPC), jehož se zúčastní přes čtyři desítky šéfů států a vlád evropských zemí. Na setkání promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že díky Ukrajině se vojáci evropských zemí nemusí bránit Rusku. EPC je mezivládní fórum evropských zemí, které vzniklo loni na jaře několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Českou republiku na setkání zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Spojené státy silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, jinak bude podpora ohrožena. Na svých internetových stránkách to napsala americká televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót. V nich přitom naznačil, že určité formy hospodářské pomoci USA budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí. Korupce v zemi, která od roku 2022 bojuje s plnohodnotnou ruskou invazí, zůstává stále velkým problémem.

Krym je klíčovým a strategickým bodem války. Rusové se momentálně snaží ukrajinský poloostrov, který od roku 2014 okupují, opevnit a zvýšit na něm obranyschopnost svých sil. Ukrajinská strana zase usiluje o převzetí kontroly nad Krymem a svými prohlášeními i činy potvrzuje, že útoky zesilují. Moskva do Simferopolu přesouvá vybavení protivzdušné obrany a buduje protitankové zátarasy.

Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).

Británie chce své vojenské instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků poslat přímo na Ukrajinu, řekl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru s listem Sunday Telegraph. Premiér Rishi Sunak poté dle AP vyloučil, že by britští vojáci měli být na Ukrajinu vysláni v brzké době. V současnosti Ukrajinci absolvují výcvik v Británii a dalších zemích. Spojenci Kyjeva se dosud vyhýbali vysílání instruktorů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu. Jejím účelem má být mimo jiné posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Sobotního zbrojařského fóra v Kyjevě se podle něj zúčastnili zástupci 252 zbrojařských firem z více než třiceti zemí včetně České republiky. Zelenskyj také uvedl, že Ukrajina jako první země na světě vytváří flotilu námořních dronů. Podle prezidenta Rusové kvůli tomu začali ukrývat své válečné lodě.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. Ukrajina tento týden oznámila, že několik set bývalých wagnerovců se vrátilo do bojů na východě země.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nečekaně navštívil Kyjev. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Aliance dodá zemi další munici za desítky miliard korun. Potvrdil také, že vzdušný prostor nad Rumunskem kvůli častým ruským útokům u hranic začalo střežit více amerických stíhaček. Zelenskyj požádal NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.

Ukrajina by podle standardních pravidel měla letos v říjnu pořádat parlamentní volby a v březnu 2024 hlasovat o hlavě státu. Protože ale v zemi platí stanné právo, není jasné, kdy se nakonec uskuteční. Někteří západní politici se nechali slyšet, že by země měla volby uskutečnit i ve válce, bojují za to zejména američtí republikáni. Prezident Volodymyr Zelenskyj to nevyloučil, požádal ale státy o peníze, které by zajištění hlasování stálo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při zpáteční cestě z Kanady a USA zastavil v Polsku, kde vyznamenal dva dobrovolníky. S představiteli polské vlády podle dostupných informací nejednal, uvedl server Onet.pl. Tento týden vzrostlo napětí mezi Varšavou a Kyjevem mimo jiné kvůli sporu o export ukrajinského obilí a zákaz jeho dovozu do Polska.

Americký prezident Joe Biden slíbil svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že USA pošlou Ukrajině malý počet taktických balistických střel ATACMS, které mají dolet kolem tří set kilometrů. Uvedla to v pátek televize NBC News s odvoláním na tři informované americké činitele a jednoho úředníka z Kongresu. Kdy Biden poskytnutí střel Kyjevu oficiálně oznámí, není jasné. Zelenskyj ve čtvrtek navštívil amerického prezidenta v Bílém domě. Úřad amerického prezidenta i Pentagon věc odmítly komentovat. Pomoc po Zelenského návštěvě Kanady přislíbila i Ottawa.

Americký podnikatel a filantrop Howard Buffett prohlásil, že zájem USA o válku na Ukrajině by mohl v příštím roce ochabnout. Za jeden z důvodů označil prezidentskou kampaň. I proto chce zvýšit svou vlastní podporu okupované země, aby šel příkladem. Jistá únava z válečného konfliktu je už nyní patrná zejména v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.