Volodymyr Zelenskyj strana 5 z 5

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Sobotní ruský útok na hobbymarket v ukrajinském Charkově má podle portálu Ukrajinska pravda už patnáct obětí, web se přitom odkazuje na informace oblastní vojenské správy a generální prokuratury. Zraněných je podle údajů z nedělního odpoledne celkem pětadvacet lidí. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.

Ukrajinská armáda v noci udeřila na Ruskem okupovaném Krymu. Zřejmě raketami ATACMS zaútočila na ruský komunikační uzel u města Alušta, dle místní partyzánské skupiny jsou výrazně poškozené vojenské objekty. O život údajně přišla také posádka velitelského stanoviště. Zaznělo pět výbuchů.

Za normálních okolností by Ukrajina v úterý měla nového prezidenta, nebo by Volodymyr Zelenskyj v případě znovuzvolení oficiálně začínal svůj druhý mandát. Kvůli válečnému stavu, který Kyjev vyhlásil v důsledku plnohodnotné ruské války, se ale prezidentské volby nekonaly. Proti jejich uspořádání se za současné situace staví také naprostá většina Ukrajinců i politická opozice. Rovněž experti upozorňují, že prezident vzešlý z voleb, v nichž by značná část lidí nemohla kvůli okupaci a bojům odevzdat svůj hlas, by neměl patřičnou legitimitu. Pozici Zelenského tak zpochybňuje jen Rusko, které se tímto způsobem snaží oslabit západní podporu Kyjeva a demoralizovat ukrajinskou společnost.

Rusko se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chystá zaútočit na Charkov. Je však přesvědčen, že nemá prostředky k novému rozsáhlému útoku na Kyjev. Zelenskyj to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP, v němž také kritizoval Západ za to, že nepovolil Ukrajině použít dodané zbraně k útokům na ruské území. Prohlásil, že se západní státy bojí stejně porážky Ruska jako porážky Ukrajiny.

Nová frontová linie v Charkovské oblasti se zřejmě začíná stabilizovat. Okupačním vojskům se nepodařilo proniknout do obce Lypci. Ukrajinská armáda na místo povolala 92. mechanizovanou brigádu, která tam útočníky odrážela už na jaře 2022. Reportérka ČT Darja Stomatová natáčela s její průzkumnou jednotkou podél nové fronty.

Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku už začala přijíždět na Ukrajinu a další zásoby jsou na cestě. V úterý to při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken, napsala agentura Reuters. Zelenskyj šéfovi americké diplomacie podle ruskojazyčného webu stanice BBC poděkoval za pomoc, kterou označil za kriticky důležitou.

Ruská armáda v posledních dnech zintenzivňuje ofenzivu v Charkovské oblasti. Předpokládá se, že chce co nejvíce využít čas, než na Ukrajinu začne plně proudit americká pomoc v hodnotě 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). První odhady vojenských analytiků hovořily o tom, že se Rusové pokoušejí odvést pozornost ukrajinských jednotek. Americký Institut pro výzkum války (ISW) v pondělí informoval, že by se mohlo jednat o snahu vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu, což předpokládá i nedávno jmenovaný tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko.

V Charkovské oblasti pokračují boje o Strileču, Pylnu, Borysivku, Olijnykove a Ohirceve. Dále probíhají také protiofenzivní opatření v osadách Lypci a Vovčansk a v jejich okolí, oznámil v pátek pozdě večer ukrajinský generální štáb. Podle Institutu pro studium války je pravděpodobné, že se Rusové snaží rozptýlit ukrajinské síly.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek poděkoval slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, která před koncem svého mandátu přijela do Kyjeva, za její silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).

Ruský vzdušný útok v noci na středu vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, informoval jejich provozovatel, firma DTEK. Tuto noc podnik označil pro energetický sektor za mimořádně těžkou. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka byla napadena zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.

Ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU) oznámila, že rozkryla skupinu agentů ruské Federální služby bezpečnosti (FSB), která podle ní plánovala zabít prezidenta Volodymyra Zelenského a také další členy nejvyššího vojenského a politického vedení země. Dva plukovníci ukrajinské státní bezpečnosti (SSA) pak byli obviněni z vlastizrady a napomáhání k teroristickému útoku. Hrozí jim doživotní vězení.

Nejméně dva lidé zahynuli při ruských útocích na východoukrajinskou Charkovskou oblast. Údery na Charkov také způsobily několik požárů, z nichž minimálně jeden je rozsáhlý. Ruská armáda útočila v noci na sobotu také na Dněpropetrovskou oblast, odkud jsou hlášeni dva zranění, a na jihoukrajinský přístav Oděsa, kde jsou zranění tři. Úřady v ruské Bělgorodské oblasti na hranicích s Ukrajinou tvrdí, že exploze v oblastní metropoli zranila pět lidí. Neuvedly, co bylo původem výbuchu, ruské ministerstvo obrany ale oznámilo, že nad městem zneškodnilo dva drony.

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Ruské síly v pondělí odpoledne zničily televizní věž v Charkově na východě Ukrajiny. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi. Na místě jsou problémy s digitálním signálem, oběti na životě si útok nevyžádal, sdělil šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na jiném místě v témže regionu si ruské ostřelování vyžádalo jeden lidský život.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi, oznámil po diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO–Ukrajina generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Země, které zmíněnými systémy nedisponují, podle něho přislíbily finanční příspěvky na jejich nákup. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spojencům řekl, že Kyjev potřebuje nejméně sedm systémů Patriot, aby čelil ruské vzdušné převaze.

Ve Varšavě zadrželi začátkem dubna dvě osoby podezřelé z útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného, informovali litevští vyšetřovatelé. Jde o polské občany, kteří údajně Volkova přepadli v březnu v blízkosti jeho bydliště ve Vilniusu. Podle litevských vyšetřovatelů za tímto násilným činem zřejmě stojí Rusko. Polská policie uvedla, že dvojici zadržela na základě evropského zatykače a že se případem zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

Rusové podnikli tři raketové útoky na Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně sedmnáct lidí zabili a dalších více než šedesát zranili. Poškozeno je několik vícepatrových budov, řada automobilů a další infrastruktura. Okupanti přímo zasáhli osmipatrovou budovu, kterou úřady označily za „sociální objekt“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že by se něco takového nestalo, kdyby jeho země měla dostatek vybavení pro protivzdušnou obranu. Neoficiální zdroje pak píší o tom, že Ukrajinci zasáhli vojenské letiště v Džankoj na okupovaném Krymu.