Olaf Scholz strana 5 z 5

Do Izraele přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Jednal zde s premiérem Benjaminem Netanjahuem a slíbil další podporu zemi, kterou o víkendu napadli teroristé Hamásu. Washington dodá Izraeli novou munici do systému protiraketové obrany Iron Dome. Kvůli odvetné reakci Izraele opustilo své domovy v Pásmu Gazy podle OSN už 338 tisíc lidí. Rostou počty obětí na izraelské i palestinské straně.

Provoz na letišti v severoněmeckém Hamburku byl z bezpečnostních důvodů zastaven a prostor uzavřen. Na místě zasahovala policie, podle které hrozil útok proti letadlu mířícímu do Hamburku z íránského Teheránu.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Evropský parlament na svém jednání ve Štrasburku odhlasoval předpis, jehož cílem je zabránit hospodářskému vydírání nebo zastrašování EU či členských států zahraničními aktéry. Nová opatření mají umožnit sedmadvacítce na takové nekalé praktiky účinně a rychle reagovat. Europoslanci se věnovali také polské aféře s udílením víz.

Německo oslavuje 33 let od svého znovusjednocení. Zatímco tamní vláda se účastní hlavních oslav v Hamburku, součástí připomínky výročí bude také rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ten v úterý večer odvysílá televizní stanice ZDF. Jedná se o první takové interview od doby, kdy německá exkancléřka odešla do politického důchodu.

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu na předvolebním mítinku sociálních demokratů v Norimberku nevyloučil další opatření na německých hranicích. Konkrétně zmínil hranici s Polskem, uvedla agentura DPA. Scholzova stranická kolegyně a ministryně vnitra Nancy Faeserová v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag označila za jeden z možných kroků zavedení kontrol na pevných stanovištích na pomezí s Polskem a Českem. Takové opatření předtím odmítala.

Německo kvůli nelegální migraci potřebuje dohodu spolkové vlády, regionů a obcí. Musí také zastavit mimořádné programy pro přijímání běženců a vyslat do pohraničí nejméně deset tisíc nových spolkových policistů. Během středy to ve Freilassingu na pomezí s Rakouskem prohlásil bavorský premiér Markus Söder. V projevu řekl, že Německo může letos očekávat na čtyři sta tisíc azylových žádostí. Znovuzavedení hraničních kontrol s Českou republikou během své řeči nezmínil.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Německá ekonomika zpomaluje. Od jara je v mírné recesi. Podle současných odhadů je její růst ve srovnání s loňským rokem menší o tři desetiny procentního bodu. Důvodem je stále vysoká inflace a nižší spotřeba občanů. V průmyslu zase drahá elektřina a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Spolková vláda připravuje opatření, jak ekonomiku opět nastartovat.

Politici z celého světa vyjadřují soustrast Maroku, kde zemětřesení zabilo stovky lidí. Silné otřesy poničily mnoho budov v Marrákeši i v dalších městech, včetně těch historických. Organizace OSN a řada státníků chtějí Maroku poskytnout podporu. Pomoc nabízí také český premiér Petr Fiala (ODS). Do Maroka večer odletí dvoučlenný tým hasičů, který dohodne případné nasazení českých záchranářů. Přepravu by zabezpečila česká armáda.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Důležitost raketových systémů je po ruské invazi na Ukrajinu enormní. Armáda okupované země už ve válce používá americké Himarsy, francouzský SCALP a britský Storm Shadow, ale svůj zbrojní repertoár se snaží nadále rozšiřovat. V současnosti jedná ministr zahraničí Dmytro Kuleba o americkém systému ATACMS a německých střelách Taurus, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu. Kromě těchto západních variant už ale úspěšně otestovali i svou vlastní střelu, která dokáže udeřit ze vzdálenosti 700 kilometrů.

Německá vláda učinila první krok k výrazné legalizaci konopí. Podle návrhu zákona, který schválil kabinet spolkového kancléře Olafa Scholze, budou moci lidé starší osmnácti let držet až pětadvacet gramů a pěstovat tři rostliny konopí pro vlastní potřebu. Návrhem se bude ještě zabývat parlament, v platnost by podle ministerstva zdravotnictví mohl vstoupit do konce letošního roku. S legalizací prodeje konopí počítá ministr zdravotnictví Karl Lauterbach v další fázi, příslušný návrh zákona k tomu chce předložit na podzim.

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Bavorsko oznámilo, že posílí pohraniční policejní jednotky, které budou provádět častější namátkové kontroly u hranic s Českem a také Rakouskem. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) s oznámením přišel v době, kdy se v pohraničních Vejprtech sešel český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) s německou kolegyní Annalenou Baerbockovou (Zelení), a oba zdůraznili, že je nezbytné udržet vzájemnou hranici otevřenou.

Německo bude investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) dlouhodobě, jak se zavázaly členské státy Severoatlantické aliance. V pátek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Dvouprocentní cíl splní Německo poprvé v roce 2024, a to i díky zvláštnímu zbrojnímu fondu zřízenému po ruském napadení Ukrajiny.

Německá vláda schválila strategii vůči Číně. Podle kancléře Olafa Scholze dokument reaguje na měnící se a stále důraznější politiku Pekingu při prosazování čínských zájmů. Berlín mimo jiné poukazuje na sílící ohrožení kybernetické bezpečnosti a nabádá k obezřetnosti vůči čínským investicím. Čínské velvyslanectví v Berlíně uvedlo v reakci, že Peking je pro Německo partner, nikoliv rival. Zároveň chce, aby Berlín vnímal rozvoj Číny „racionálně, komplexně a objektivně“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Erdogan předtím přitom žádal, aby Evropská unie obnovila přístupová jednání s jeho zemí, teprve poté měl podle něj turecký parlament rozhodovat o vstupu Švédska do NATO.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

Alternativa pro Německo (AfD) je v současné době na vrcholu své popularity. V posledním průzkumu dosáhla výsledku na úrovni vládnoucí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a o víkendu poprvé získala křeslo šéfa zemského okresu v durynském Sonnebergu. Její kandidát Robert Sesselmann v druhém rozhodujícím kole porazil Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). AfD má podporu hlavně ve státech bývalé NDR, nový průzkum ukázal, že tam většina lidí považuje počet migrantů v Německu za nebezpečně vysoký a volá po silné národní straně.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval čínského premiéra Li Čchianga, aby Peking více využil svého vlivu na Rusko k zastavení agrese proti Ukrajině. Stejnou výzvu adresoval Liovi a Pekingu již v pondělí německý prezident Frank-Walter Steinemer. Ve vzájemných hospodářských vztazích s Čínou chce Německo podle Scholze rovnováhu.