Olaf Scholz strana 5 z 5

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

Bělorusko hrozí, že poprvé po více než patnácti letech vykoná trest smrti v případě cizince. Němec Rico Krieger podle tamních úřadů nastražil výbušninu u železniční stanice. Už v červnu ho v Bělorusku obvinili z terorismu a muže hodlají zastřelit. Až nyní se případ dostal na veřejnost. Běloruská státní televize zveřejnila jedenáctiminutové video, ve kterém muž s pláčem prosí o milost. Berlín uvedl, že případ znepokojuje německou vládu, která s Minskem vyjednává.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Německé úřady budou moci rychleji a snadněji vyhostit ze země cizince, kteří schvalují teroristické činy. S příslušným návrhem, o němž rozhodnou poslanci Spolkového sněmu, ve středu souhlasila vláda kancléře Olafa Scholze. K deportaci v budoucnu postačí i takzvané lajkování nenávistných příspěvků na internetu, které teroristické činy chválí. Trestní řízení by nebylo nutné.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově ruskou válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň se obrátil na ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky. Na pomoc Ukrajině apelovala rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Volby do Evropského parlamentu (EP) v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Její lídr Maximilian Krah však kvůli svým skandálům nebude v EP součástí delegace své strany. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.

Radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, je proto nutné je deportovat i do států, jako jsou Afghánistán a Sýrie. V projevu k poslancům Spolkového sněmu to prohlásil kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na nedávný útok nožem v Mannheimu, při kterém žadatel o azyl těžce zranil policistu, jenž následně zraněním podlehl.

Americký prezident Joe Biden ve středu zahájil státní návštěvu Francie, kde se zúčastní oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Kromě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se setká mimo jiné i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Návštěva má trvat do 9. června.

Záplavy na jihu Německa už mají nejméně čtyři oběti. Záchranáři objevili ve sklepě domu v hornobavorském Schrobenhausenu tělo ženy, po které pátrali od neděle. Ve švábském Offingenu nadále hledají pohřešovaného hasiče. Další dvě oběti v pondělí oznámilo Bádensko-Württembersko. Řezno kvůli stoupající hladině Dunaje, která dosáhla 5,9 metru, vyhlásilo stav katastrofy. Postiženou oblast navštívil spolkový kancléř Olaf Scholz v doprovodu německé ministryně vnitra Nancy Faeserové a bavorského premiéra Markuse Södera.

Záplavy na jihu Německa způsobují vlivem silných dešťů komplikace v železniční, silniční i říční dopravě. Na některých místech během jednoho dne spadlo takové množství srážek, kolik běžně naprší během celého měsíce. Lidem v postižených regionech pomáhají záchranné složky. Zásah v zatopené oblasti si ovšem vyžádal jeden život – na jihu Bavorska zemřel při zásahu dobrovolný hasič. Silné deště a bouřky jsou od pátku také na severu Itálie, kde rozvodněná řeka strhla do vody dvě ženy. Nehodu nepřežily.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.