Olaf Scholz strana 5 z 5

Německý parlament zamítl návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který po spolkové vládě kancléře Olafa Scholze kvůli složité migrační situaci žádal obnovení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Proti návrhu hlasovali vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a rovněž opoziční postkomunistická opozice. Scholz se však ve středu se zemskými premiéry dohodl na tom, že Německo bude moci zavádět kontroly podle migrační situace.

Německo chce podle migrační situace zavádět pohraniční kontroly po vzoru těch s Rakouskem i na svých dalších hranicích, rovněž chce v pohraničí zintenzivnit takzvané skryté namátkové kontroly a pátrání. Po jednání s německými spolkovými zeměmi to sdělil kancléř Olaf Scholz. Německá vláda také poskytne regionům na migraci o jednu miliardu eur více.

Bavorsko s Českem i přes složitou historii pojí úzké přátelství, sdělil na výjezdním zasedání bavorské vlády v Řezně bavorský premiér Markus Söder svému českému kolegovi Petru Fialovi (ODS). Ten se jako první český předseda vlády spolu s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) zúčastnil jednání bavorského kabinetu. Söder na tiskové konferenci po jednání s Fialou řekl, že Bavorsko kvůli migrantům nepožaduje obnovení hraničních kontrol s Českem. Také prohlásil, že odstavení posledních tří německých jaderných elektráren byla chyba.

Na čtyři sta lidí se v Berlíně zúčastnilo Ruskem pořádaných akcí k 78. výročí konce druhé světové války. Z Česka přijeli také podporovatelé klubu Noční vlci, který má úzké vazby na ruského vůdce Vladimira Putina. Noční vlci porušili zákaz nošení vlajek u památníků, takže je museli odevzdat. Německý soud zakázal jak ruské, tak i ukrajinské vlajky v obavách z šíření ruské válečné propagandy.

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. Odpůrci jaderné elektřiny se rozhodli historický milník v několika německých městech oslavit manifestacemi. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.

Nejvyšší čínský diplomat Wang I řekl, že doufá a věří, že Německo podpoří „mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem.“ Během setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. Informuje o tom agentura Reuters.

Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.

Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.

Britský král Karel III. chce ještě více posílit vztahy své země s Německem. Řekl to ve středu večer na státním banketu, který na úvod jeho návštěvy Německa uspořádal německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten upozornil na význam německo-britského přátelství, třebaže Spojené království již není součástí Evropské unie.

Ukrajina už z Německa získala osmnáct tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu před dvěma měsíci. Píše to německý list Der Spiegel, podle kterého již tanky překročily ukrajinskou hranici. Dorazily také britské tanky Challenger 2 a německá bojová vozidla pěchoty Marder, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Británie se zavázala na Ukrajinu poslat čtrnáct challengerů.

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Petr Pavel se pozdě odpoledne v Berlíně setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tématy jednání, jak je předem zveřejnilo kancléřství, byly bilaterální i mezinárodní otázky včetně ruské invaze na Ukrajinu. Další podporu Ukrajiny v obraně před ruskou invazí považuje Pavel za nutnost, protože rozhodující podle něj bude letošní rok. V úterý dopoledne přijal Pavla jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier.

Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci na páteční vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina německý kancléř Olaf Scholz, který je na návštěvě v Japonsku. Zatykač na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.

Po střelbě v modlitebně svědků Jehovových v Hamburku spáchal útočník sebevraždu. Potvrdil to německý ministr vnitra a dodal, že pachatel jednal sám. Byl bývalým členem této náboženské komunity. V náboženském centru zabil sedm lidí, včetně jednoho nenarozeného dítěte. Podle hamburské policie se v době útoku v budově nacházelo padesát osob. Kancléř Olaf Scholz událost označil za brutální násilný čin a vyjádřil podporu pozůstalým i záchranářům zasahujícím na místě činu. Právě jejich rychlost podle hamburského senátora pro vnitro předešla dalším obětem.

Německo se od zahájení války na Ukrajině mění, zaujalo jiný postoj ke kompromisům a zrychlilo v energetické politice, řekl český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v Interview ČT24. „Svět, který jsme měli rádi – svět podle Angely Merkelové – skončil,“ řekl. Dodal však, že ve vztahu k válce by bývalá kancléřka nejednala jinak, než jak postupuje její nástupce v úřadu Olaf Scholz.

Ukrajinci u Bachmutu na východě země zaujali nové obranné pozice, jejich cílem je odolat desítkám ruských útoků v oblasti, informovala agentura Reuters. Ruské ztráty jsou vysoké, ale obránci potřebují munici a vyspělé technologie. V Bachmutu zůstává asi pět tisíc civilistů včetně desítek dětí. Ukrajinské úřady chtějí z města všechny děti evakuovat, i kdyby s tím jejich rodiče nesouhlasili. K evakuacím se chystají i v ostřelovaném Kupjansku.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

Německá armáda nutně potřebuje reformu. Už před rokem to oznámil kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda pro bundeswehr po ruské invazi na Ukrajinu vyčlenila sto miliard eur, jenže dosud neutratila ani cent. Teď se to má podle nedávno nastoupivšího ministra obrany Borise Pistoriuse změnit.

Vítězství je nevyhnutelné – pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se skupina velkých světových ekonomik G7 zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev dříve během pátku navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, jeho země již odeslala první čtyři moderní tanky Leopard 2. Ruská policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce. Přinášíme přehled mezinárodních reakcí na výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu.