Olaf Scholz strana 3 z 5

V Berlíně demonstrovalo v neděli proti spolupráci konzervativců s Alternativou pro Německo (AfD) podle policie 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA tento odhad považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desetitisíce lidí demonstrovaly i v jiných německých městech. Zemí od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

Německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu tamní ekonomiky. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší jen o 0,3 procenta. Ještě v říjnu přitom odhad činil 1,1 procenta. Růst má být nižší také v příštím roce. Viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v 90' ČT24 uvedl, že to bude mít také velký dopad na Česko, které musí závislost na Německu snížit.

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.

Evropští státníci pozorně sledují vyjádření i kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. V oblasti bezpečnosti zatím reagují jednoznačně pozitivně. Odlišné pohledy mají například na klimatickou politiku.

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

Alternativa pro Německo (AfD) si zvolila kandidátkou na kancléřku svou spolupředsedkyni Alice Weidelovou. Proti sjezdu strany v saském městě Riesa demonstrovalo několik tisíc lidí, kteří zablokovali příjezdové cesty k místu konání, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním. Sociální demokraté (SPD) na sjezdu potvrdili současného kancléře Olafa Scholze jako kandidáta na tuto pozici v předčasných volbách. V sobotu se konalo i setkání vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU), na kterém jeho zástupci představili volební program.

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard korun).

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu, informuje agentura DPA. Prezident tak vyhověl žádosti sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, který 16. prosince nezískal důvěru poslanců. Na datu předčasných voleb se dříve dohodly části parlamentních stran.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Podezřelý z útoku pronajatým automobilem na vánoční trh v Magdeburku už dříve opakovaně hrozil spácháním trestných činů ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko na severovýchodě Německa, kde žil v letech 2011 až 2016. Řekl to zemský ministr vnitra Christian Pegel. Padesátiletý muž původem ze Saúdské Arábie, který byl podle informací některých médií odpůrcem islámu, je nyní ve vyšetřovací vazbě.

Počet mrtvých po pátečním útoku na vánoční trh v německém Magdeburku stoupl na pět, uvedl premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff. Zranění podle vyšetřovatelů utrpělo 200 lidí, část z nich velmi vážná. Od nouzového volání do zadržení pachatele uběhly tři minuty, sdělila německá policie. Motiv útočníka je stále nejasný, ale podle německého prokurátora „na pozadí činu byla snad nespokojenost s tím, jak se nakládá s uprchlíky ze Saúdské Arábie v Německu“. Večer se tisíce lidí shromáždily k uctění památky obětí, v centru se demonstrovalo.

Řidič vjel v pátek večer na vánočním trhu v Magdeburku, v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, do davu. Krátce po půlnoci byly potvrzeny dvě oběti – dospělý muž a malé dítě. Informaci potvrdil premiér spolkové země Reiner Haseloff, který dříve nevyloučil, že bilance obětí může stoupnout, protože několik lidí je v kritickém stavu. Zraněno bylo více než šedesát osob. Zadržený řidič, lékař pocházející ze Saúdské Arábie, žije v Německu od roku 2006. Bezpečnostní složky pracují s verzí, že se jednalo o teroristický čin.

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Francouz Dominique Pelicot, který řadu let nechával desítkami mužů znásilňovat svou omámenou manželku, byl shledán vinným ve všech bodech obžaloby a odsouzen k maximálnímu trestu dvaceti let vězení, jak požadovala prokuratura. Oznámil to soud ve francouzském Avignonu. Vinnými soud shledal také všech padesát spoluobžalovaných, většinou ze znásilnění s přitěžujícímu okolnostmi. Obžalovaní mají deset dní na odvolání. Pelicotova obhájkyně podle agentury Reuters uvedla, že její mandant odvolání zvažuje.

Po velmi vlažných začátcích se Německo stalo po USA druhým největším dodavatelem vojenské pomoci napadené Ukrajině. Účet za jeho dodávky přesáhl v přepočtu 275 miliard korun. Předseda CDU Friedrich Merz, podle průzkumů favorit na post nového spolkového kancléře, se navíc zdá být v podpoře Kyjeva ještě rozhodnější než dosluhující kancléř Olaf Scholz (SPD), který v pondělí od poslanců Spolkového sněmu nedostal důvěru.

Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při pondělním hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři. Dosavadní kancléř po prohraném hlasování o důvěře navrhl prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi rozpuštění Spolkového sněmu.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Kandidátkou na kancléřku Alternativy pro Německo (AfD) bude její spolupředsedkyně Alice Weidelová, oznámil Tino Chrupalla, druhý předseda strany, která je označovaná za populistickou až krajně pravicovou. Vlastního kandidáta na funkci kancléře strana nominovala poprvé. Ovšem šance, že se Weidelová stane kancléřkou, jsou údajně mizivé.

Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině, která se přes deset let brání ruské agresi, Německo podle kancléře ještě v prosinci poskytne vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy korun). Při ruském úderu na západoukrajinský Ternopil zemřel nejméně jeden člověk.