Olaf Scholz strana 3 z 5

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Volby do Evropského parlamentu (EP) v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Její lídr Maximilian Krah však kvůli svým skandálům nebude v EP součástí delegace své strany. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.

Radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, je proto nutné je deportovat i do států, jako jsou Afghánistán a Sýrie. V projevu k poslancům Spolkového sněmu to prohlásil kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na nedávný útok nožem v Mannheimu, při kterém žadatel o azyl těžce zranil policistu, jenž následně zraněním podlehl.

Americký prezident Joe Biden ve středu zahájil státní návštěvu Francie, kde se zúčastní oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Kromě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se setká mimo jiné i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Návštěva má trvat do 9. června.

Záplavy na jihu Německa už mají nejméně čtyři oběti. Záchranáři objevili ve sklepě domu v hornobavorském Schrobenhausenu tělo ženy, po které pátrali od neděle. Ve švábském Offingenu nadále hledají pohřešovaného hasiče. Další dvě oběti v pondělí oznámilo Bádensko-Württembersko. Řezno kvůli stoupající hladině Dunaje, která dosáhla 5,9 metru, vyhlásilo stav katastrofy. Postiženou oblast navštívil spolkový kancléř Olaf Scholz v doprovodu německé ministryně vnitra Nancy Faeserové a bavorského premiéra Markuse Södera.

Záplavy na jihu Německa způsobují vlivem silných dešťů komplikace v železniční, silniční i říční dopravě. Na některých místech během jednoho dne spadlo takové množství srážek, kolik běžně naprší během celého měsíce. Lidem v postižených regionech pomáhají záchranné složky. Zásah v zatopené oblasti si ovšem vyžádal jeden život – na jihu Bavorska zemřel při zásahu dobrovolný hasič. Silné deště a bouřky jsou od pátku také na severu Itálie, kde rozvodněná řeka strhla do vody dvě ženy. Nehodu nepřežily.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Mezi západními spojenci vznikla trhlina týkající se podpory Ukrajiny. Konkrétně jde o to, zda umožnit Kyjevu, aby zbraně dodané ze Západu používal k úderům na ruském území. Zatímco například Francie tuto variantu podporuje, Spojené státy jsou proti. Ruský vůdce Vladimir Putin varoval před závažnými důsledky.

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.

Podpora Ukrajiny v obraně proti ruské invazi zůstává prioritou, shodli se francouzský prezident Emmanuel Macron a německý spolkový kancléř Olaf Scholz. Evropa se podle nich musí zároveň věnovat posílení vlastní bezpečnosti a suverenity. Státníci se sešli v rámci německo-francouzské ministerské rady na zámku Meseberg. Upozornili také na izraelskou ofenzivu v okolí města Rafah v Pásmu Gazy, židovský stát by podle Macrona měl zastavit vojenské operace.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica odsuzují přední evropští politici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz uvedli, že podobné násilné činy nepatří do evropské společnosti. Za šokující označili zprávu o útoku polský premiér Donald Tusk, britský ministerský předseda Rishi Sunak či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán hovoří o „ohavném útoku na přítele“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy nabídly Slovensku pomoc. K atentátu se vyjádřil i ruský vládce Vladimir Putin, podle něj nemá ospravedlnění.

Policii v Drážďanech se v noci na neděli přihlásil sedmnáctiletý mladík, který tvrdí, že v pátek zbil europoslance sociální demokracie (SPD) Matthiase Eckeho. Informovala o tom agentura DPA. Čtyři útočníci Eckeho napadli, když vyvěšoval plakáty v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Europoslanec a lídr kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximilian Krah i přes obvinění svého asistenta ze špionáže pro Čínu povede tuto pravicově populistickou stranu do červnových voleb do Evropského parlamentu. Sobotního zahájení kampaně se ale nezúčastní, řekl v Berlíně po jednání s vedením AfD. Sdělil také, že svého asistenta ještě dnes propustí. Asistenta europoslance Kraha zadržela v pondělí německá policie. Muž, který je německým občanem čínského původu, čelí obviněním ze špionáže pro Peking. Německý kancléř Olaf Scholz aféru označil za velmi znepokojivou.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než osmdesát dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu. USA podle těchto údajů sestřelily téměř polovinu dronů mířících na židovský stát. O íránském útoku na Izrael v noci na pondělí hovořil americký prezident Joe Biden a šéf diplomacie Antony Blinken s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. V Izraeli v pondělí znovu zasedne válečný kabinet.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Pro veřejnost se otevírá Lipský knižní veletrh, který patří k nejvýznamnějším literárním přehlídkám jara. Roli hostujících zemí letos převzaly Nizozemsko a Vlámsko. Mezi více než dvěma tisíci vystavovateli nechybí ani Česko. Při středečním zahájení projev německého kancléře Olafa Scholze přerušovaly výkřiky nejspíše propalestinských aktivistů.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v sobotu zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Macron podotkl, že si takový scénář nepřeje a že Paříž takový krok neplánuje. Zopakoval ale, že Francie je připravena na všechny scénáře.