Útočník z Magdeburku hrozil činem, jenž vyvolá „mezinárodní pozornost“

6 minut
Události: Vyšetřování útoku v Magdeburku
Zdroj: ČT24

Podezřelý z útoku pronajatým automobilem na vánoční trh v Magdeburku už dříve opakovaně hrozil spácháním trestných činů ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko na severovýchodě Německa, kde žil v letech 2011 až 2016. Řekl to zemský ministr vnitra Christian Pegel. Padesátiletý muž původem ze Saúdské Arábie, který byl podle informací některých médií odpůrcem islámu, je nyní ve vyšetřovací vazbě.

Podezřelý muž, podle tisku padesátiletý psychiatr na vězeňské klinice původem ze Saúdské Arábie, dostal už v roce 2013 pokutu kvůli narušování veřejného pořádku tím, že hrozil spácháním trestných činů, uvedl Pegel. Podezřelý údajně v Německu žil od roku 2006.

Podezřelý ve Stralsundu v Meklenbursku-Předním Pomořansku absolvoval část své lékařské praxe. Ve sporu o uznání zkoušek údajně hrozil zástupcům oblastní lékařské komory spácháním činu, který vyvolá mezinárodní pozornost. Poukazoval přitom na atentát na bostonský maraton z roku 2013.

Při vyšetřování se podle Pegela u muže konala i domovní prohlídka. Nenašlo se však nic, co by nasvědčovalo skutečné přípravě na spáchání útoku, ani žádné souvislosti s islamismem. „Naopak, od toho se zjevně distancoval a zastával opačný postoj,“ řekl Pegel.

V lednu 2014 pak byl muž podezřelý z nátlaku. Když na úřadech žádal o sociální podporu, znovu hrozil činy, které vyvolají mezinárodní pozornost, pokud ji nedostane. Také hrozil, že se zabije. Policie muže upozornila na možné důsledky a sdělila mu, že se jím bude podrobněji zabývat.

Urážky a hrozby

V roce 2015 se podezřelý v dopise adresovaném justičním orgánům dopustil urážky, když se vracel ke svému odsouzení z roku 2013. Na horké lince jednoho spolkového úřadu si stěžoval, že dotyční soudci v Rostocku jsou rasisté, a hrozil, že si obstará pistoli a na soudcích se pomstí. Kromě toho vyjádřil názor, že základní zákon v Německu, tedy ústava, je sám o sobě xenofobní.

Jako nebezpečnou osobu ale úřady muže neklasifikovaly. K tomu by podle Pegela potřebovaly podezřelé indicie s ideologickým pozadím.

Šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch v sobotu v rozhovoru s německou televizí ZDF řekl, že jeho úřad loni v listopadu obdržel upozornění na muže od Saúdské Arábie, což úřady vedlo k zahájení „náležitých vyšetřovacích kroků“. „Muž také zveřejnil obrovské množství příspěvků na internetu. Byl i ve styku s různými úřady, dopouštěl se urážek, a dokonce hrozeb. Ovšem nebylo známo, že by se dopustil násilných činů,“ dodal Münch. Také varování ze strany muže byla podle něj velmi nekonkrétní.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) v sobotu uvedl, že byl na podezřelého upozorněn v létě minulého roku. „Brali jsme to vážně, stejně jako všechna četná upozornění," uvedl úřad. Poznamenal však, že není vyšetřovacím úřadem a informace předal odpovědným orgánům.

Motiv činu je zatím stále nejasný. Podle prohlášení vyšetřovatelů na tiskové konferenci v sobotu odpoledne byl muž zřejmě nespokojený s tím, jak Německo zachází s uprchlíky ze Saúdské Arábie.

Čtyřicet zraněných je ve vážném stavu

Útok, kdy muž najel do davu lidí, si vyžádal pět obětí na životech a více než dvě stě lidí utrpělo zranění, přičemž přibližně čtyřicet z nich je ve vážném stavu. Oběťmi jsou čtyři ženy ve věku 52, 45, 75 a 67 let a devítiletý chlapec, upřesnila v neděli policie v Magdeburku. Policie krátce po činu řidiče zadržela.

V sobotu večer se v Magdeburku sešly tisíce lidí k uctění památky obětí útoku. V katedrále se uskutečnila ekumenická mše za účasti prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či kancléře Olafa Scholze.

„Je to strašlivý čin, zranit a zabít s takovou brutalitou tolik lidí,“ uvedl Scholz v Magdeburku v krátkém projevu. Vyjádřil solidaritu a také slíbil důsledné vyšetření činu. Mnoho německých měst, a také například Praha a Vídeň, zpřísnilo bezpečnostní opatření na vánočních trzích.

Policie rovněž uvedla, že v sobotu večer se ve městě odehrály potyčky na krajně pravicové demonstraci, které se zúčastnilo asi 2100 lidí. Shromáždění na síti Telegram označili za „demonstraci proti teroru“.

Někteří protestující měli nasazenou černou kuklu a nesli velký transparent s nápisem „remigrace“. To je termín, jímž stoupenci krajní pravice označují své úsilí o masové deportace migrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...