Olaf Scholz strana 2 z 5

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.

V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu jej také označil za „diktátora bez voleb, který odvedl hroznou práci“. Konání voleb na Ukrajině ale nyní neumožňuje válečný stav kvůli ruské invazi. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru.

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Paříž v tomto týdnu pořádá již druhé jednání. Pondělní schůzku, kterou Fiala kritizoval, omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

Německý sociálně-demokratický kancléř Olaf Scholz a jeho křesťansko-demokratický vyzyvatel Friedrich Merz v debatě televize ARD vyloučili, že by po nedělních parlamentních volbách byli schopni osobně spolupracovat na vládě. Kancléřští kandidáti čtyř nejsilnějších stran odpovídali na dotazy z publika. Kromě Scholze a Merze se debaty účastnili lídři v průzkumech aktuálně druhé AfD a čtvrtých Zelených, Alice Weidelová a Robert Habeck.

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.

Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. Společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a USA, uvedl na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Berlín podle německého kancléře Olafa Scholze nepodpoří mírové podmínky, které by byly Kyjevu nadiktované. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že nastal čas na vytvoření evropské armády.

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.

Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.

Polsko se znovu ohradilo proti hraničním kontrolám, které zavedlo Německo, a napětí mezi zeměmi tak pokračuje. Lídry obou zemí rozdělují i spory kolem vyšetřování výbuchu plynovodu Nord Stream. Polsko navíc zatím marně usiluje o větší podíl Německa na ochraně východní hranice.

Kyjev by mohl těžit ukrajinské vzácné kovy společně se zeměmi, které mu poskytují vojenskou podporu ve válce s Ruskem. Prezident Volodymyr Zelenskyj to uvedl v reakci na návrh šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Ten prohlásil, že chce výměnou za pomoc Ukrajině strategické nerostné suroviny. Kyjev odhaduje jejich zásoby na stovky tisíc tun. Kreml Trumpův plán kritizuje, stejně jako někteří západní politici.

„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Merz zároveň zopakoval, že spolupráce s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) je vyloučená. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.

Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Zahájil tak novou obchodní válku, píší média. Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil tamní premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit na Světovou obchodní organizaci.