Olaf Scholz strana 4 z 5

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Důležitost raketových systémů je po ruské invazi na Ukrajinu enormní. Armáda okupované země už ve válce používá americké Himarsy, francouzský SCALP a britský Storm Shadow, ale svůj zbrojní repertoár se snaží nadále rozšiřovat. V současnosti jedná ministr zahraničí Dmytro Kuleba o americkém systému ATACMS a německých střelách Taurus, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu. Kromě těchto západních variant už ale úspěšně otestovali i svou vlastní střelu, která dokáže udeřit ze vzdálenosti 700 kilometrů.

Německá vláda učinila první krok k výrazné legalizaci konopí. Podle návrhu zákona, který schválil kabinet spolkového kancléře Olafa Scholze, budou moci lidé starší osmnácti let držet až pětadvacet gramů a pěstovat tři rostliny konopí pro vlastní potřebu. Návrhem se bude ještě zabývat parlament, v platnost by podle ministerstva zdravotnictví mohl vstoupit do konce letošního roku. S legalizací prodeje konopí počítá ministr zdravotnictví Karl Lauterbach v další fázi, příslušný návrh zákona k tomu chce předložit na podzim.

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Bavorsko oznámilo, že posílí pohraniční policejní jednotky, které budou provádět častější namátkové kontroly u hranic s Českem a také Rakouskem. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) s oznámením přišel v době, kdy se v pohraničních Vejprtech sešel český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) s německou kolegyní Annalenou Baerbockovou (Zelení), a oba zdůraznili, že je nezbytné udržet vzájemnou hranici otevřenou.

Německo bude investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) dlouhodobě, jak se zavázaly členské státy Severoatlantické aliance. V pátek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Dvouprocentní cíl splní Německo poprvé v roce 2024, a to i díky zvláštnímu zbrojnímu fondu zřízenému po ruském napadení Ukrajiny.

Německá vláda schválila strategii vůči Číně. Podle kancléře Olafa Scholze dokument reaguje na měnící se a stále důraznější politiku Pekingu při prosazování čínských zájmů. Berlín mimo jiné poukazuje na sílící ohrožení kybernetické bezpečnosti a nabádá k obezřetnosti vůči čínským investicím. Čínské velvyslanectví v Berlíně uvedlo v reakci, že Peking je pro Německo partner, nikoliv rival. Zároveň chce, aby Berlín vnímal rozvoj Číny „racionálně, komplexně a objektivně“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Erdogan předtím přitom žádal, aby Evropská unie obnovila přístupová jednání s jeho zemí, teprve poté měl podle něj turecký parlament rozhodovat o vstupu Švédska do NATO.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

Alternativa pro Německo (AfD) je v současné době na vrcholu své popularity. V posledním průzkumu dosáhla výsledku na úrovni vládnoucí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a o víkendu poprvé získala křeslo šéfa zemského okresu v durynském Sonnebergu. Její kandidát Robert Sesselmann v druhém rozhodujícím kole porazil Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). AfD má podporu hlavně ve státech bývalé NDR, nový průzkum ukázal, že tam většina lidí považuje počet migrantů v Německu za nebezpečně vysoký a volá po silné národní straně.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval čínského premiéra Li Čchianga, aby Peking více využil svého vlivu na Rusko k zastavení agrese proti Ukrajině. Stejnou výzvu adresoval Liovi a Pekingu již v pondělí německý prezident Frank-Walter Steinemer. Ve vzájemných hospodářských vztazích s Čínou chce Německo podle Scholze rovnováhu.

Vláda spolkového kancléře Olafa Scholze schválila národní bezpečnostní strategii Německa, která se hlásí k výdajům na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Koncepce, která je pro Německo první svého druhu, také počítá s německou armádou jako se základním pilířem evropské konvenční obrany a oporou pro spojence. Jako hrozbu strategie označuje Rusko. Čína je podle ní partner, konkurent i systémový rival.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Summit vrcholných politiků Evropského politického společenství (EPC) ukázal jednotu a sílu v době, kdy Evropa čelí největší vojenské agresi od druhé světové války, řekla ve čtvrtek moldavská prezidentka Maia Sanduová. Akce v Moldavsku se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o jeho první návštěvu v sousední zemi od zahájení obnovené ruské invaze loni v únoru. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku.

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace letos výrazně stupňují své nátlakové akce. Organizace je aktivní především v Německu, Itálii a Rakousku, kde často blokuje dopravu. Její členové se snaží strhnout pozornost třeba i poškozováním historických památek či uměleckých děl. I v tradičně pro-ekologických městech, jako jsou Berlín a Vídeň, ale roste kritika hnutí. Nátlakové akce podle některých politiků i obyvatel už překročily únosnou mez. A snahy reagovat na klimatické změny naopak podkopávají.

Bezpečnost je nedělitelná komodita, neexistuje něco jako jenom středoevropská nebo evropská bezpečnost, je to transregionální fenomén, řekl v pořadu Události, komentáře vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst. Německý velvyslanec v Česku Andreas Kühne uvedl, že Německo je připraveno převzít v Evropě  vůdčí roli v systému kolektivní bezpečnosti, ale to neznamená, že by něco podnikalo samo bez koordinace s partnery.

Čína už několik měsíců pomáhá obcházet Rusku sankce, které na něj uvalily Spojené státy či Evropská unie (EU). Moskvě dodává mimo jiné technologie využitelné k civilním, ale i vojenským účelům. A přes Hongkong dokonce proudí citlivé zboží západní výroby. Unijní sedmadvacítka proto chystá další zostření sankcí. Nové balík naopak ve čtvrtek oznámily Spojené státy, krátce před začátkem summitu G7 v Japonské Hirošimě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie v pondělí dorazil do Londýna, kde se setkal s britským premiérem Rishim Sunakem. Británie současně oznámila, že Ukrajině pošle stovky bojových dronů a rakety protivzdušné obrany. Drony by měly mít dolet více než 200 kilometrů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Berlín, kde se setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i kancléřem Olafem Scholzem, který jej ujistil, že pomoc Ukrajině bude pokračovat. Poté v Cáchách převzal za sebe a celý ukrajinský lid cenu Karla Velikého udělovanou za přínos evropské jednotě. Nakonec v Paříži povečeřel s Emmanuelem Macronem.

Itálie plně podporuje Ukrajinu v jejím odporu proti ruské invazi, řekl v sobotu ukrajinskému prezidentu Volodymyrovi Zelenskému jeho italský protějšek Sergio Mattarella na úvod jejich setkání v Kvirinálském paláci. Zelenskyj se dále setkal s premiérkou Giorgiou Meloniovou, která přislíbila pokračování vojenské podpory. Potkal se i s papežem Františkem. V neděli odcestuje na návštěvu Německa, uvedla agentura DPA s odvoláním na zdroje z vládních kruhů. Německo v sobotu slíbilo Ukrajině další velký balík vojenské pomoci.