Lukáš Vlček

V Poslanecké sněmovně se rozhořel spor o základní daňovou slevu na poplatníka, která všem zvyšuje výplatu. Podle ministerstva financí ji nelze zvýšit kvůli stavu státního rozpočtu, vláda přitom valorizaci slevy slíbila v programovém prohlášení. Lidovci na splnění závazku trvají a chtějí o něm v koalici jednat.

Zástupci tří ze čtyř stran, které jsou spolu se Starosty a nezávislými ve vládní koalici, vystoupili na jejich sobotním republikovém sněmu. Osobně však nepřišel pouze nikdo z Pirátů, s nimiž sice Starostové spolupracovali ve sněmovních volbách, ale nyní se mimo jiné přou o nominaci eurokomisaře. Předseda STAN Vít Rakušan zopakoval, že je přesvědčen, že komisaře má nominovat jeho hnutí. V úvodním projevu na sněmu vyjádřil mínění, že se vláda dokázala vyrovnat s problémy, které postihly Česko. Také řekl, že se k moci snaží dostat nebezpeční populisté a že na politické scéně sílí extrémní proudy.

Většina krajů chce letošní rok více investovat – do škol, nemocnic nebo silnic. Celkem se správy krajů chystají vynaložit přes 64 miliard korun. Souběžně s tím finišují debaty o dělení daní mezi stát a samosprávy, možné úpravy by totiž mohly přinést hejtmanům další peníze. Pokud současný systém nedozná změn, zvažuje Středočeský kraj ústavní stížnost.

Společnost Čepro, která je ve stoprocentním vlastnictví státu, koupila síť čerpacích stanic Robin Oil. Ve spojení se stávajícími benzinkami Eurooil tak ovládá třetí největší síť čerpacích stanic v Česku po polském Orlenu (dřívější Benzině) a maďarském MOLu. Transakce ovšem vyvolala kritiku, podle odpůrců stát tolik benzinek nepotřebuje. Čepro i ministerstvo financí však obchod hájí strategickými zájmy ve složité době. Na nákup, který provázelo utajování informací, se zaměřili Reportéři ČT.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Sněmovna prosadila pevný termín pro konání krajských, senátních a obecních voleb. Teď přichází část poslanců s tím, že by se vybraného hlasování mohli účastnit i nezletilí. Vládní koalice chce zase znovu řešit na plénu projednávání korespondenční volby, která má usnadnit hlasování lidem v zahraničí.

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.

Zatím pět krajů schválilo zákonodárnou iniciativu, která jim má přinést víc peněz do rozpočtů. Změnit by se podle nich měl systém rozdělování daňových výnosů. Ty se dělí mezi stát a samosprávy podle zástupců krajů diskriminačně. Hejtmani proto připravují vlastní návrhy úprav, které chtějí poslat do sněmovny. Proti je ministerstvo financí, stát by mohl podle propočtů přijít zhruba o dvanáct miliard korun.

Vládě se ve sněmovně nemusí povést prosadit vyšší poplatek za předčasné splacení hypotéky. V rozhovoru pro ČT to poprvé připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet v srpnu navrhl zavést tento poplatek až ve výši dvou procent ze zbývající částky úvěru. Po středečním projednání v rozpočtovém výboru míří návrh do druhého čtení. Kromě opozice ho ale odmítají podpořit i některé koaliční strany.

Poslanci se tento týden vrátí k úspornému balíčku. Ve středu ho bude řešit rozpočtový výbor a v pátek začne závěrečné čtení. Ve sněmovně se ale povede i třeba debata o rodičovském příspěvku.

Stát v září spustí dotační program Oprav dům po babičce – podle původního plánu. Potvrdil to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), a to i přes kritiku, kterou sklidil i v rámci koalice. Vládním stranám i opozici vadilo, že je podpora domácností příliš štědrá a že na ni dosáhnou i ti, kteří ji nepotřebují. Na zateplení starých domů získají předem až milion korun a od ledna i výhodnou půjčku. Nárok na podporu ale nakonec podle Hladíka budou mít jen rodiny s jednou nemovitostí. Podle resortu je hlavním cílem ušetřit energie a splnit klimatické závazky.

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) rozhodně dojde. Jakým způsobem se rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami změní, by měli v úterý dořešit koaliční lídři se zástupci měst a obcí, poté také s Asociací krajů. Samosprávy jsou připraveny debatovat o úpravě dělby výnosu, který plyne z daně z přijmu fyzických a právnických osob. V případě daně z nemovitosti ovšem žádají, aby zůstala dál výlučně jejich příjmem. Loni takto získaly přes dvanáct miliard korun.

Zavedení spotřební daně z tichých vín je znovu ve hře. K debatě o tomto návrhu se chce vrátit většina koaličních stran. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je nepřijatelné, aby vláda prosazovala nepopulární škrty a zároveň ponechala u alkoholického nápoje nulový odvod.

Petr Pavel považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech, uvedl na tiskové konferenci ke 100 dnům od své inaugurace. Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích, prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.

Podle Jana Skopečka (ODS) musí být úspory v letošním rozpočtu ještě vyšší než uvažovaných dvacet miliard. Jinak se nepodaří udržet schválený schodek 295 miliard korun. K dosažení této cifry chybělo na konci května přes třiadvacet miliard. Jestli bude muset kabinet přijít do sněmovny s novelou rozpočtu, má být podle ministra financí jasné během prázdnin.

Pokud by vláda škrtala v platech státních zaměstnanců už letos, urychlí to protestní akce odborů, řekl ČT předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kvůli špatnému vývoji hospodaření státu oznámil, že vláda musí škrtat v rozpočtu už letos. Možné úspory v platech státních zaměstnanců nevyloučil.

Vládní koalice by mohla zveřejnit úsporný balíček na rok 2024 už tento týden. Jednou z diskutovaných variant je podle zjištění České televize čtvrtek 11. května. Premiér Petr Fiala (ODS) v uplynulém týdnu řekl, že by chtěl plán vlády představit do poloviny května. Spolu s balíčkem hodlá kabinet zveřejnit i důchodovou reformu.

Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.

Vládní strany dál zvažují změny některých sazeb daně z přidané hodnoty od příštího roku. Premiér Petr Fiala (ODS) upřesnil v rozhovoru pro Českou televizi, že koalice jedná o tom, jestli ponechat tři sazby, nebo mít jenom dvě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil návrh, který počítá se sjednocením dvou nižších sazeb DPH –⁠ místo deseti a patnácti procent by činila 14 procent. Základní sazba by zůstala 21 procent. Premiér ale upozorňuje, že vládní strany ještě na úpravách DPH dohodnuté nejsou. Výsledek jednání oznámí v polovině května.

Vláda zvažuje zrušit, nebo omezit patnáct daňových výjimek téměř za devět miliard korun ročně. Česká televize to zjistila z materiálu poslaného ministerstvem financí koaličním lídrům. Na seznamu je třeba zrušení takzvaného školkovného nebo daňové slevy na nepracující manželku či manžela. Celý úsporný balíček ve středu proberou špičky koaličních stran.

Hnutí STAN navrhne do funkce šéfa resortu školství dosavadního ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) a na jeho místo nynějšího náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN). Nominace předsednictva potvrdil na on-line jednání celostátní výbor hnutí. Bek má v čele ministerstva školství nahradit Vladimíra Balaše (STAN), který ohlásil minulý týden rezignaci ze zdravotních důvodů.