Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
Petr Pavel už v prosinci České televizi řekl, že by měl problém podepsat vyšší deficit, než jaký umožňuje zákon o fiskální odpovědnosti. „Je otázkou, do jaké míry to bude, nebo nebude v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti,“ poznamenal 22. prosince minulého roku. „Myslím si, že vyšší schodek je možný pouze, pokud by se změnil tento zákon,“ dodal.
Národní rozpočtová rada v týdnu varovala, že návrh překračuje povolený schodek o víc než šedesát miliard korun. Ředitel hradního odboru komunikace Vít Kolář teď potvrdil, že postoj prezidenta se nemění. „Pokud rozpočet bude v rozporu se zákonem, nezbývá prezidentovi nic jiného. Stojí vždy na straně zákona a jeho dodržování,“ řekl ředitel odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky Vít Kolář.
Výklad zákona
„Tím návrhem státního rozpočtu podle nás došlo k porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti, k porušení pravidla maximálního výdajového rámce, to znamená maxima toho, co smí vláda utratit,“ řekl v Událostech, komentářích 26. ledna předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale zákon platí jen pro standardní návrh rozpočtu, který musí vláda poslat do sněmovny do 30. září, a nikoli pro aktuální návrh rozpočtu, který v listopadu sněmovna vrátila vládě k přepracování. „Já s odkazem na výklad těch rozpočtových pravidel tvrdím, že nebyl porušen zákon. Nesouhlasím s Mojmírem Hamplem, s jeho interpretací. Myslím, že je víc politická než expertní,“ řekla Schillerová.
„Bylo nám řečeno paní ministryní, že z pohledu Evropské unie by to mělo zákonu o rozpočtové odpovědnosti zhruba odpovídat,“ poznamenal předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura.
Opozice má další výhrady, žádá změny
Sněmovní opozice považuje návrh rozpočtu za protizákonný. „Prezident by v každém případě měl vetovat rozpočet, který nerespektuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ řekl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Opozice má ale i další výhrady. Plánuje přesuny v součtu za desítky miliard korun na obranu, investice do výstavby škol nebo podporu bydlení. „Je důležité, abychom ukazovali na témata, která nám v tom rozpočtu chybí, jako je třeba ponížení výdajů na obranu,“ řekl první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.
„Za nás je důležité, aby v tom rozpočtu bylo alokováno čtrnáct miliard na dostupné bydlení,“ avizovala členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti).
Úpravy chtějí i koaliční poslanci
Změny v rozpočtu chtějí i někteří koaliční poslanci. Například místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) by rád přidal několik stovek milionů korun na podporu sportu, i kvůli tomu, že rozpočet Národní sportovní agentury má podle vládního návrhu oproti loňsku klesnout o téměř půl miliardy. „Minimálně jako signál veřejnosti, že s tím sportem to myslíme vážně. Myslím si, že v tomto bychom nějaké přesuny směrem ke sportu měli udělat,“ poznamenal.
„Teď jsme vycházeli z možností, které máme, a já respektuji tu dohodu, ke které jsme došli,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
Třetí nejvyšší schodek v historii
Poslanci budou o navržených rozpočtových změnách hlasovat 11. března. Ve stejný den pak plánují schvalovat i celý státní rozpočet na letošní rok.
Schodek 310 miliard korun je třetí nejvyšší v české historii. Na výdaje spojené s narůstajícím státním dluhem stát letos plánuje vynaložit 110 miliard korun, o desetinu víc než loni. Nejvíce peněz potřebuje kvůli výplatě důchodů a dalších dávek ministerstvo práce. Jeho rozpočet meziročně vzrostl o 42 miliard korun na bezmála bilion. Výrazně posílila i ministerstva vnitra a dopravy. Naopak méně peněz dala současná vláda na školství.
Ministerstvo průmyslu a obchodu má dostat víc než dvojnásobek loňského rozpočtu, zčásti proto, že nově hradí veškeré poplatky za obnovitelné zdroje elektřiny. O tři až čtyři miliardy korun víc by měly dostat také resorty zemědělství a financí. Naopak výrazně by tratilo ministerstvo životního prostředí. Snížení rozpočtu téměř o tři miliardy korun znamená, že úřad přijde o 35 procent všech svých prostředků. Podobně se současná vláda rozhodla šetřit i na kultuře, jejíž rozpočet by se snížil o dvanáct procent.
