Protesty

Na renomované teheránské univerzitě v sobotu, na začátku nového semestru, vypukly nové protesty proti íránskému režimu. Na technické Šarífově univerzitě studenti provolávali protestní hesla a střetli se s příslušníky milic basídž, uvedli podle agentury DPA aktivisté na sociálních sítích. Další protesty uspořádali studenti medicíny v Mašhadu na severovýchodě Íránu.

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) posílá obsílky technologickým společnostem, včetně Mety a Googlu, s žádostmi o jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a další identifikační údaje uživatelů sociálních sítí, kteří na svých účtech kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity, píše deník The New York Times (NYT). Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak podle deníku zesiluje své úsilí identifikovat ty, kteří nesouhlasí s operacemi kontroverzního úřadu.

Venezuelské úřady v sobotu propustily dalších sedmnáct politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady propustily deset mužů a sedm žen.

Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) Taríka Rahmána, syna někdejší premiérky Bégam Chálidy Zijáové, podle odhadů médií zaznamenala drtivé vítězství ve čtvrtečních parlamentních volbách. Ty se konaly poprvé od krvavých nepokojů a pádu režimu premiérky šajch Hasíny Vadžídové ze srpna 2024. Oficiální výsledky zatím nebyly zveřejněny, místní televizní stanice ovšem hlásí jasné vedení BNP. Straně nedávno zesnulé Zijáové k vítězství už poblahopřály Spojené státy či Indie.

Zásah proti imigrantům v Minnesotě se chýlí ke konci, uvedl ve čtvrtek zmocněnec Bílého domu pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti. Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz již v úterý řekl, že očekává ukončení zátahu v řádu dní.

Odbory a levicové strany v Argentině uspořádaly demonstrace proti reformě trhu práce, kterou prosazuje argentinský prezident Javier Milei. Ve středu se protestující v ulicích Buenos Aires střetli s policisty, na které někteří házeli kameny i zápalné láhve. Policisté reagovali slzným plynem, vodními děly i gumovými projektily. Reforma, kterou aktuálně schválila horní komora parlamentu, má omezit mimo jiné právo na stávku, snížit odstupné, prodloužit zkušební dobu u nových zaměstnanců, ale i umožnit výplaty v naturáliích nebo dát zaměstnavatelům právo požadovat od zaměstnanců rozdělení dovolené. Zastánci změn si od toho slibují zvýšení produktivity i flexibility firem.

Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.

Íránské bezpečnostní síly začaly hromadně zatýkat představitele reformního hnutí v zemi, včetně řady významných osobností, uvedla agentura AP s odvoláním na lokální média. Vláda je údajně podezřívá z narušování politické situace v zemi během celostátních protivládních protestů, které vypukly na konci prosince.

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý přijala návrh zákona zajišťující další financování federální vlády. Ukončila tím od soboty trvající částečný shutdown, tedy omezení chodu některých federálních úřadů. Zákon, který podle agentury AP stanoví výdaje v hodnotě přibližně 1,2 bilionu dolarů (24,7 bilionu korun), následně podepsal americký prezident Donald Trump.

Íránská policie zatkla v souvislosti s protirežimními celostátními protesty čtyři cizince, jejichž národnost zatím neupřesnila. Tamní ministerstvo zahraničí popřelo, že by země dostala od amerického prezidenta Donalda Trumpa ultimátum. V pondělí si předvolalo všechny velvyslance EU v reakci na zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Nová svědectví a videa z Íránu ukazují, že masakry protestujících represe v zemi zdaleka neskončily. Řada Íránců se po brutálním zásahu bezpečnostních složek marně snažila získat pozůstatky svých blízkých. Úřady často pohřbívaly demonstranty na tajných místech nebo zakázaly uspořádat veřejné pohřby. Přesto se řada ceremonií proměnila v protesty. Některé rodiny místo truchlení zvolily cestu oslav s tancem a hudbou, aby tak vyjádřily odpor proti teokratické vládě.

Federální agenti, kteří v sobotu zastřelili v americkém Minneapolisu 37letého zdravotníka Alexe Prettiho, jsou dočasně mimo službu. Ve středu o tom s odvoláním na své zdroje na ministerstvu vnitřní bezpečnosti informovaly stanice MS NOW a deník The New York Times. Stanice Fox News následně přinesla vyjádření ministerstva, podle kterého je postavení agentů zapojených do střelby mimo službu standardním postupem.

Americký prezident Donald Trump nevěří, že muž zastřelený federálními agenty na ulici v Minneapolisu se je pokusil zavraždit, řekl podle stanice CNN. Prezidentův výrok je v zásadním rozporu s tvrzeními členů jeho administrativy, včetně Trumpova blízkého poradce Stephena Millera, který o zabitém Alexovi Prettim na sociální síti X napsal, že se pokusil agenty zavraždit. Millerův příspěvek následně sdílel viceprezident JD Vance. Trump v úterý rovněž řekl, že plánuje v Minnesotě „trochu snížit napětí“.

Opoziční demokraté se chystají v americkém Senátu zablokovat zákony o financování části vlády, včetně ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Reagují tím na sobotní zastřelení již druhého amerického občana federálními agenty v Minneapolisu ve státě Minnesota, informovala v neděli agentura AP. Postup federálních agentů kritizují i někteří republikánští politici. Federální úřady v souvislosti s případem dostaly dočasný zákaz ničit nebo pozměňovat důkazy.

Tisíce demonstrantů i přes mrazivé teploty pochodovaly centrem Minneapolisu směrem k víceúčelové aréně Target Center, kde završily akci na protest proti federální deportační operaci. Podle amerických médií šlo zatím o největší demonstraci od příjezdu federálních agentů před šesti týdny. Organizovali ji představitelé odborů a náboženských komunit. Součástí byla také stávka, během které zavřely své dveře stovky obchodů, restaurací i kulturních institucí.

Íránské bezpečnostní složky zveřejnily bilanci obětí masových pouličních protestů. Tvrdí, že při nich zahynulo 3117 lidí. Kompletní odříznutí země od internetového a telefonického spojení se světem ale znemožňuje informaci ověřit. Podle opozičních zdrojů mohlo zahynout až dvacet tisíc lidí a přes tři sta tisíc dalších utrpět zranění.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.