Demokracie

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Před 75 lety vznikla mládežnická organizace pionýr, která měla v novém komunistickém režimu nahradit skauting. Právě ten byl silně svázaný s tradicí prvorepublikové demokracie. Čtyři prorežimní mládežnické organizace se pak na ustavující konferenci v pražském Radiopaláci rozhodly sjednotit v Československý svaz mládeže.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Martin Milan Šimečka je letošním laureátem Ceny Františka Kriegla. Uděluje ji Nadace Charty 77 za občanskou statečnost. V případě slovenského novináře a spisovatele porota vyzdvihla, že dlouhodobě hájí demokratické principy a ocenila ho za kritickou, nezávislou žurnalistiku.

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

V západoafrickém Senegalu se blíží prezidentské volby, proběhnou 24. března. Poté, co nedávné vojenské puče ve třech afrických zemích vynesly k moci protizápadně naladěné junty, působí Senegal jako vzor demokracie, přestože i tam hlasování místy vyvolalo násilné protesty.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Kybernetické útoky nejsou aktuálně ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to v úterý řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Sněmovní zahraniční výbor doporučil schválit koaliční návrh korespondenční volby beze změn. Podle poslankyně Evy Decroix (ODS) to souvisí s tím, že neobdržel žádný pozměňovací návrh. Opoziční poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Vladimíra Lesenská (SPD) mají za to, že hlasování poštou ohrozí demokratické principy voleb a že návrh zákona koaličních poslanců není dost kvalitní. Místopředseda STAN Jan Lacina v Událostech, komentářích podotkl, že princip všeobecnosti voleb trpí pod stávající zákonnou úpravou.

Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.

Velká Británie posiluje policejní ochranu poslanců. Zavádí zvýšené ostrahy v budově parlamentu nebo více hlídek v místech, kde někteří zákonodárci žijí. Ministerstvo vnitra na to vyčlenilo v přepočtu téměř miliardu korun. Poslanci si stěžují na nebývalý nárůst zastrašování, a dokonce i výhrůžek smrtí. Vše podle nich začalo s vypuknutím války v Gaze.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.

Před deseti lety vrcholily několikaměsíční protesty známé jako Euromajdan či Revoluce důstojnosti. Socioložka Olga Onuchová se svým týmem prováděla po celou dobu výzkum účastníků přímo na místě. V rozhovoru vyvrací některé mýty o demonstracích a popisuje klíčovou roli aktivní občanské společnosti v hájení demokracie a později i samotné existence Ukrajiny tváří v tvář ruské hrozbě.

V Indonésii zamířilo přes dvě stě milionů lidí k parlamentním a prezidentským volbám. Končí tak dekáda vlády populárního prezidenta Joka Widoda. Podle expertů se zasadil o stabilizaci ekonomiky, těžké časy ale zažívá indonéská demokracie. Widodo přes své sliby, že nebude spolupracovat s elitami z dob Suhartova autoritářského režimu, ve volbách podpořil generála Prabowa Subianta. Ten si navíc vybral za svého budoucího viceprezidenta Widodova syna, což vyvolalo v zemi vlnu kritiky. Vyzyvateli Subianta, který je lidskoprávními aktivisty viněn z podílu na zvěrstvech ve východním Timoru, jsou bývalý univerzitní rektor a favorit islamistů Anies Baswedan a kandidát vládní strany Ganjar Pranowo.

V Rusku vzniká nová prozápadní a protiválečná strana. V jejím čele má být regionální politička a novinářka Jekatěrina Duncovová, které na konci loňského roku ruské úřady znemožnily z formálních důvodů kandidovat v prezidentských volbách. Podobný osud potkává v Rusku všechny opoziční projekty se šancí na změnu.

Na Tchaj-wanu proběhly klíčové volby. Voliči v nich rozhodli o složení nového parlamentu i příštím prezidentovi. To vše ve stínu stále asertivnější Číny, která hlasování označuje za volbu mezi „mírem a válkou“. Peking, který de facto nezávislou ostrovní republiku považuje za vlastní teritorium, se nikdy oficiálně nevzdal možnosti použití síly, aby Tchaj-wan dostal pod kontrolu. Volební místnosti jsou již uzavřené, první výsledky by měly být známé v sobotu odpoledne.

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Dánský parlament přijal zákon, který zakazuje nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejnosti. I když má vládou navržená norma chránit všechna oficiálně uznávaná vyznání, zkráceně se jí obvykle říká jen „zákon o koránu“. Právě jeho demonstrativní pálení totiž vyvolalo v uplynulých měsících značné kontroverze nejen v Dánsku, ale i v sousedním Švédsku. Opozice mluví o nepřijatelném omezení svobody projevu.

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.

Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.

Porevolučních 34 let bylo pro českou společnost úspěšných, udělala velký skok kupředu, je přesvědčen prezident republiky Petr Pavel. V rozhovoru, který poskytl České televizi při své návštěvě u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze, vyzdvihl, že instituce českého demokratického státu fungují, podotkl ale také, že nelze ustat v zápasu o svobodu a demokracii, protože ta není jednou provždy zaručena. Rozhovor s hlavou státu vedl Jiří Václavek.