Unijní parlament těsně podpořil zákon o obnově přírody

3 minuty
Události: Hlasování v europarlamentu o obnově přírody
Zdroj: ČT24

Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo tři sta zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy.

Evropské země hlavně kvůli intenzivnímu zemědělství, odlesňování a rozšiřování městských ploch přicházejí o řadu druhů rostlin a živočichů. Podle odhadů expertů hrozí vymření až milionu druhů. Evropská komise (EK) proto loni navrhla normu, kterou vítají ochránci přírody, avšak zemědělci ji kritizují.

EU by na jejím základě měla na pětině suchozemských a vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. Pravidla počítají s obnovou desítek tisíc kilometrů říčních koryt, rozšiřováním městské zeleně nebo zakládáním remízků či ploch k zadržování vody na části zemědělských ploch.

Zásadní spor se vedl o to, zda a jak v normě stanovit podíl zemědělských ploch, kde mají vzniknout remízky, živé ploty, vodní nádrže nebo další úpravy bránící odvodňování krajiny či erozi půdy. Komise navrhovala deset procent, poslanci ale konkrétní údaj vypustili a nechali rozhodnutí na jednotlivých státech.

Zákonodárci se rovněž shodli na tom, že nařízení nezačne platit dříve, než Komise analyzuje, zda neohrozí dostatek potravin. Kritikům vyšla vstříc také úprava, podle níž bude možné plnění cílů odložit, pokud by hrozily vážné socioekonomické následky.

Evropští lidovci se postavili na odpor

Mezi největší odpůrce návrhu patřil německý šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber, podle něhož návrh v současné podobě neúnosně zkomplikuje život zemědělcům, kteří se už tak potýkají s vysokými náklady a problémy s odbytem.

„Obáváme se, že tento zákon bude kontraproduktivní a bude mít významné sociální a ekonomické dopady,“ uvedli na Twitteru po hlasování evropští lidovci. Část českých poslanců z této skupiny však návrh nařízení podpořila.

Rozdílné pohledy českých europoslanců

Mezi zastánci i odpůrci normy se vedla v posledních dnech nevídaně intenzivní kampaň a obě strany se vzájemně obviňovaly z politizace tématu ochrany přírody kvůli blížícím se evropským volbám. „Brutálně zasahuje do kompetencí členských států a vytváří nekryté náklady,“ kritizoval normu občanský demokrat Alexandr Vondra z politické skupiny konzervativců. 

„Nesouhlasíme, aby Brusel diktoval šesti tisícům českých měst a obcí, kolik mají mít na svém území zelené plochy, kolik stromů a divokých ptáků,“ řekl europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z liberální frakce Renew.

„Zdravá příroda je naše nejcennější bohatství. Čistí nám vzduch a vodu, mírní extrémní vedra, záplavy i požáry, je naším největším spojencem v boji proti změně klimatu,“ vyjmenoval některé argumenty zastánců zákona pirátský europoslanec Mikuláš Peksa z frakce evropských zelených.    

„S obnovou přírody nemůžeme ztrácet čas. Například opylovači nám velmi rychle mizí,“ řekl europoslanec za STAN Stanislav Polčák. Stejně jako část jeho kolegů tvrdí, že navržená pravidla neohrozí zemědělskou produkci, ale naopak přispějí k tomu, aby bylo potravin i nadále dost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem.
před 1 hhodinou

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána v bazilice svatého Petra naposledy loučila se zesnulým papežem Františkem, zřejmě více než v předchozích dnech. Služba přestala kolem 16:30 pouštět na náměstí svatého Petra nové věřící, jejich příchody však dříve výrazně zeslábly. Přes den lidé čekali na vstup do baziliky i dvě hodiny. S papežem se od středečního vystavení do pátečního poledne podle Vatikánu rozloučilo 150 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 2 hhodinami

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
před 3 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
před 5 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 7 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 8 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 11 hhodinami
Načítání...