Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) má za cíl posílit svobodu a nezávislost médií v Unii. V Interview ČT24 řekla, že je ráda, že Česko nakonec neuzákonilo boj proti dezinformacím, protože by taková právní norma mohla vést k cenzuře. Mluvila také o tom, jak probíhají přístupové rozhovory EU s Ukrajinou.
Jourová je předkladatelkou návrhu evropského mediálního zákona, který si klade za úkol srovnat mediální úroveň v jednotlivých státech. „My chceme srovnat nejnižší možné standardy ochrany médií, což znamená, že někde by se měly zvýšit. (…) Tam kde jsou vysoké, tam na ně nechci sahat, ale valná část států potřebuje nějakým způsobem zvýšit ochranu médií,“ vysvětlila.
Pro Česko by přijetí takového zákona znamenalo, že musí upravit podmínky na mediálním trhu, protože podle průzkumů u nás není mediální situace nejlepší.
V boji proti dezinformacím Jourová ocenila, že ho Česko neuzákonilo. „Pokud by takový zákon měl vyústit v to, že někdo jménem státu dostane do ruky razítko a pravomoc říct, co je pravda a co lež, je nakročeno k cenzuře,“ myslí si eurokomisařka.
Média Evropská komise podporuje také v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou, vyhradila na to 30 milionů eur (asi 700 milionů korun). „V zásadě hradíme pokrytí platů řady redakcí, bezpečnostní opatření, platíme z toho vesty, helmy, možnost ubytování na bezpečných místech,“ vysvětlila Jourová. „Podporujeme média, která operují na Ukrajině, protože chceme mít pravdivé informace o stavu věcí.“
Evropa stojí za Ukrajinou
Evropská pomoc ale míří na Ukrajinu v mnoha podobách. Jourová jmenovala konkrétně závazek na dodání munice a zbraní ukrajinské armádě, humanitární pomoc, finanční podporu ukrajinskému státu. Za hlavní úkoly označila potrestání válečných zločinů, obnovu země a její vstup do EU.
Pro dodávky vojenského materiálu dělají podle Jourové státy maximum. „Dá se říct, že zbraňové systémy jdou na Ukrajinu v momentě, kdy to mohou členské státy učinit. V tuhle chvíli dávají munici, kterou mají k dispozici. (…) Co se týče Unie jako celku, tam si myslím, že procesy jdou velmi rychle a že ty nákupy snad budou taky poměrně rychlá záležitost.“
To, že Rusko předsedá Radě bezpečnosti OSN podle Jourové ukazuje, že její mechanismy nejsou nastaveny na současnou situaci, kdy je jeden ze členů Rady bezpečnosti zároveň agresorem.
Vstup Finska a Švédska do NATO
To, že Finsko vstupuje do Severoatlantické aliance a Švédsko o to usiluje, označila Jourová ironicky za „úspěch“ ruského prezidenta Vladimira Putina. V důsledku jím vyvolané agrese se NATO rozrůstá a pod obranný pakt by po případném vstupu Švédska spadalo 90 procent občanů Evropské unie.
Podobně označila za důsledek Putinových činů to, že se evropské státy zbavily závislosti na dodávkách plynu z Ruska.
Zahájení ruské agrese mělo za následek také urychlení přístupových rozhovorů Ukrajiny a Evropské unie. Jourová zmínila, že už předtím asi 70 procent tamních zákonů odpovídalo požadavkům EU, důležitými kritérii jsou ale nezávislost justice, boj proti korupci a organizovanému zločinu a zrušení oligarchických struktur. Ukrajina podle ní na reformách pracuje i v současném válečném stavu.
Zlepšit se ještě může ukrajinské soudnictví a prokuratura. „U těch nově zřizovaných nebo posílených institucí chceme vidět, že to funguje v praxi, nejen na papíře. Teď na podzim budeme dělat hodnocení všech zemí, které se chystají na vstup, a věřím tomu, že budeme moci poznamenat, že Ukrajina udělala pokrok,“ říká Jourová.
Přístupové rozhovory jsou podle ní pro Ukrajince velké a symbolické gesto podpory, vstřícnost ale neznamená, že země dostane jakékoli výhody. „To, kde můžeme pomoct a pomáháme Ukrajině, je určitá technická pomoc a pomoc s tím, že by se mohla zapojit do řady věcí, které poskytuje společný trh.“ Ukrajina se podle Jourové může zapojit do evropského života dříve, než se stane členem.
