Finsko v úterý oficiálně vstoupí do Severoatlantické aliance

Finsko se v úterý oficiálně stane 31. členem NATO. Oznámil to úřad finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Informaci podle agentury Reuters potvrdil také generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle něj krok učiní Finsko bezpečnějším.

Cestu Finska do NATO minulý týden definitivně otevřela ratifikace jeho členství v tureckém parlamentu. Turecko bylo poslední zemí, která přistoupení severské země k Alianci schválila. Turecko a také Maďarsko zatím neratifikovaly přičlenění Švédska, které loni podalo přihlášku do NATO současně s Finskem.

„Tady v sídle NATO poprvé vyvěsíme finskou vlajku. Bude to dobrý den pro bezpečnost Finska, pro bezpečnost severských zemí a pro NATO jako celek,“ řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu. „Švédsko bude v důsledku toho také bezpečnější,“ dodal.

Pro bezpečnost Aliance bude podle jejího šéfa finské členství přínosem zejména díky tomu, že finská armáda je početná a moderně vybavená, navíc plánuje další nákupy vyspělé techniky včetně amerických bojových letounů F-35. Finsko je jednou z mála evropských zemí, která nesnižovala výdaje na obranu, řekl Stoltenberg.

Finský vstup do NATO bude podle něj také zásadním vzkazem ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Jeho cílem při ruské invazi na Ukrajinu bylo zabránit jakémukoli rozšiřování Aliance a oslabení její přítomnosti ve východní části Evropy.

„Dostává se mu pravý opak. Dostává větší přítomnost NATO ve východní části Aliance a dostává dva nové členy Aliance, Finsko a Švédsko,“ prohlásil Stoltenberg na Putinovu adresu.

Rusko reaguje

První reakcí na ohlášený úterní finský vstup bylo vyjádření náměstka ministra zahraničí Alexandra Gruška. Ten podle agentury RIA uvedl, že Rusko navýší své vojenské kapacity na západě a severozápadě země.

Formální dokončení finského přijetí v úterý zajistí předání ratifikačních listin Tureckem v bruselské centrále NATO. Poté podepíše a odevzdá svůj souhlas se vstupem finský zástupce, načež se Finsko stane plnoprávným členem Aliance.

Švédsko si na přijetí bude muset počkat kvůli požadavkům Turecka a Maďarska, které zatím jeho vstup neratifikovaly. Stoltenberg však o jeho vstupu do NATO nepochybuje a prohlásil, že jej podporují všechny členské země. Vstupem Finska se navíc dále zvýší švédská bezpečnost, neboť obě země jsou vojensky velmi propojené, řekl šéf NATO.

„Neměli bychom získat dojem, že Švédsko zůstalo osamocené. Švédsko už je do značné míry v NATO, je integrováno do jeho vojenských struktur. Spojenci jsou připraveni jednat,“ prohlásil s odkazem na bilaterální dohody Stockholmu s řadou aliančních zemí, které mu slíbily pomoc v případě napadení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 8 mminutami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 2 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
15:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Společné vyšetřování evropských médií odhalilo manipulace v komentářích. Nejvíc se týkaly Íránu

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.
před 4 hhodinami

Neštovice do Austrálie dovezli Britové. Bleskově zdecimovaly místní

Skupina epidemiologů a historiků popsala cestu, kudy na nejmenší kontinent pronikly neštovice, které tam způsobily jednu z největších a nejrychlejších depopulací v dějinách.
před 4 hhodinami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo dle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Sdělil také, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké údery dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne uvedly, že vypálily deset balistických střel na jordánskou vojenskou základnu Azrak.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo koupí od USA rakety Tomahawk, chce posílit obranu

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.