Finsko v úterý oficiálně vstoupí do Severoatlantické aliance

Finsko se v úterý oficiálně stane 31. členem NATO. Oznámil to úřad finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Informaci podle agentury Reuters potvrdil také generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle něj krok učiní Finsko bezpečnějším.

Cestu Finska do NATO minulý týden definitivně otevřela ratifikace jeho členství v tureckém parlamentu. Turecko bylo poslední zemí, která přistoupení severské země k Alianci schválila. Turecko a také Maďarsko zatím neratifikovaly přičlenění Švédska, které loni podalo přihlášku do NATO současně s Finskem.

„Tady v sídle NATO poprvé vyvěsíme finskou vlajku. Bude to dobrý den pro bezpečnost Finska, pro bezpečnost severských zemí a pro NATO jako celek,“ řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu. „Švédsko bude v důsledku toho také bezpečnější,“ dodal.

Pro bezpečnost Aliance bude podle jejího šéfa finské členství přínosem zejména díky tomu, že finská armáda je početná a moderně vybavená, navíc plánuje další nákupy vyspělé techniky včetně amerických bojových letounů F-35. Finsko je jednou z mála evropských zemí, která nesnižovala výdaje na obranu, řekl Stoltenberg.

Finský vstup do NATO bude podle něj také zásadním vzkazem ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Jeho cílem při ruské invazi na Ukrajinu bylo zabránit jakémukoli rozšiřování Aliance a oslabení její přítomnosti ve východní části Evropy.

„Dostává se mu pravý opak. Dostává větší přítomnost NATO ve východní části Aliance a dostává dva nové členy Aliance, Finsko a Švédsko,“ prohlásil Stoltenberg na Putinovu adresu.

Rusko reaguje

První reakcí na ohlášený úterní finský vstup bylo vyjádření náměstka ministra zahraničí Alexandra Gruška. Ten podle agentury RIA uvedl, že Rusko navýší své vojenské kapacity na západě a severozápadě země.

Formální dokončení finského přijetí v úterý zajistí předání ratifikačních listin Tureckem v bruselské centrále NATO. Poté podepíše a odevzdá svůj souhlas se vstupem finský zástupce, načež se Finsko stane plnoprávným členem Aliance.

Švédsko si na přijetí bude muset počkat kvůli požadavkům Turecka a Maďarska, které zatím jeho vstup neratifikovaly. Stoltenberg však o jeho vstupu do NATO nepochybuje a prohlásil, že jej podporují všechny členské země. Vstupem Finska se navíc dále zvýší švédská bezpečnost, neboť obě země jsou vojensky velmi propojené, řekl šéf NATO.

„Neměli bychom získat dojem, že Švédsko zůstalo osamocené. Švédsko už je do značné míry v NATO, je integrováno do jeho vojenských struktur. Spojenci jsou připraveni jednat,“ prohlásil s odkazem na bilaterální dohody Stockholmu s řadou aliančních zemí, které mu slíbily pomoc v případě napadení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...