Představitel Palestiny Abbás z násilí na Západním břehu viní Izrael, Blinken vyzývá ke klidu

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Šéf americké diplomacie Blinken uvedl, že Spojené státy jsou proti jakýmkoli krokům obou stran, které by ztížily dosažení dlouhodobého řešení v podobě existence dvou států včetně rozšiřování osad, demolice domů nebo narušování historického statusu svatých míst.

„Nyní jsme svědky toho, jak se Palestincům obzor naděje zužuje, nikoliv rozšiřuje. To by se mělo podle našeho názoru změnit,“ uvedl Blinken. Oznámil, že Washington poskytne padesát milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun) Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA).

Abbás vyzval k „úplnému zastavení jednostranných izraelských akcí, které porušují podepsané dohody a mezinárodní právo“ a zopakoval dlouhodobý požadavek Palestinců, aby Izrael ukončil okupaci palestinských území. „Jsme nyní připraveni spolupracovat s americkou administrativou a mezinárodním společenstvím na obnovení politického dialogu s cílem ukončit izraelskou okupaci území Státu Palestina v hranicích z roku 1967 s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem,“ dodal.

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl - nyní ho ovládá radikální islamistické hnutí Hamás, východní Jeruzalém anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje. Poslední mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci skončily v roce 2014 bez úspěchu.

Jednání s izraelským premiérem

V pondělí Blinken v Jeruzalémě jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po setkání přitom vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu k přijetí rychlých opatření, která by vedla k opětovnému nastolení klidu a zmírnění napětí. Do Izraele americký ministr zahraničí přiletěl z Káhiry, kde jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím.

Americký ministr zahraničí v úterý prohlásil, že Palestinci čelí „zužujícímu se horizontu naděje“. Zopakoval, že USA jsou proti rozšiřování izraelských osad, a snažil se uklidnit napětí po prudkém nárůstu násilí na Západním břehu Jordánu, které předcházelo jeho návštěvě.

Blinken také souhlasí s odhodláním premiéra Netanjahua zajistit, aby Írán nikdy nezískal jaderné zbraně.

Amerika se zaměřuje na praktické kroky

„Amerika má na rozdíl od devadesátých a nultých let méně významnou roli na Blízkém východě ve schopnosti tlačit obě strany ke skutečně mírovému urovnání. Amerika za Joea Bidena se soustřeďuje spíš… na drobné, praktické kroky. V tomto ohledu má významnou roli, významnou mediátorskou roli, protože má blízko k oběma stranám,“ řekl ve vysílání ČT24 zahraniční zpravodaj David Borek.

Amerika je garantem státu Izrael na mezinárodním poli a může vůči němu projektovat svůj vliv i díky tomu, že Izrael usiluje o zavedení bezvízového styku se Spojenými státy. Podle Borka u Washingtonu vůči Palestincům existuje diplomatický a finanční potenciál. Amerika se velmi zajímá o to, aby Palestinci natrvalo nepřerušili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Více než deset let si  totiž palestinské a izraelské zpravodajské špičky vyměňují některé informace o extremistických a islamistických skupinách. Blinken od palestinské autonomie v Ramalláhu získal implicitní stanovisko, že ohlášené přerušení této spolupráce nemusí být trvalé, doplnil zahraniční zpravodaj.

Vzrůstající vlny násilí na Západním břehu Jordánu

Minulý týden při izraelské razii v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynulo devět Palestinců a o den později další. Většinu tvořili ozbrojenci. Izraelská armáda uvedla, že cílem operace bylo zmařit útok, který plánovala buňka teroristické skupiny Islámský džihád.

O den později Palestinec u synagogy ve východním Jeruzalémě zastřelil sedm lidí. Podle zpravodajského webu The Times of Israel se jednalo o nejtragičtější podobný útok od roku 2011. V sobotu třináctiletý Palestinec nedaleko jeruzalémského Starého města postřelil dva Izraelce.

Násilnosti přicházejí po měsících izraelských zatýkacích razií na Západním břehu Jordánu, které byly zahájeny po vlně palestinských útoků proti Izraelcům na jaře 2022, při nichž zahynulo devatenáct lidí. Dalších deset Izraelců bylo zabito později v loňském roce, čímž se počet izraelských obětí v roce 2022 zvýšil na 29. Podle údajů izraelské lidskoprávní skupiny B'Tselem bylo loni na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě zabito téměř 150 Palestinců, což je nejvíce na těchto územích od roku 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...