Představitel Palestiny Abbás z násilí na Západním břehu viní Izrael, Blinken vyzývá ke klidu

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Šéf americké diplomacie Blinken uvedl, že Spojené státy jsou proti jakýmkoli krokům obou stran, které by ztížily dosažení dlouhodobého řešení v podobě existence dvou států včetně rozšiřování osad, demolice domů nebo narušování historického statusu svatých míst.

„Nyní jsme svědky toho, jak se Palestincům obzor naděje zužuje, nikoliv rozšiřuje. To by se mělo podle našeho názoru změnit,“ uvedl Blinken. Oznámil, že Washington poskytne padesát milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun) Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA).

Abbás vyzval k „úplnému zastavení jednostranných izraelských akcí, které porušují podepsané dohody a mezinárodní právo“ a zopakoval dlouhodobý požadavek Palestinců, aby Izrael ukončil okupaci palestinských území. „Jsme nyní připraveni spolupracovat s americkou administrativou a mezinárodním společenstvím na obnovení politického dialogu s cílem ukončit izraelskou okupaci území Státu Palestina v hranicích z roku 1967 s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem,“ dodal.

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl - nyní ho ovládá radikální islamistické hnutí Hamás, východní Jeruzalém anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje. Poslední mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci skončily v roce 2014 bez úspěchu.

Jednání s izraelským premiérem

V pondělí Blinken v Jeruzalémě jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po setkání přitom vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu k přijetí rychlých opatření, která by vedla k opětovnému nastolení klidu a zmírnění napětí. Do Izraele americký ministr zahraničí přiletěl z Káhiry, kde jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím.

Americký ministr zahraničí v úterý prohlásil, že Palestinci čelí „zužujícímu se horizontu naděje“. Zopakoval, že USA jsou proti rozšiřování izraelských osad, a snažil se uklidnit napětí po prudkém nárůstu násilí na Západním břehu Jordánu, které předcházelo jeho návštěvě.

Blinken také souhlasí s odhodláním premiéra Netanjahua zajistit, aby Írán nikdy nezískal jaderné zbraně.

Amerika se zaměřuje na praktické kroky

„Amerika má na rozdíl od devadesátých a nultých let méně významnou roli na Blízkém východě ve schopnosti tlačit obě strany ke skutečně mírovému urovnání. Amerika za Joea Bidena se soustřeďuje spíš… na drobné, praktické kroky. V tomto ohledu má významnou roli, významnou mediátorskou roli, protože má blízko k oběma stranám,“ řekl ve vysílání ČT24 zahraniční zpravodaj David Borek.

Amerika je garantem státu Izrael na mezinárodním poli a může vůči němu projektovat svůj vliv i díky tomu, že Izrael usiluje o zavedení bezvízového styku se Spojenými státy. Podle Borka u Washingtonu vůči Palestincům existuje diplomatický a finanční potenciál. Amerika se velmi zajímá o to, aby Palestinci natrvalo nepřerušili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Více než deset let si  totiž palestinské a izraelské zpravodajské špičky vyměňují některé informace o extremistických a islamistických skupinách. Blinken od palestinské autonomie v Ramalláhu získal implicitní stanovisko, že ohlášené přerušení této spolupráce nemusí být trvalé, doplnil zahraniční zpravodaj.

Vzrůstající vlny násilí na Západním břehu Jordánu

Minulý týden při izraelské razii v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynulo devět Palestinců a o den později další. Většinu tvořili ozbrojenci. Izraelská armáda uvedla, že cílem operace bylo zmařit útok, který plánovala buňka teroristické skupiny Islámský džihád.

O den později Palestinec u synagogy ve východním Jeruzalémě zastřelil sedm lidí. Podle zpravodajského webu The Times of Israel se jednalo o nejtragičtější podobný útok od roku 2011. V sobotu třináctiletý Palestinec nedaleko jeruzalémského Starého města postřelil dva Izraelce.

Násilnosti přicházejí po měsících izraelských zatýkacích razií na Západním břehu Jordánu, které byly zahájeny po vlně palestinských útoků proti Izraelcům na jaře 2022, při nichž zahynulo devatenáct lidí. Dalších deset Izraelců bylo zabito později v loňském roce, čímž se počet izraelských obětí v roce 2022 zvýšil na 29. Podle údajů izraelské lidskoprávní skupiny B'Tselem bylo loni na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě zabito téměř 150 Palestinců, což je nejvíce na těchto územích od roku 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 2 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 1 hhodinou

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 1 hhodinou

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 2 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 2 hhodinami

Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 5 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 6 hhodinami
Načítání...