Představitel Palestiny Abbás z násilí na Západním břehu viní Izrael, Blinken vyzývá ke klidu

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Šéf americké diplomacie Blinken uvedl, že Spojené státy jsou proti jakýmkoli krokům obou stran, které by ztížily dosažení dlouhodobého řešení v podobě existence dvou států včetně rozšiřování osad, demolice domů nebo narušování historického statusu svatých míst.

„Nyní jsme svědky toho, jak se Palestincům obzor naděje zužuje, nikoliv rozšiřuje. To by se mělo podle našeho názoru změnit,“ uvedl Blinken. Oznámil, že Washington poskytne padesát milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun) Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA).

Abbás vyzval k „úplnému zastavení jednostranných izraelských akcí, které porušují podepsané dohody a mezinárodní právo“ a zopakoval dlouhodobý požadavek Palestinců, aby Izrael ukončil okupaci palestinských území. „Jsme nyní připraveni spolupracovat s americkou administrativou a mezinárodním společenstvím na obnovení politického dialogu s cílem ukončit izraelskou okupaci území Státu Palestina v hranicích z roku 1967 s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem,“ dodal.

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl - nyní ho ovládá radikální islamistické hnutí Hamás, východní Jeruzalém anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje. Poslední mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci skončily v roce 2014 bez úspěchu.

Jednání s izraelským premiérem

V pondělí Blinken v Jeruzalémě jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po setkání přitom vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu k přijetí rychlých opatření, která by vedla k opětovnému nastolení klidu a zmírnění napětí. Do Izraele americký ministr zahraničí přiletěl z Káhiry, kde jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím.

Americký ministr zahraničí v úterý prohlásil, že Palestinci čelí „zužujícímu se horizontu naděje“. Zopakoval, že USA jsou proti rozšiřování izraelských osad, a snažil se uklidnit napětí po prudkém nárůstu násilí na Západním břehu Jordánu, které předcházelo jeho návštěvě.

Blinken také souhlasí s odhodláním premiéra Netanjahua zajistit, aby Írán nikdy nezískal jaderné zbraně.

Amerika se zaměřuje na praktické kroky

„Amerika má na rozdíl od devadesátých a nultých let méně významnou roli na Blízkém východě ve schopnosti tlačit obě strany ke skutečně mírovému urovnání. Amerika za Joea Bidena se soustřeďuje spíš… na drobné, praktické kroky. V tomto ohledu má významnou roli, významnou mediátorskou roli, protože má blízko k oběma stranám,“ řekl ve vysílání ČT24 zahraniční zpravodaj David Borek.

Amerika je garantem státu Izrael na mezinárodním poli a může vůči němu projektovat svůj vliv i díky tomu, že Izrael usiluje o zavedení bezvízového styku se Spojenými státy. Podle Borka u Washingtonu vůči Palestincům existuje diplomatický a finanční potenciál. Amerika se velmi zajímá o to, aby Palestinci natrvalo nepřerušili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Více než deset let si  totiž palestinské a izraelské zpravodajské špičky vyměňují některé informace o extremistických a islamistických skupinách. Blinken od palestinské autonomie v Ramalláhu získal implicitní stanovisko, že ohlášené přerušení této spolupráce nemusí být trvalé, doplnil zahraniční zpravodaj.

Vzrůstající vlny násilí na Západním břehu Jordánu

Minulý týden při izraelské razii v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynulo devět Palestinců a o den později další. Většinu tvořili ozbrojenci. Izraelská armáda uvedla, že cílem operace bylo zmařit útok, který plánovala buňka teroristické skupiny Islámský džihád.

O den později Palestinec u synagogy ve východním Jeruzalémě zastřelil sedm lidí. Podle zpravodajského webu The Times of Israel se jednalo o nejtragičtější podobný útok od roku 2011. V sobotu třináctiletý Palestinec nedaleko jeruzalémského Starého města postřelil dva Izraelce.

Násilnosti přicházejí po měsících izraelských zatýkacích razií na Západním břehu Jordánu, které byly zahájeny po vlně palestinských útoků proti Izraelcům na jaře 2022, při nichž zahynulo devatenáct lidí. Dalších deset Izraelců bylo zabito později v loňském roce, čímž se počet izraelských obětí v roce 2022 zvýšil na 29. Podle údajů izraelské lidskoprávní skupiny B'Tselem bylo loni na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě zabito téměř 150 Palestinců, což je nejvíce na těchto územích od roku 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled