Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.
Izraelská média zveřejnila fotografie, na nichž je vidět, jak se ministr Ben Gvir po Chrámové hoře prochází spolu s ochrankou.
„Naše vláda nepodlehne hrozbám Hamásu. Chrámová hora je pro Izraelce nejdůležitějším místem. Zachováme svobodu pohybu pro muslimy a křesťany, ale na místo chodí i židé, a s těmi, kdo vyhrožují, se rázně vypořádáme,“ prohlásil ministr na závěr své návštěvy. „Pokud si Hamás myslí, že mě odradí svými hrozbami, pak by měl pochopit, že časy se změnily,“ doplnil na Twitteru.
Premiér Benjamin Netanjahu program ministra svého kabinetu přímo nekomentoval. Izraelská média ale citovala představitele jeho kanceláře, podle kterého šéf vlády nechce na stávajícím uspořádání na Chrámové hoře nic měnit.
„Je to bezpříkladná provokace a je tu i reálné riziko další eskalace, za niž je odpovědný (premiér Benjamin) Netanjahu,“ zdůraznilo palestinské ministerstvo zahraničí. Palestinský premiér Ištajja při zasedání vlády řekl, že Palestina se bude pokusům o vniknutí do mešity al-Aksá bránit. Ministerstvo zdravotnictví poznamenalo, že v Betlémě na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý izraelští vojáci zastřelili patnáctiletého Palestince.
Mluvčí palestinského protiizraelského radikálního hnutí Hamás uvedl, že Ben Gvirova návštěva Chrámové hory je zločin a „pokračování sionistické okupační agrese“, které může zafungovat jako rozbuška. „Palestinci budou dál hájit svatost al-Aksá a bojovat za její očištění,“ sdělil Házim Kásim.
Mezinárodní odsouzení
Ke kritikům kroku nového izraelského ministra se přidalo také Jordánsko. „Jordánsko tím nejsilnějším způsobem odsuzuje vtrhnutí do mešity al-Aksá a ohrožení její posvátnosti,“ uvedla vláda podle agentury Reuters.
Egypt varoval, že Ben Gvirovo jednání může mít negativní dopad na bezpečnost a budoucnost mírového procesu. Procházku ministra po Chrámové hoře odsoudily také Spojené arabské emiráty, které spolu s Egyptem patří k hrstce arabských států, které Izrael uznávají. Kritika zazněla rovněž ze Saúdské Arábie a Turecka.
Americký velvyslanec v Izraeli Thomas Nides řekl, že všechny kroky, které ohrožují status quo ohledně posvátných míst, jsou nepřijatelné. Později to zopakovala i mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost (NSC). Totožně se vyjádřilo francouzské velvyslanectví v Izraeli.
Nejnezodpovědnější muž na nejcitlivějším místě, kritizuje Lapid
Podle serveru Times of Israel Ben Gvir v pondělí jednal o návštěvě místa, které je posvátné pro tři velká monoteistická náboženství, s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Údajně se shodli, že ministr uskuteční návštěvu až v příštích týdnech. Svůj úmysl navštívit Chrámovou horu Ben Gvir oznámil v neděli, což vyvolalo protesty Palestinců.
Rozhodnutí nového ministra národní bezpečnosti, do jehož gesce spadá i policie, kritizovali i zástupci izraelské opozice včetně bývalého premiéra Jaira Lapida. „Tohle se stane, když je slabý premiér donucen svěřit tomu nejnezodpovědnějšímu muži na Blízkém východě to nejcitlivější místo na Blízkém východě,“ napsal Lapid na Twitteru.
Ben Gvir je šéfem krajně pravicové strany Židovská síla. V minulosti byl odsouzen za rasismus a podporu teroristické organizace a je znám nesnášenlivými výroky proti Arabům, zároveň je odpůrcem palestinské státnosti.
Šaronova návštěva zažehla intifádu
Chrámová hora, které muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), leží na náhorní plošině Starého Města ve východním Jeruzalémě a je nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků. Na vrcholu hory stojí Skalní dóm a mešita al-Aksá.
Chrámová hora je pod správou muslimů, ale za bezpečnost areálu zodpovídá Izrael. Podle nepsané dohody mezi oběma stranami židé mohou místo navštěvovat, nemohou se tam ale modlit.
Návštěva izraelského politika na Chrámové hoře je citlivou věcí. Například v září 2000 místo navštívil tehdejší opoziční představitel Likudu Ariel Šaron, což zažehlo takzvanou druhou intifádu, tedy ozbrojené povstání Palestinců proti Izraeli. Druhá intifáda trvala téměř pět let, v otázce jejího ukončení nepanuje obecná shoda.
Izrael považuje celý Jeruzalém za své věčné a nedělitelné hlavní město, zatímco Palestinci chtějí, aby se jeho východní část, včetně opevněného Starého Města, stala hlavním městem jejich budoucího státu. Izraelskou anexi východního Jeruzaléma z roku 1967 mezinárodní společenství neuznává.
