Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.
Peruánská prokuratura obvinila exprezidenta Castilla ze vzpoury a spiknutí
Poslanci Castilla ve středu zbavili funkce kvůli „trvalé morální nezpůsobilosti“. Prezidentský palác opustil Castillo v automobilu, který ho vezl historickým centrem Limy. Podle peruánských médií byl prezident zadržen policií, když se chystal uchýlit se na mexické velvyslanectví.
Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že jeho země poskytne Castillovi azyl, pokud o to politik požádá. Podle mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora byl Castillo ke svým středečním krokům dotlačen počínáním místních „politických a ekonomických elit“.
Castilla předala vyšetřovatelům jeho vlastní ochranka, píší média. Podle svědků se před policejní stanicí, kde se exprezident nacházel, odehrály menší střety mezi policií a demonstranty, kteří se tam shromáždili. Menší pouliční protesty se odehrály v centru Limy, desítky lidí mávaly peruánskými vlajkami a oslavovaly prezidentův pád. Na jiném místě v metropoli se naopak s policisty střetli Castillovi příznivci.
Bývalý prezident byl letecky přepraven do věznice Barbadillo v okrese Ate. Ve stejném zařízení si odpykává trest exprezident Alberto Fujimori, který v roce 1992 uskutečnil úspěšný státní převrat. Fujimori byl v roce 2009 odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití 25 civilistů.
Vyšetřovatelé a státní zástupci provedli řadu prohlídek v sídle prezidenta, vlády a různých ministerstev. Cílem je zajistit dokumenty a důkazy o údajném nelegálním počínání bývalého prezidenta.
V čele země je prozatímně dosavadní viceprezidentka
Nedlouho po Castillově odvolání složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Šedesátiletá právnička vyzvala k politickému příměří a k vytvoření vlády národní jednoty. „Žádám o prostor a čas na záchranu země,“ uvedla.
Americké ministerstvo zahraničí sdělilo na dotaz agentury EFE, že Spojené státy novou peruánskou prezidentku uznávají. Mluvčí také uvedl, že se peruánským institucím podařilo „zajistit demokratickou stabilitu“.
Rovněž Organizace amerických států (OAS), jejíž vedení mimořádně zasedlo, Boluarteovou uznala. Generální tajemník OAS Luis Magro označil Castillovo počínání za porušení ústavního pořádku a vyzval k dialogu.
Latinskoamerické státy vyzvaly peruánské politiky k dodržování ústavy. Brazilský prezident Jair Bolsonaro vydal prohlášení, podle kterého Castillovo počínání porušilo zásady právního státu a ústavy. Budoucí brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva uvedl, že odvolání Castilla lituje, a nové prezidentce popřál ve funkci úspěch. Španělsko uvítalo „obnovu normálního demokratického stavu“ v Peru.
Muž číslo dva autoritářského režimu ve Venezuele Diosdado Cabello označil odstranění dosavadního peruánského prezidenta Pedra Castilla za čin podporovaný Spojenými státy.
Castillo jmenoval za rok a půl pět vlád
Pro odvolání prezidenta Castilla hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců. V polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.
Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a „svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu“. V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justici a policii.
Castillo stál v čele Peru od loňského roku po velmi těsném vítězství v druhém kole prezidentských voleb. Jeho prezidentský mandát doprovázelo časté střídání na vládních postech. Za zhruba rok a půl v čele státu Castillo jmenoval pět vlád a v parlamentu čelil dvěma neúspěšným pokusům o sesazení. Bývalý venkovský učitel a odborář vstoupil do prezidentského úřadu bez předchozích vládních zkušeností.
Analytici: Jde o letitý střet parlamentů s prezidenty
Za odvoláním Castilla je dlouhodobá politická nestabilita v zemi, míní někteří analytici oslovení serverem BBC Mundo. Od roku 2016 má tato jihoamerická země už šestého prezidenta, respektive prezidentku.
Ani ona to nebude mít nyní jednoduché. „Kongres je velmi rozdělený a podle průzkumů je (nová prezidentka) stejně nepopulární jako odvolaný prezident,“ míní dopisovatel serveru Guillermo Olmo. Podle něj odvolání Castilla zdaleka neznamená konec politické krize v zemi.
Také „soužití“ předchozích prezidentů s parlamentem bylo konfliktní. „Střet mocí je zapsán v genetickém kódu peruánské politiky. Kongres byl vždy vůči vládám nepřátelský. Pouze když vláda měla širokou většinu v Kongresu, mohla pohodlně vládnout,“ uvedl Juan Jiménez Mayor, peruánský exministr spravedlnosti.
Podle něj dal ale Castillo navíc parlamentu „dostatečnou munici“ tím, že do své vlády jmenoval řadu ministrů, kteří byli vyšetřováni kvůli různým deliktům, mimo jiné korupci, ale i domácímu násilí či řízení pod vlivem alkoholu.
Pro „trvalou morální nezpůsobilost“ odvolal peruánský parlament také v listopadu 2020 tehdejšího prezidenta Martína Vizcarru. Sesadit prezidenta se chystali peruánští zákonodárci i v roce 2018, kdy ale tehdejší prezident Pedro Pablo Kuczynski odstoupil ještě před hlasováním.