Peruánská prokuratura obvinila exprezidenta Castilla ze vzpoury a spiknutí

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Poslanci Castilla ve středu zbavili funkce kvůli „trvalé morální nezpůsobilosti“. Prezidentský palác opustil Castillo v automobilu, který ho vezl historickým centrem Limy. Podle peruánských médií byl prezident zadržen policií, když se chystal uchýlit se na mexické velvyslanectví.

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že jeho země poskytne Castillovi azyl, pokud o to politik požádá. Podle mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora byl Castillo ke svým středečním krokům dotlačen počínáním místních „politických a ekonomických elit“.

Castilla předala vyšetřovatelům jeho vlastní ochranka, píší média. Podle svědků se před policejní stanicí, kde se exprezident nacházel, odehrály menší střety mezi policií a demonstranty, kteří se tam shromáždili. Menší pouliční protesty se odehrály v centru Limy, desítky lidí mávaly peruánskými vlajkami a oslavovaly prezidentův pád. Na jiném místě v metropoli se naopak s policisty střetli Castillovi příznivci.

Bývalý prezident byl letecky přepraven do věznice Barbadillo v okrese Ate. Ve stejném zařízení si odpykává trest exprezident Alberto Fujimori, který v roce 1992 uskutečnil úspěšný státní převrat. Fujimori byl v roce 2009 odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití 25 civilistů.

Vyšetřovatelé a státní zástupci provedli řadu prohlídek v sídle prezidenta, vlády a různých ministerstev. Cílem je zajistit dokumenty a důkazy o údajném nelegálním počínání bývalého prezidenta.

V čele země je prozatímně dosavadní viceprezidentka

Nedlouho po Castillově odvolání složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Šedesátiletá právnička vyzvala k politickému příměří a k vytvoření vlády národní jednoty. „Žádám o prostor a čas na záchranu země,“ uvedla.

Americké ministerstvo zahraničí sdělilo na dotaz agentury EFE, že Spojené státy novou peruánskou prezidentku uznávají. Mluvčí také uvedl, že se peruánským institucím podařilo „zajistit demokratickou stabilitu“.

Rovněž Organizace amerických států (OAS), jejíž vedení mimořádně zasedlo, Boluarteovou uznala. Generální tajemník OAS Luis Magro označil Castillovo počínání za porušení ústavního pořádku a vyzval k dialogu.

Latinskoamerické státy vyzvaly peruánské politiky k dodržování ústavy. Brazilský prezident Jair Bolsonaro vydal prohlášení, podle kterého Castillovo počínání porušilo zásady právního státu a ústavy. Budoucí brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva uvedl, že odvolání Castilla lituje, a nové prezidentce popřál ve funkci úspěch. Španělsko uvítalo „obnovu normálního demokratického stavu“ v Peru.

Muž číslo dva autoritářského režimu ve Venezuele Diosdado Cabello označil odstranění dosavadního peruánského prezidenta Pedra Castilla za čin podporovaný Spojenými státy.

Castillo jmenoval za rok a půl pět vlád

Pro odvolání prezidenta Castilla hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců. V polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.

Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a „svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu“. V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justici a policii.

Castillo stál v čele Peru od loňského roku po velmi těsném vítězství v druhém kole prezidentských voleb. Jeho prezidentský mandát doprovázelo časté střídání na vládních postech. Za zhruba rok a půl v čele státu Castillo jmenoval pět vlád a v parlamentu čelil dvěma neúspěšným pokusům o sesazení. Bývalý venkovský učitel a odborář vstoupil do prezidentského úřadu bez předchozích vládních zkušeností.

Analytici: Jde o letitý střet parlamentů s prezidenty

Za odvoláním Castilla je dlouhodobá politická nestabilita v zemi, míní někteří analytici oslovení serverem BBC Mundo. Od roku 2016 má tato jihoamerická země už šestého prezidenta, respektive prezidentku.

Ani ona to nebude mít nyní jednoduché. „Kongres je velmi rozdělený a podle průzkumů je (nová prezidentka) stejně nepopulární jako odvolaný prezident,“ míní dopisovatel serveru Guillermo Olmo. Podle něj odvolání Castilla zdaleka neznamená konec politické krize v zemi.

Také „soužití“ předchozích prezidentů s parlamentem bylo konfliktní. „Střet mocí je zapsán v genetickém kódu peruánské politiky. Kongres byl vždy vůči vládám nepřátelský. Pouze když vláda měla širokou většinu v Kongresu, mohla pohodlně vládnout,“ uvedl Juan Jiménez Mayor, peruánský exministr spravedlnosti.

Podle něj dal ale Castillo navíc parlamentu „dostatečnou munici“ tím, že do své vlády jmenoval řadu ministrů, kteří byli vyšetřováni kvůli různým deliktům, mimo jiné korupci, ale i domácímu násilí či řízení pod vlivem alkoholu. 

Pro „trvalou morální nezpůsobilost“ odvolal peruánský parlament také v listopadu 2020 tehdejšího prezidenta Martína Vizcarru. Sesadit prezidenta se chystali peruánští zákonodárci i v roce 2018, kdy ale tehdejší prezident Pedro Pablo Kuczynski odstoupil ještě před hlasováním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 5 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 20 hhodinami
Načítání...