V prezidentských volbách v jihoamerickém Peru zatím těsně vede levicový kandidát Pedro Castillo. Jedenapadesátiletý politik, který získal nečekanou přízeň chudší části země, slibuje rozsáhlé reformy. Odpůrci jej mají za nebezpečného populistu. V zemi zkoušené rostoucí chudobou i pandemií tak stoupá napětí.
Pedro Castillo se narodil do rodiny chudých a negramotných dělníků. Dříve působil jako venkovský učitel, nyní míří až na samotný politický vrchol. Jednou z jeho nejsilnějších zbraní je pečlivě kultivovaný lidový styl.
Castillův explozivní politický potenciál přitom naplno odhalily až průzkumy před prvním dubnovým kolem peruánských prezidentských voleb. Mnozí lidé se v té chvíli ptali, kdo je muž, který se stává vyzyvatelem favoritky Keiko Fujimorové. Castillova soupeřka je příslušnicí peruánské elity a dcerou exprezidenta Alberta Fujimoriha, který zemi vládl pevnou rukou v devadesátých letech.
„Castillo v sobě nese veškerou sociální nerovnost a frustraci našich lidí, kteří byli opuštěni, zapomenuti a kteří v něm vidí svůj hlas, který přináší změnu,“ okomentoval politikův úspěch peruánský historik Alvaro Galvez.
Potřebu změny naplno odhalila i koronavirová krize. Peruánské úřady na začátku června oznámily, že na covid-19 v zemi zemřelo téměř třikrát více lidí, než doposud uváděly.
„Můžeme zemi dostat z této zdravotní krize. Musíme ale pochopit, že pandemie je strukturální problém. Ne pouze zdravotní,“ vyjádřil se k situaci už dříve Castillo.
Nebezpečný populista, míní kritici
Politik ale u části obyvatel vyvolává značné obavy. Kritici ho označují za nebezpečného populistu a stoupence krajní levice. Castillo, který téměř nikdy nevystupuje bez tradičního venkovského slamáku, totiž voličům například slibuje znárodnění peruánských nerostných zdrojů.
Jak by se mohl odvíjet dál jeho příběh, může naznačit kariéra Eva Moralese, exprezidenta sousední Bolívie. I on před patnácti lety vystoupal z chudých poměrů až na prezidentský post. Provedl zásadní levicové reformy a vládl až do podzimu 2019; po vyhraných volbách a následných nepokojích, které živily spekulace o manipulacích, ale rezignoval a odešel do dočasného exilu. Už předtím ale sílila nespokojenost s jeho rostoucí mocí i korupcí v zemi.
