Peru v pondělí oznámilo, že s covidem-19 zemřelo v zemi téměř třikrát více lidí, než dosud uváděly oficiální statistiky. Země nově eviduje 180 764 mrtvých, dosud hlásila 69 342 úmrtí. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se tak Peru stalo státem s nejvyšším počtem úmrtí s covidem-19 v přepočtu na počet obyvatel na světě.
Peru je nejvíce covidem postižená země na světě. Nezvládlo testování, trasování ani lékařskou péči
Peru patří mezi nejhůře zasažené latinskoamerické země současnou pandemií. Nemocnice jsou přeplněné pacienty a zdravotnická zařízení se potýkají s nedostatkem kyslíku, píše Reuters. Odborníci zároveň dlouho upozorňovali na to, že počet zemřelých s covidem-19 je ve skutečnosti vyšší, než uvádějí oficiální čísla.
Vláda nyní uvedla, že statistiky upraví. „Myslíme, že je naší povinností zveřejnit tuto aktualizovanou informaci,“ řekla na tiskové konferenci premiérka Violeta Bermúdezová.
Kabinet latinskoamerické země do počtu zemřelých s nemocí nově započítal i počty úmrtí nad rámec běžného stavu, přičemž k tomuto údaji lze dospět při srovnání počtu zemřelých s počty úmrtí v předchozích letech. Vláda dosud uváděla nižší počty částečně také kvůli nedostatečnému testování na koronavirus.
Peru nyní registruje více než 500 úmrtí v souvislosti s covidem-19 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel a výrazně tak předstihlo Maďarsko, které podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) eviduje kolem 300 zemřelých s touto nemocí na 100 tisíc obyvatel, podotkla agentura Reuters. Česká republika je podle tohoto parametru třetí nejvíc postiženou zemí světa, má asi 282 úmrtí na na 100 tisíc obyvatel.
Příčiny problému
Peru je jednou z nejhůře postižených zemí Latinské Ameriky, což má za následek přetížený systém zdravotní péče a nedostatek kyslíkových lahví. Celkem zde bylo zaznamenáno 1,9 milionu nakažených.
Mezi příčiny, proč je země tak těžce zasažena, patří nedostatek ledniček v domácnostech, což nutí mnoho domácností často chodit na trhy a nakupovat potraviny – místo toho, aby se předem zásobily a na nějaký čas omezily kontakty. Dalšími důvody jsou mnohočetné domácnosti a obrovské davy lidí na veřejných místech.
Předseda peruánské lékařské federace Godofredo Talavera uvedl, že zvýšený počet obětí není překvapením. „Domníváme se, že k tomu dochází proto, že náš zdravotnický systém nemá potřebné podmínky pro péči o pacienty. Neexistuje žádná vládní pomoc s kyslíkem, s lůžky intenzivní péče. V současné době nemáme dostatek vakcín. První linie péče nebyla aktivována. To vše z nás dělá první zemi na světě v úmrtnosti,“ řekl.
Podle expertů má ale Peru problémy také s testovacím režimem, protože nemá prostředky na provádění rozsáhlých PCR testů, které jsou nejspolehlivějším typem testů. V prvních dnech pandemie Peru nakoupilo miliony levných testů z Číny, z nichž většina byla určena k detekci protilátek proti viru, nikoli aktivních případů, uvedla agentura AP. Některé z těchto testů navíc byly podle nezávislé analýzy zjištěny jako nekvalitní.
Která čísla říkají nejvíc
S vykazováním čísel úmrtí na covid-19 je řada problémů. Existuje několik základních příčin, proč se mezi sebou tyto údaje jen velmi obtížně srovnávají a proč se tak mění.
Různé země vykazují odlišnou metodikou
Od počátku pandemie se lišil způsob, jakým státy informovaly o úmrtích s covidem/na covid. V listopadu 2020 klíčové rozdíly popsalo ministerstvo zdravotnictví: „Jednotlivé státy pro průběžný monitoring používají různě vznikající data. Kromě vyhodnocení příčiny smrti může být pro počet zemřelých reportovaných na národní úrovni rozhodující i to, zda jsou započtena pouze úmrtí v nemocnicích nebo i úmrtí mimo ně.“
K listopadu tak například platilo, že Itálie zahrnovala úmrtí všech osob, které měly pozitivní PCR test na covid-19, Španělsko započítávalo úmrtí všech pacientů testovaných pozitivně (nejen PCR testem), Slovinsko zahrnovalo jakékoliv úmrtí spojené s onemocněním covid-19 (i když covid nebyl přímou příčinou smrti) a Belgie zahrnoval všechna úmrtí (v institucích i mimo ně), a to včetně těch, kde nebyl virus laboratorně prokázán, nicméně se předpokládal.
Tyto rozdíly znamenají, že statistiky počtu zemřelých osob v souvislosti s covidem-19 nejsou zcela srovnatelné a závisí na konkrétních možnostech a praktikách dané země. Přesnější a srovnatelnější informace poskytnou, ale s určitým časovým odstupem, až data zpracovaná podle jednotné metodologie na základě úmrtních listů a dalších dostupných zdrojích dat.
I zde to však bude pravděpodobně, shodně jako u statistik jiných příčin smrti, záviset na tom, do jaké míry jsou dodržována pravidla a pokyny pro certifikaci úmrtí a jaké informace jsou pro vyhodnocení úmrtí dostupné.
Falšování a neschopnost dodat data
Některé země jsou podezřelé z toho, že jejich data o covidu nejsou spolehlivá úmyslně. Jedná se zejména o státy, které tvrdí, že se jich pandemie příliš nedotkla, respektive, že ji bez problémů zvládly. Například během roku 2020 mělo Bělorusko velmi nízký počet úmrtí na covid, ale výrazně zde stoupl počet úmrtí na zápal plic, popsal odborný žurnál BMJ.
Pro některé země, zejména ty méně rozvinuté, může být i problémem spolehlivá data zajistit. Pokud je vlna pandemie zasáhne rychle a drtivě, jsou nemocnice i celý stát přetížené natolik, že nedokážou kvalitní čísla dodat. To je zřejmě případ Indie.
Nadúmrtnost je klíč
Zdaleka nejspolehlivějším údajem, jak sledovat vývoj úmrtí v dané zemi, je podle řady expertů takzvaná nadúmrtnost – tedy počet lidí, kteří umřeli navíc oproti průměru z minulých let.
Ukázalo se to nejen u Peru, ale také v České republice. Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo loni téměř o 17 tisíc lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst.
„Vzhledem k tomu, že týdenní počty nadúmrtí jasně korelují jak s počty zemřelých na covid, tak se zemřelými na jiné příčiny, souvislost je zde prokazatelná,“ komentovala výsledky demografka Dagmar Dzúrová. Mezi jinými příčinami podle ní mohou být i lidé, kteří zemřeli, aniž byli na covid testováni nebo zemřeli až delší dobu po negativním testu. Jejich podíl ale zatím nelze stanovit. Souvislost s koronavirem má podle dat 70 procent případů nadúmrtnosti.
Mezi nadúmrtími budou podle Dzúrové jistě zejména předčasná úmrtí na nádory a nemoci srdce a cév, která nemusela nastatat, způsobená odložením preventivní péče nebo obavami navštívit lékaře v době pandemie.