Poškození Nord Streamu byla podle Švédska sabotáž, vyšetřování zjistilo stopy výbušnin

3 minuty
Události: Poškození Nord Streamu byla sabotáž
Zdroj: ČT24

Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla v pátek podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny stopy výbušnin, dodala.

Švédské a dánské úřady vyšetřují čtyři úniky plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2 ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně v Baltském moři. Vlastní vyšetřování oznámila i německá generální prokuratura. Dánsko minulý měsíc oznámilo, že podle předběžných výsledků vyšetřování byly úniky plynu způsobeny mohutnými explozemi.

„Provedená analýza ukázala stopy výbušnin na několika předmětech, které byly zajištěny v místě úniků,“ uvedl v pátek švédský prokurátor Mats Ljungqvist, který byl pověřen předběžným vyšetřováním. Analytická práce bude podle něj pokračovat, aby bylo možné z incidentu vyvodit přesvědčivější závěry.

Švédští policisté ale zůstávají opatrní. Zatím odmítli říct i to, jakou trhavinu pachatelé k útoku použili. Teprve další vyšetřování podle nich určí, jestli vůbec bude možné ukázat na konkrétní podezřelé.

Peskov: Je důležité najít viníky

Evropské státy již dříve vyjádřily podezření, že plynovody přepravující plyn z Ruska do Evropy byly poškozeny záměrně. Rusko, jehož polostátní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ. Prezident Vladimir Putin výbuchy na plynovodech označil za akt mezinárodního terorismu. Ruské ministerstvo obrany koncem října připsalo odpovědnost britskému námořnictvu.

Švédské oznámení „o sabotáži nebo teroristickém činu – můžete to nazývat, jak chcete,“ potvrzuje informace, které má i ruská strana, uvedl v páteční reakci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Je velmi důležité najít ty, kdo za explozí stojí,“ dodal. Podle Peskova musí Moskva počkat na plné zhodnocení škod, než se rozhodne, zda plynovody opraví.

Kreml z odpálení náloží obvinil britské námořnictvo, což Londýn ostře popřel. Ostatní západní politici ruská obvinění taktéž odmítli. Někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. „Co se týká obvinění z ruské strany, vyšetřování stále probíhá a nepřikládám jim žádnou váhu,“ řekla francouzská premiérka Élisabeth Borneová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují, zda vyslat zástupce na jednání o Ukrajině v Evropě, řekl Trump

Spojené státy stále zvažují, zda vyšlou svého zástupce na víkendové jednání o Ukrajině, které se očekává v Paříži. Podle agentury Reuters to řekl v noci na pátek SEČ americký prezident Donald Trump. Podle něj bude záležet na tom, zda bude šance na úspěch jednání. Jednání se zřejmě budou týkat návrhu Spojených států na ukončení války na Ukrajině.
před 31 mminutami

Salvadorec, který se stal symbolem migrační politiky Trumpa, je na svobodě

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
před 2 hhodinami

USA se chystají zabavit další lodě s venezuelskou ropou, píše Reuters

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
před 5 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přívalové deště zaplavily uprchlické tábory v Pásmu Gazy

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.
před 5 hhodinami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA chtějí v Donbasu „demilitarizovanou ekonomickou zónu“, řekl Zelenskyj

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
před 6 hhodinami

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...