O dalších masakrech, jako je ten v Buče, se svět teprve dozví, řekl Zelenskyj Radě bezpečnosti OSN

18 minut
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského v Radě bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Zelenskyj během videopřenosu kritizoval nečinnost mezinárodních institucí. „Kde je ta bezpečnost, kterou má garantovat Rada bezpečnosti OSN? Nevidíme ji,“ prohlásil Zelenskyj. „Kde je ten mír a záruky, které nám máte dávat? Je jasné, že by mělo dojít k ukončení války a agrese, ale nedaří se to a svět vidí, co ruská armáda napáchala v Buče potom, co ji okupovala,“ dodal prezident. 

Připomněl členům Rady, že v 1. článku charty OSN se píše, že účelem této organizace je udržovat mír a zajistit jeho udržování. Prohlásil, že podle jeho názoru je na čase transformovat systém OSN. 

„Pokud to bude pokračovat dál, tak nám nezbude nic, jen naše síla. Nebudeme se moci spoléhat na mezinárodní právo a organizace, a OSN může přestat pracovat,“ prohlásil Zelenskyj.  

Zelenskyj ve videoprojevu vyzval, aby OSN okamžitě zasáhla, ale i k tomu, aby prošla reformou a byla efektivnější. Jeho cílem je, aby Rusko „nemohlo blokovat rozhodnutí týkající se jeho vlastní války“. Chce, aby bylo z Rady bezpečnosti vyloučeno, protože podkopává celosvětovou bezpečnostní architekturu. Rusko je jedním z pěti stálých členů RB OSN, kteří mají v tomto orgánu právo veta.

4 minuty
Události: Zpravodaj David Miřejovský sledoval jednání Rady bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Masakry v Buče a na dalších místech

Zelenskyj připomněl, že v pondělí byl navštívit obec Buča severozápadně od Kyjeva, kde byla po dobytí oblasti ukrajinskou armádou odhalena zabitá a zmrzačená těla stovek civilních obyvatel, a viděl hrůzy, které po sobě zanechala ruská armáda. 

„Ruské jednotky zabily celé rodiny i s dětmi. Snažily se spálit těla. Lidé byli stříleni zezadu, někteří na ulicích, někteří byli naházeni do studní. Byli zabiti ve svých domech, někteří byli přejeti tanky jen tak z rozmaru. Podřezávali jim krky, ženy byly znásilňovány před očima svých dětí,“ vylíčil prezident. Dodal, že to mají na svědomí jednotky členského státu OSN. 

Podle Zelenského to, co dělá Rusko, jsou nejhorší válečné zločiny, které jsme viděli od konce druhé světové války.  Řekl, že ruská armáda ostřeluje humanitární koridory, a dokonce vyhazuje do vzduchu kryty, kde se ukrývají civilisté. 

„Buča je bohužel jen jeden příklad toho, co okupanti dělají naší zemi, a jsou tady další města, o kterých se svět teprve dozví,“ řekl Zelenskyj. Připomněl, že svět už viděl masakry v Mariupolu a Charkově. „Jsou tu ještě desítky dalších vesnic, a každá z nich se podobá Buče,“ tvrdil ukrajinský prezident.  

Ruští vojáci se neliší od bojovníků teroristické organizace Islámský stát, prohlásil Zelenskyj a dodal, že každý, kdo vydal zločinné rozkazy a spáchal je, bude postaven před tribunál, který by měl být podobný Norimberskému procesu, jenž soudil nacisty. 

Ukrajinský prezident na jednání nechal pustit drastické video ukazující mrtvé na různých místech v Kyjevské oblasti. Na záběrech byly detaily včetně nahého dítěte či lidí s rukama svázanýma bílou páskou. Video zpočátku nebylo možné spustit, členové Rady ho zhlédli až se zpožděním po projevu Zelenského. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová, která jednání předsedala, řekla, že „jsme zděšeni tím, co jsme právě zhlédli“, a jménem Londýna vyjádřila Ukrajině solidaritu.

Varování před ruskými dezinformacemi

Ukrajinský prezident upozornil Radu bezpečnosti OSN také na to, že reakce Ruska se dá podle něj očekávat a bude stejná, jako v jiných případech ruské agrese.

„Vy víte, co řeknou zástupci Ruska na tato obvinění. Řekli to už mnohokrát, po sestřelení malajského boeingu na Donbasu ruskými zbraněmi, řekli to po útocích v Sýrii. Budou obviňovat ostatní, řeknou, že existují různé verze, není možné říct, která je pravdivá, řeknou, že tam byla pohozena těla a vše bylo zinscenované,“ prohlásil Zelenskyj.

Podle něj ale díky pokroku v roce 2022 má Ukrajina jednoznačné důkazy o ruských zločinech, jako jsou například satelitní snímky.

Ruská reakce

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja potom během jednání prohlásil, že ruská armáda nepřišla na Ukrajinu „dobývat území, ale zajistit dlouho očekávaný mír v krví nasáknutém Donbasu“.

Podle Něbenzjy „jsme slyšeli obrovské množství lží o ruské armádě“. Její vojáci neútočí na civilisty, a „proto Rusko nepostoupilo tak, jak mnozí očekávali,“ řekl velvyslanec. Moskva chce podle něj do Donbasu přinést nikoli příměří, ale trvalý mír. „Musíme vyříznout zhoubný nacistický nádor, který požírá Ukrajinu a který by postupem času začal požírat i Rusko. A my tohoto cíle dosáhneme, dříve nebo později,“ prohlásil ruský představitel.

Lživá tvrzení dávající do souvislosti Ukrajinu a nacismus jsou tradiční arzenál ruské propagandy bez opory ve faktech. Analýza satelitních snímků z Buči ale prokázala, že jsou ruská prohlášení o zinscenovaném masakru nepravdivá a těla mrtvých lidí ležela v ulicích dříve, než obec ukrajinská armáda dobyla nazpět.  

Zelenskyj už dříve řekl, že v zájmu Kyjeva je co nejotevřenější vyšetřování zabíjení civilistů na Ukrajině. Zdůraznil, že chce plně vyšetřit zločiny spáchané v Buče a dalších ukrajinských městech, a spolupracuje proto s Evropskou unií i Mezinárodním trestním soudem v Haagu (ICC). 

Americká ambasadorka při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová poté znovu vyzvala, aby Moskva byla vyloučena z Rady OSN pro lidská práva. Prohlásila, že ruské členství v ní poškozuje věrohodnost tohoto orgánu, protože Moskva vede nevyprovokovanou válku a má na svědomí humanitární krizi. 

Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. „Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené,“ upozornil.

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že „ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily zakázané kazetové pumy“. Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 mminutami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 49 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 59 mminutami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...