O dalších masakrech, jako je ten v Buče, se svět teprve dozví, řekl Zelenskyj Radě bezpečnosti OSN

Nahrávám video
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského v Radě bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Zelenskyj během videopřenosu kritizoval nečinnost mezinárodních institucí. „Kde je ta bezpečnost, kterou má garantovat Rada bezpečnosti OSN? Nevidíme ji,“ prohlásil Zelenskyj. „Kde je ten mír a záruky, které nám máte dávat? Je jasné, že by mělo dojít k ukončení války a agrese, ale nedaří se to a svět vidí, co ruská armáda napáchala v Buče potom, co ji okupovala,“ dodal prezident. 

Připomněl členům Rady, že v 1. článku charty OSN se píše, že účelem této organizace je udržovat mír a zajistit jeho udržování. Prohlásil, že podle jeho názoru je na čase transformovat systém OSN. 

„Pokud to bude pokračovat dál, tak nám nezbude nic, jen naše síla. Nebudeme se moci spoléhat na mezinárodní právo a organizace, a OSN může přestat pracovat,“ prohlásil Zelenskyj.  

Zelenskyj ve videoprojevu vyzval, aby OSN okamžitě zasáhla, ale i k tomu, aby prošla reformou a byla efektivnější. Jeho cílem je, aby Rusko „nemohlo blokovat rozhodnutí týkající se jeho vlastní války“. Chce, aby bylo z Rady bezpečnosti vyloučeno, protože podkopává celosvětovou bezpečnostní architekturu. Rusko je jedním z pěti stálých členů RB OSN, kteří mají v tomto orgánu právo veta.

Nahrávám video
Události: Zpravodaj David Miřejovský sledoval jednání Rady bezpečnosti OSN
Zdroj: ČT24

Masakry v Buče a na dalších místech

Zelenskyj připomněl, že v pondělí byl navštívit obec Buča severozápadně od Kyjeva, kde byla po dobytí oblasti ukrajinskou armádou odhalena zabitá a zmrzačená těla stovek civilních obyvatel, a viděl hrůzy, které po sobě zanechala ruská armáda. 

„Ruské jednotky zabily celé rodiny i s dětmi. Snažily se spálit těla. Lidé byli stříleni zezadu, někteří na ulicích, někteří byli naházeni do studní. Byli zabiti ve svých domech, někteří byli přejeti tanky jen tak z rozmaru. Podřezávali jim krky, ženy byly znásilňovány před očima svých dětí,“ vylíčil prezident. Dodal, že to mají na svědomí jednotky členského státu OSN. 

Podle Zelenského to, co dělá Rusko, jsou nejhorší válečné zločiny, které jsme viděli od konce druhé světové války.  Řekl, že ruská armáda ostřeluje humanitární koridory, a dokonce vyhazuje do vzduchu kryty, kde se ukrývají civilisté. 

„Buča je bohužel jen jeden příklad toho, co okupanti dělají naší zemi, a jsou tady další města, o kterých se svět teprve dozví,“ řekl Zelenskyj. Připomněl, že svět už viděl masakry v Mariupolu a Charkově. „Jsou tu ještě desítky dalších vesnic, a každá z nich se podobá Buče,“ tvrdil ukrajinský prezident.  

Ruští vojáci se neliší od bojovníků teroristické organizace Islámský stát, prohlásil Zelenskyj a dodal, že každý, kdo vydal zločinné rozkazy a spáchal je, bude postaven před tribunál, který by měl být podobný Norimberskému procesu, jenž soudil nacisty. 

Ukrajinský prezident na jednání nechal pustit drastické video ukazující mrtvé na různých místech v Kyjevské oblasti. Na záběrech byly detaily včetně nahého dítěte či lidí s rukama svázanýma bílou páskou. Video zpočátku nebylo možné spustit, členové Rady ho zhlédli až se zpožděním po projevu Zelenského. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová, která jednání předsedala, řekla, že „jsme zděšeni tím, co jsme právě zhlédli“, a jménem Londýna vyjádřila Ukrajině solidaritu.

Varování před ruskými dezinformacemi

Ukrajinský prezident upozornil Radu bezpečnosti OSN také na to, že reakce Ruska se dá podle něj očekávat a bude stejná, jako v jiných případech ruské agrese.

„Vy víte, co řeknou zástupci Ruska na tato obvinění. Řekli to už mnohokrát, po sestřelení malajského boeingu na Donbasu ruskými zbraněmi, řekli to po útocích v Sýrii. Budou obviňovat ostatní, řeknou, že existují různé verze, není možné říct, která je pravdivá, řeknou, že tam byla pohozena těla a vše bylo zinscenované,“ prohlásil Zelenskyj.

Podle něj ale díky pokroku v roce 2022 má Ukrajina jednoznačné důkazy o ruských zločinech, jako jsou například satelitní snímky.

Ruská reakce

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja potom během jednání prohlásil, že ruská armáda nepřišla na Ukrajinu „dobývat území, ale zajistit dlouho očekávaný mír v krví nasáknutém Donbasu“.

Podle Něbenzjy „jsme slyšeli obrovské množství lží o ruské armádě“. Její vojáci neútočí na civilisty, a „proto Rusko nepostoupilo tak, jak mnozí očekávali,“ řekl velvyslanec. Moskva chce podle něj do Donbasu přinést nikoli příměří, ale trvalý mír. „Musíme vyříznout zhoubný nacistický nádor, který požírá Ukrajinu a který by postupem času začal požírat i Rusko. A my tohoto cíle dosáhneme, dříve nebo později,“ prohlásil ruský představitel.

Lživá tvrzení dávající do souvislosti Ukrajinu a nacismus jsou tradiční arzenál ruské propagandy bez opory ve faktech. Analýza satelitních snímků z Buči ale prokázala, že jsou ruská prohlášení o zinscenovaném masakru nepravdivá a těla mrtvých lidí ležela v ulicích dříve, než obec ukrajinská armáda dobyla nazpět.  

Zelenskyj už dříve řekl, že v zájmu Kyjeva je co nejotevřenější vyšetřování zabíjení civilistů na Ukrajině. Zdůraznil, že chce plně vyšetřit zločiny spáchané v Buče a dalších ukrajinských městech, a spolupracuje proto s Evropskou unií i Mezinárodním trestním soudem v Haagu (ICC). 

Americká ambasadorka při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová poté znovu vyzvala, aby Moskva byla vyloučena z Rady OSN pro lidská práva. Prohlásila, že ruské členství v ní poškozuje věrohodnost tohoto orgánu, protože Moskva vede nevyprovokovanou válku a má na svědomí humanitární krizi. 

Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. „Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené,“ upozornil.

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že „ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily zakázané kazetové pumy“. Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 38 mminutami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 2 hhodinami

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 7 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 10 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 11 hhodinami
Načítání...