Česko vyjádřilo solidaritu Francii, kvůli vyhoštění jejího velvyslance z Mali

Česká republika vyjádřila solidaritu Francii, jejíž velvyslanec Joël Meyer byl v pondělí vyhoštěn z Mali. V úterý to po zasedání Bezpečnostní rady státu oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kvůli české vojenské přítomnosti v africkém Sahelu o situaci informovala radu i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Důvodem vyhoštění jsou údajně nepřátelské výroky francouzských vládních představitelů o vojenské vládě v Mali. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian v pátek totiž pronesl, že vláda je mimo kontrolu a není legitimní.

Lipavský řekl, že Francie má v otázce vyhoštění velvyslance plnou českou solidaritu. „Situaci průběžně vyhodnocujeme a sledujeme a přistupujeme k tomu velmi odpovědně. Je to i téma, které se probírá velmi důsledně na půdě EU,“ doplnil. Unie podle něj připravuje společné prohlášení.

obrázek
Zdroj: ČT24

Sedmadvacítka podle agentury Reuters odsouhlasila sankce vůči pěti členům malijské junty. Vojenští velitelé nebudou moci cestovat a zmrazí se jim majetek. Opatření vstoupí v platnost v únoru.

Francie a její spojenci včetně Česka mají v zemi několik tisíc vojáků, jejichž úkolem je cvičit malijské vojsko v boji proti islamistickým skupinám, které v oblasti působí. Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová v sobotu uvedla, že Paříž chce nadále bojovat proti radikálům. Vojáky však v zemi nenechá za každou cenu.

Černochová poznamenala, že situace v Sahelu není ideální. V regionu slouží zhruba 150 českých vojáků ve třech misích. Jednou z nich je operace Takuba. „Znepokojilo nás, jak malijská vláda velmi rychle vyhostila francouzského velvyslance,“ řekla ministryně.

Zhoršení vztahů je dlouhodobé

Vztahy mezi Mali a Francií se postupně zhoršují od srpna 2020, kdy malijští vojáci v africké zemi provedli puč. Kritiku vzbudilo také odložení voleb, které měly navrátit původní demokratický systém.

Země Sahelu
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Francie a další evropské země kritizují i nasazení ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Další nesouhlas minulý týden vyvolal požadavek malijské vlády, aby Dánsko odvelelo své jednotky, které také působí v rámci mise Takuba.

Sahel v poslední době zasáhla série převratů, kromě Mali získaly místní armády kontrolu i nad Čadem a Burkinou Faso. V oblasti navíc narůstá nespokojenost místních z přítomnosti i vlivu evropských vojsk, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.
před 39 mminutami

Zemřel Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA

Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
před 3 hhodinami

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, uvedl Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova vláda podle Reuters pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.
před 5 hhodinami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 8 hhodinami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 8 hhodinami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...