Myanmarský soud uložil svržené vůdkyni Su Ťij čtyřletý trest vězení

Události: Su Ťij byla odsouzena k dalším čtyřem letům vězení (zdroj: ČT24)

Soud uložil svržené vůdkyni Myanmaru (Barmy) Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.

Nositelka Nobelovy ceny za mír čelí řadě obvinění, loni v prosinci už byla odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi mimo jiné za podněcování násilí. Šéf vojenské vlády Min Aun Hlain následně političku částečně omilostnil a výši trestu jí snížil na dva roky. Právníci političky veškerá obvinění odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná.

Pondělní verdikt se týkal zejména nelegálního dovozu vysílaček, které bezpečnostní složky podle prokuratury nalezly v domě Su Ťij při jejím zatčení. Za porušení dovozního zákona dostala politička dva roky vězení. Další dva roky jí pak soud udělil za porušení zákona o zvládání katastrof v souvislosti s koronavirovou krizí. Opatření proti šíření koronaviru podle soudu porušila při předvolební kampani v roce 2020.

Celkem si nyní musí Su Ťij odpykat šest let vězení, desítky dalších roků odnětí svobody jí ale ještě hrozí. Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International vyzvala k propuštění političky spolu s tisícovkami dalších lidí, kteří jsou od převratu „nespravedlivě zadržováni“. 

„Víme o deseti tisících dalších politických vězních a taky o nejméně 175 lidech, kteří zemřeli v zajetí následkem špatného zacházení a mučení,“ tvrdí mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová.

Národní liga pro demokracii (NLD) 76leté Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované. To ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili. Převrat vyvolal masové demonstrace, které armáda krvavě potlačila.

Vykonstruované procesy

Stoupenci Su Ťij uvádějí, že obvinění vznesená vůči ní jsou nepodložená a jejich cílem je ukončit politickou kariéru vlivné opoziční vůdkyně. Junta tvrdí, že proces je spravedlivý a že politička stojí před nezávislým soudem vedeným soudcem, kterého jmenovala její vlastní vláda. Proces je nicméně nepřístupný pro média a ani právníci obžalované nesmějí s médii a s veřejností komunikovat. Vojenská vláda také neprozradila, kde je Su Ťij zadržována.

„Tajná soudní jednání mají vést k dalším a dalším usvědčením… aby Su Ťij zůstala ve vězení na neurčito,“ uvedl v prohlášení zástupce šéfa asijské pobočky mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) Phil Robertson. „Min Aun Hlain a další vůdci junty očividně Su Ťij nadále vnímají jako hlavní politickou hrozbu, kterou je potřeba trvale neutralizovat,“ dodal.

Myanmarská politička Do Aun Schan Su Ťij patří k ikonám boje za lidská práva a demokracii. S přestávkami strávila přes 15 let za mřížemi nebo v domácím vězení, po propuštění vstoupila do politiky. V posledních letech byla kritizována za svůj postoj k uprchlické krizi kolem myanmarské muslimské menšiny Rohingů. Od roku 2016 byla de facto šéfkou vlády, loni v únoru ji svrhla armáda při vojenském puči. Od té doby čelí řadě obvinění.

Nynější soudní procesy proti Su Ťij jsou všeobecně považovány za vykonstruované s cílem zdiskreditovat ji a zabránit její kandidatuře v příštích volbách. Myanmarská ústava totiž zakazuje odsouzeným zastávat vysoké funkce nebo se stát zákonodárcem. V prosinci padly první verdikty v procesu se Su Ťij, byla odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi mimo jiné za podněcování násilí.

Su Ťij je v Myanmaru velmi populární, na mezinárodní scéně se však v posledních letech ocitla pod palbou kritiky kvůli uprchlické krizi muslimské menšiny Rohingů. Myanmarské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše.

Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť myanmarské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Z Myanmaru poté uprchlo přes 700 tisíc lidí. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Převážně muslimská Gambie kvůli uprchlické krizi Rohingů zažalovala v listopadu 2019 Myanmar u Mezinárodního soudního dvora OSN.

Su Ťij vojenskou operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. Váhavý postoj Su Ťij v této otázce vyvolal na mezinárodní scéně kritiku. Myanmarská politička byla zbavena řady mezinárodních poct, v roce 2020 ji například vedení Evropského parlamentu formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení.