Putin prodloužil o další rok zákaz dovozu potravin ze Západu

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti tamním společnostem a představitelům. Odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil „ochranou národních zájmů“.

Deník připomněl, že sankce proti Rusku přijaly Spojené státy, členské země Evropské unie a další západní státy kvůli anexi Krymu, zapojení Moskvy do konfliktu na východě Ukrajiny, jakož i kvůli otravám někdejšího důstojníka ruské vojenské rozvědky a britského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie a opozičního předáka Alexeje Navalného a také kvůli údajnému ruskému vměšování do amerických voleb.

Sankce spočívají například v omezení přístupu některých ruských finančních institucí se státní účastí na kapitálový trh, v zákazu dodávek zbraní a výrobků dvojího určení – tedy i s vojenským využitím – do Ruska a v omezení přístupu ruských ropných společností k novým technologiím.

Nejdelší sankční seznam vedou USA, které na černou listinu zařadily 345 firem, z nichž 58 sídlí mimo Rusko. Značnou část seznamu zabírají dceřiné společnosti plynárenské společnosti Gazprom, ropné firmy Rosněfť, zbrojařského holdingu Rostech a finančních ústavů VEB, Sberbank a VTB.

Ruská odveta představuje zákaz dovozu masa, ryb, zeleniny, ovoce, ořechů, soli a mléčných výrobků z Evropské unie a USA, jakož i Albánie, Austrálie, Británie, Černé Hory, Lichtenštejnska, Kanady, Islandu, Norska a Ukrajiny, připomněla Gazeta.ru a dodala, že od léta 2015 platí nařízení, že zakázané potraviny musí být po zabavení zničeny.

Moskva tvrdí, že západní sankce neovlivní její politiku. Putin letos na jaře prohlásil, že USA kvůli sankcím utrpěly přinejmenším stejné škody jako Rusko.

V nezávislých médiích se ale komentátoři před časem pozastavovali nad tím, že v obavě z amerických sankcí si velké soukromé i státní firmy netroufají otevřít filiálky na Krymu a že ruská odveta v podobě zákazu západních potravin postihla především ruské spotřebitele.

Sankce prodloužila i EU

Státy EU tento měsíc znovu o půl roku prodloužily sankce přijaté v roce 2014 po ruské anexi Krymu, čímž podle evropského bloku Moskva porušila mezinárodní právo. Postihy za narušování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny se v současnosti vztahují na 177 lidí a 48 firem či institucí. Platit budou přinejmenším do poloviny března příštího roku.

Na seznam se postupně dostali místní proruští politici či šéfové firem, kteří mají na základě sankcí zákaz cestovat do unijních zemí. Kromě toho je jim i firmám zmrazen veškerý majetek v EU a mají zákaz získávat v Unii půjčky.

Seznam dostal současnou podobu loni v říjnu, kdy na něj přibyla jména dvou členů vedení firem přispívajících k infrastrukturnímu propojení Ruska a Krymu. Rozšířil se tehdy i o čtyři společnosti kvůli jejich účasti na propojování železnice mezi ukrajinským poloostrovem a Ruskem.

Unie uplatňuje rovněž hospodářské sankce vůči některým sektorům ruské ekonomiky, které v červenci prodloužila do konce ledna příštího roku. Zaměřené jsou na finančnictví, určité oblasti energetiky a obrany a na zboží, které by mohlo být využito k vojenským účelům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina navrhla Rusku schůzku Zelenského s Putinem do konce srpna

Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do konce srpna, uvedl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij řekl, že Moskva navrhla Kyjevu, aby zvážil návrh na vyhlášení několika krátkých příměří. Podle něj se také strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Floridská soudkyně nevyhověla požadavku Trumpa na dokumenty o Epsteinovi

Floridská soudkyně odmítla vyhovět požadavku americké administrativy na zveřejnění části soudních dokumentů o případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Dožadovalo se toho ministerstvo spravedlnosti, které stejně jako prezident Donald Trump kvůli kauze čelí tlaku veřejnosti, z níž část za případem vidí spiknutí elit. List The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že ministerstvo už v květnu Trumpa informovalo, že se jeho jméno vyskytuje ve spisech týkajících se případu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Thajsko odvolá velvyslance v Kambodži po zranění svého vojáka na hranicích

Bangkok odvolá svého velvyslance v Kambodži a vyhostí kambodžského zvláštního vyslance. Oznámil to ve středu úřadující thajský premiér Pchúmtcham Večajačaj poté, co thajský voják přišel o nohu, když šlápl na minu u sporných hranic mezi oběma zeměmi. Napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem kvůli hraničním sporům v poslední době narůstá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy mají chránit planetu před dopadem klimatických změn, uvedl soud OSN

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl ve středu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo. Země zasažené těmito změnami mohou mít nárok na odškodnění, konstatoval ICJ v dokumentu, který klimatičtí aktivisté označují za zlomový.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Více než sto charit vyzvalo vlády k tlaku na konec blokády Pásma Gazy

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj v reakci na kritiku slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po kritice z domova i ze strany Evropské unie slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur, nyní nově podřízených generálnímu prokurátorovi. O den dříve ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Tusk výrazně obměnil vládu. Sikorski bude vicepremiérem

Polský premiér Donald Tusk oznámil změny ve vládě. Šéf diplomacie Radoslaw Sikorski bude vicepremiérem, končí ministr spravedlnosti Adam Bodnar. Personální obměna čeká i resorty vnitra či zdravotnictví. Zároveň vzniká ministerstvo hospodářství, pod které se sloučí hned několik resortů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruský poslanec jedenáctkrát hlasoval ze záhrobí

Zákonodárce za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o jeho smrti. Píše to server BBC News. Jiný ruský zákonodárce situaci později vysvětloval „technickou závadou“.
před 10 hhodinami
Načítání...