Před pěti lety zabíjel útočník v Nice nákladním vozem. Radikalizované osoby má ve Francii pomoct odhalovat nový zákon

Před pěti lety najel Francouz tuniského původu nákladním autem do davu lidí oslavujících státní svátek v Nice. Útok si vyžádal 86 obětí. Od té doby se bezpečnostní situace ve Francii částečně zklidnila, po letošním dubnovém útoku na policistku ve městě Rambouillet ale francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, který nyní čeká na schválení Senátu.

Vyšetřování útoku v Nice v roce 2016
Zdroj: Reuters

Dobytí pařížské pevnosti Bastila se slaví už více než 140 let. Pro Francouze byla symbolem krutovlády tehdejší monarchie a v roce 1789 jejím obsazením fakticky začala Velká francouzská revoluce. Před pěti lety ale oslavy vystřídalo truchlení.

Jednatřicetiletý Francouz tuniského původu Mohamed Lahouaiej Bouhlel si svátek pro svůj útok vybral záměrně. Po desáté večer nasedl za volant devatenáctitunového nákladního auta a najel na pobřežní promenádu v Nice do zóny vyhrazené pro pěší. Tou dobou tam byli lidé, kteří se v závěru oslav přišli podívat na tradiční ohňostroj. Celkem útočník srazil několik stovek lidí a ujel asi dva kilometry.

Poslední oběť zemřela ještě více než po měsíci v nemocnici a útok si vyžádal asi 430 zraněných. Mezi oběťmi byli i děti a mnoho cizinců, útočníka policisté na místě zastřelili.

V hledáčku zpravodajských služeb Bouhlel nebyl, do té doby měl za sebou pouze drobnou kriminalitu. Podle prokurátora se ale připravoval více než rok.

Úřady analyzovaly například jeho telefon. Měl to být násilník s nespoutanou sexualitou, který nebyl praktikujícím věřícím, pojídal vepřové a pil alkohol. 

I přesto se k útoku přihlásil takzvaný Islámský stát, ačkoliv pachatelovo chování jde proti téměř všemu, co teroristé oficiálně hlásali jako svoje přesvědčení.

Podle prokuratury musel útočník prodat svůj vůz, aby měl hotovost na zapůjčení kamionu. Ve dnech před útokem jej bezpečnostní kamery dvakrát zachytily, jak si nacvičuje cestu na místo činu. Podle policejní inspekce bylo v ulicích letoviska během oslav státního svátku nasazeno 64 policistů a 42 strážníků a opatření tak byla dostatečná.

Útok přišel v krizovém období pro Francii, kdy byl po střelbě v lednu 2015 v redakci týdeníku Charlie Hebdo a koordinovaných pařížských listopadových útocích vyhlášen výjimečný stav. Ten kvůli událostem v Nice tehdy vláda prodloužila.

Zásadní pro boj s takovými útoky je podle francouzské vlády nový protiteroristický zákon. Ten představila letos na konci dubna po dalším útoku, kdy po pobodání zemřela policistka. Legislativa by zjednodušila například sledování aktivit podezřelých na internetu nebo prodloužila dobu, po kterou jsou odsouzení po propuštění sledováni. Vše by mělo přispět k zachycení radikalizovaných osob, které zatím nejsou v hledáčku policie.

Protiteroristický zákon

Návrh zákona umožňuje dle slov francouzských úřadů přizpůsobit se novým hrozbám, které není tak snadné zachytit, a využít prostředky stojící na nových technologiích.

Norma obsahuje již existující možnosti, ale vláda chce mít při potírání terorismu silnější oporu v zákoně. Úřady by tak mohly snadněji sledovat aktivity podezřelých na síti, včetně použití algoritmů, které umožňují automatické zpracování údajů o připojení. Věděly by tak například, kdo se kdy podíval na jakou webovou stránku.

Policie by rovněž dostala volnější ruku při domovních prohlídkách, v případě odmítnutí spolupráce by mohla zabavovat počítače a jinou techniku. Návrh také stanoví přísnější požadavky na osoby, které byly nejméně pět let vězněny za teroristické trestné činy.

Vyšetřovatelé by mohli při podezření získávat data dva měsíce místo dosavadního jednoho. Dalších pět let by policie data mohla uchovávat a použít je pro rozvoj algoritmů, které by přispěly ke sledování dalších možných hrozeb.

S pádem organizace Islámský stát ubývá koordinovaných útoků a více je dělají radikalizovaní jednotlivci. Právě s tím by měl zákon pomoci. Při zmíněném letošním dubnovém útoku radikalizovaný Tunisan podřezal na komisařství v Rambouillet policejní úřednici, loni v říjnu mladý Tunisan ubodal dvě ženy a kostelníka při útoku v Nice.

Podle premiéra Jeana Castexe byly útoky dílem izolovaných osob, stále mladších a ve většině případů mimo radar bezpečnostních služeb. „Spadli do víru šílené radikalizace, aniž by nutně měli styky s existujícími teroristickými sítěmi,“ dodal premiér.

Ministr vnitra Gérald Darmanin s představením zákona připomněl, že došlo k celkem devíti útokům, kterým nešlo tradičními metodami předejít. Sledování pevných linek už je podle ministra v současnosti téměř zbytečné, protože je nikdo nepoužívá. Dnešní útočníci používají kódované zprávy.

Výjimečný stav bez výjimečného stavu

Pokud by byl nový zákon schválen, převedl by tak finálně do právního řádu dočasná opatření zavedená s vyhlášením výjimečného stavu na podzim 2015 a ještě by je rozšířil. Výjimečný stav vypršel po několika prodlouženích na podzim 2017 a zákonodárci jeho opatření přenesli do tehdejší verze protiteroristického zákona.

Podle odpůrců tak vláda v podstatě legalizovala permanentní výjimečný stav. Ministerstvo vnitra totiž nadále může v případě ohrožení bez povolení soudu vytvořit bezpečnostní zóny, a omezit tak pohyb lidí a vozidel. Ve vymezené oblasti může policie provádět domovní prohlídky.

Úřady mohou také uzavírat mešity a jiná náboženská střediska, pokud nabudou přesvědčení, že se v nich šíří nenávist nebo se v nich omlouvá terorismus. Policie může také vymáhat od podezřelých z terorismu přístupová hesla k jejich elektronické komunikaci.

Nicméně na rozdíl od výjimečného stavu už ministerstvo vnitra nemůže osobám podezřelým z přípravy teroristického činu nařídit domácí vězení, ale jen vyzvat k tomu, aby neopouštěly obec, ve které mají trvalé bydliště. Preventivní prohlídky u podezřelých musí opět povolovat soudce.

Dočasný protiteroristický zákon byl zaveden na období pěti let a měl skončit v prosinci 2020. Parlament ho prodloužil do konce června 2021.

Právník Arthur Messaud z organizace La Quadrature du Net současný návrh nového zákona komentoval slovy, že je tak obecný, že vlastně nevíme, co všechno úřadům umožňuje. La Quadrature du Net je francouzská skupina advokátů, která hájí práva občanů Francie a EU na internetu.

Messaud také upozorňuje, že za poslední roky chybí data, která by prokazovala, jak přístup k telefonickým záznamům a využívání počítačových algoritmů na určení možné hrozby pomohly s předcházením teroristickým útokům.

„Snažili jsme se na to od úřadů získat odpověď, vždy nám ale přišla reakce, že to podléhá utajení,“ popisuje právník.

Pravidla zavedená v době výjimečného stavu měla zůstat dočasná, upozorňují někteří

Postup úřadů už před třemi lety kritizovala ve své zprávě i lidskoprávní organizace Amnesty International. „Pravidla zavedená v době výjimečného stavu měla být výjimečná a dočasná, ale nyní byla pevně převedena do francouzského právního systému,“ uváděl výzkumník Amnesty International Rym Khadhraoui.

„Francie vytvořila paralelní soudní systém, který se zaměřuje na lidi podle nejasných kritérií, spoléhá na tajné informace a neumožňuje jim se dostatečně bránit proti takovým rozhodnutím,“ popisuje výzkumník. Problém vidí v tom, že okolnosti, na základě kterých úřady rozhodují, jsou tajné a mohou tak být zneužity.

Amnesty International kritizuje především to, že postihováni jsou lidé v situacích předtím, než by něco doopravdy provedli, pouze proto, že by mohli. Na základě tajných informací tak například ministerstvo vnitra může jedincům nařídit, ať neopouštějí město. Musejí se také denně hlásit na policii nebo nesmějí kontaktovat určité lidi.

V reálu se tak potom nařízení mohou navzájem vylučovat. Člověk, který má třeba od soudu nařízeno, aby určitým způsobem pracoval, si práci nemůže zajistit nebo udržet, protože ho limitují další administrativní povinnosti.

Novou verzi zákona minulý měsíc schválila v prvním čtení dolní komora francouzského parlamentu, nyní ho posuzuje Senát.

Výhrůžky kvůli kritice islámu

Napětí ve francouzské společnosti ale stále přetrvává, i když v kontextu boje s globální koronavirovou pandemií se téma může dostávat do pozadí. Nedávno došlo na proces se třinácti lidmi, kteří na internetu vyhrožovali autorce protiislámských příspěvků. Mladá dívka, která vystupuje pod jménem Mila, loni zveřejnila několik videí, v nichž útočila na islám.

Kvůli výhrůžkám smrtí pak dostala policejní ochranu a zastal se jí i prezident Emmanuel Macron, který veřejně prohlásil, že každý má právo se rouhat, kritizovat i karikovat jakékoli náboženství.

Dívka loni v lednu, kdy jí bylo 16 let, zveřejnila na Instagramu sdílený příspěvek, kde mimo jiné napsala, že Korán je plný nenávisti, a nevybíravě na víru útočila i ve videu na síti TikTok loni v listopadu, kdy reagovala na vraždu učitele Samuela Patyho. Tomu uřízl hlavu mladý Čečenec, aby se pomstil za to, že pedagog s žáky hovořil o svobodě slova a ukazoval jim přitom karikatury muslimského proroka Mohameda. 

Právník dívky Richard Malka řekl, že jeho klientka dostala celkem více než 100 tisíc nenávistných vzkazů a výhrůžek, jejichž autoři jí slibovali, že ji podřežou, useknou jí hlavu nebo ji rozčtvrtí. Vyšetřovatelé vypátrali třináct autorů výhrůžek ve věku od 18 do 35 let.

„Nemůžu věřit tomu, že těchto třináct lidí, kteří prošli naším vzdělávacím systémem, neví, že kritika náboženství je legální a nemá nic společného s rasismem,“ uvedl Malka.

Soud za obtěžování na internetu potrestal podmínkou jedenáct z nich. Jeden byl zproštěn pro nedostatek důkazů, v případě dalšího pak hrál roli procedurální problém.

Právní zástupci obžalovaných poukazovali na to, že osoby, které prokuratura postavila před soud, jsou terčem exemplárního stíhání, protože v on-line diskusích nezakryly svou identitu na rozdíl od tisíců dalších anonymních přispěvatelů.

Speciální soudní síň

Stále živé jsou ve Francii také události z dob výjimečného stavu před téměř šesti lety. Po více než roce dostavěli v Paříži zvláštní soudní síň, ve které se budou řešit teroristické útoky z 13. listopadu 2015.

Atentáty v koncertní síni Bataclan, ulicích francouzské metropole a u stadionu na předměstí Saint-Denis si tehdy vyžádaly 130 obětí a stovky zraněných. Zemřelo při nich sedm pachatelů.

Kvůli ojedinělému procesu vznikla zcela nová soudní síň v hale historického Justičního paláce na ostrově Ile de la Cité. Konat se v ní budou moci i jiné velké procesy, za několik let by ale měla být opět zbourána.

Síň je 45 metrů dlouhá a 15 metrů široká. Naproti soudcům bude u stolků s dlouhými mikrofony sedět 24 obhájců a 42 právních zástupců poškozených. Své místo budou mít také tři zástupci protiteroristické prokuratury.

Na dlouhých lavicích bude sedět dalších tři sta právníků, zástupci obětí a pozůstalých a novináři. Celkem obří síň pojme 550 osob. V dalších patnácti místnostech Justičního paláce bude možné proces sledovat živě na obrazovkách.

V nové soudní síni začne 8. září proces se čtrnácti obžalovanými včetně Salaha Abdeslama, jediného přeživšího člena teroristických komand, která v roce 2015 v Paříži a Saint-Denis útočila. Jedenáct obžalovaných, kteří jsou nyní ve vazbě, bude v síni usazeno v dlouhém zaskleném boxu. Tři obžalovaní, kteří jsou v současnosti na svobodě, budou na židlích před boxem. Proces by měl trvat asi osm měsíců.

Neklidná bezpečnostní situace

Evropa musela v posledním desetiletí čelit celé řadě teroristických útoků, narostl počet násilných činů páchaných islámskými radikály, kteří si za své cíle vybírají běžné občany či útočí na symboly západního životního stylu. Jejich terčem se staly hlavně Francie a Británie.

Celosvětovou hrozbou se stala teroristická organizace Islámský stát, která byla na vrcholu moci v letech 2014 a 2015, kdy ovládala téměř polovinu území Sýrie a téměř třetinu Iráku. Největší teroristický útok, ke kterému se organizace přihlásila, byl právě ten z listopadu 2015 v Paříži.

V květnu 2017 pak při sebevražedném útoku zahynulo na koncertě americké zpěvačky Ariany Grande v severoanglickém Manchesteru dvaadvacet lidí, k činu se rovněž přihlásil takzvaný Islámský stát.

I přes jeho rozpad zůstává situace na Blízkém východě neklidná.