Češi patří v regionu mezi největší kritiky vlády během pandemie, pozitivně hodnotí pomoc napříč EU

Češi patří v rámci Evropské unie k národům, které nejpozitivněji hodnotí vzájemnou solidaritu členských zemí v době pandemie nemoci covid-19. Negativněji než většina dalších vidí Češi vývoj ve své vlastní zemi. Vyplývá to z unijního průzkumu Eurobarometr, který zveřejnil Evropský parlament. Podle měření nevládní organizace GlobSec Češi v regionu střední a východní Evropy patřili k největším kritikům své vlády v souvislosti s pandemií.

Češi podle Eurobarometru mají kladný postoj k evropskému bloku jako celku. Naproti tomu nejméně ze všech chtějí posilovat kompetence Unie pro lepší zvládání podobných zdravotních krizí v budoucnu. Posilování unijních pravomocí, které v reakci na pandemii navrhuje Evropská komise, má nadpoloviční podporu obyvatel ve všech členských zemích. Nejvíce přitom v Portugalsku – 96 procent.

Kladně se o Unii vyjádřilo 48 procent oslovených, neutrálně 35 a záporně 17 procent. Loni na podzim bylo pozitivních odpovědí 50 procent a negativních 14 procent. Češi patří v tomto směru k vyhraněnějším národům, nadprůměrný je zde počet spokojených (53 procent) i nespokojených (24 procent) lidí.

Většina Čechů rovněž vnímá pozitivně opatření, která EU v pandemii podnikla ke zmírnění jejích dopadů. Spolu s dalšími národy regionu, zejména Maďary a Poláky, pak obyvatelé České republiky patří k nejspokojenějším se vzájemnou solidaritou, kterou v boji proti covidu-19 projevily členské země. Zatímco Maďarů je spokojeno 67 procent a Čechů 60, například Němců jen 35 a Francouzů ještě o procentní bod méně.

Nespokojenost s kroky vlády během pandemie

Výrazně nad celounijním průměrem jsou Češi v negativním hodnocení vývoje ve vlastní zemi. Celé tři čtvrtiny jich souhlasí s tvrzením, že se v jejich zemi věci ubírají špatným směrem, informoval Eurobarometr.

Kritický postoj vůči vládě Andreje Babiše (ANO) odhalil také průzkum veřejného mínění slovenské nevládní organizace GlobSec, kterého se zúčastnili obyvatelé deseti zemí.

V sondáži sedm z deseti Čechů uvedlo, že jejich vláda nezvládá boj s epidemií covidu-19, opačný názor mělo 28 procent lidí dotazovaných v Česku. Kritičtější ze zkoumaných zemí byli vůči vlastní vládě pouze Slováci, podle tří ze čtyř obyvatel Slovenska si kabinet špatně poradil s koronavirovou krizí.

Česko bylo ještě v dubnu v přepočtu na obyvatele zemí, kde zemřelo nejvíce lidí po nákaze koronavirem. Slovensko zase během silné druhé vlny epidenie ve druhé polovině února a na začátku března zaznamenalo podle portálu Our World in Data největší přírůstky úmrtí na covid-19 na světě v přepočtu na milion obyvatel.

V Česku jen šest procent respondentů souhlasilo s názorem, že covid-19 je podvod a že ve skutečnosti neexistuje. V Rumunsku stejný názor zastávalo až 30 procent obyvatel. Zhruba čtyři z deseti Čechů soudili, že čísla ohledně počtu nemocných na covid-19 jsou ve skutečnosti nižší, než informují úřady. V Rumunsku, Litvě a na Slovensku to uvedla téměř polovina oslovených.

Názory na EU a NATO

Průzkum GlobSec zjišťoval názory lidí i na EU a NATO či na světové velmoci a jejich představitele. Z výběru tří zemí - Číny, USA a Ruska - Češi považují za nejdůležitějšího strategického partnera Spojené státy, Slováci naopak upřednostnili Rusko. Nejdůvěryhodnější partner z evropských velmocí je pro Slováky i Čechy Německo.

Sondáž se konala ještě před diplomatickou roztržkou mezi Prahou a Moskvou, která vyústila ve vzájemné vyhoštění většího počtu pracovníků ambasád. Česko má ze zkoumaných zemí nejmenší podíl zastánců EU.

Kromě Česka a Slovenska se do průzkumu zapojili obyvatelé Bulharska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska a tří pobaltských států. V každé zemi byl osloven reprezentativní vzorek přibližně tisíce respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 16 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...