Pokud vyhraje parlamentní volby opozice, odejdu, slíbil Maduro

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá svého úřadu, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran hlasování bojkotuje jako nesvobodné.

„Nechávám svůj osud v rukou venezuelského lidu. Pokud opět vyhraje opozice v parlamentních volbách, odejdu z prezidentského paláce,“ prohlásil Maduro na volebním mítinku v Caracasu. „Pojďme volit s radostí, vzhůru k velkému vítězství příští neděli,“ dodal socialistický prezident.

Nyní osmapadesátiletý Maduro je prezidentem Venezuely od března 2013, kdy z funkce viceprezidenta převzal úřad po zemřelém Hugovi Chávezovi. V prezidentských volbách týž rok těsně vyhrál nad opozičním kandidátem Henriquem Caprilesem, v dalších volbách v roce 2018 vyhrál s převahou, protože velká část opozice volby bojkotovala jako nedemokratické.

Maduro vládne díky armádnímu velení

Opozicí ovládaný parlament ale Madurův prezidentský mandát v lednu 2019 neuznal a za prozatímní hlavu země prohlásil šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož od té doby uznalo šest desítek zemí v čele s USA. Madura ale dál podporuje mimo jiné Rusko, Čína, Turecko nebo Írán a u moci se politik drží díky velení armády, které si udržuje na své straně uplácením i strachem z represí.

Poslední parlamentní volby ve Venezuele v prosinci 2015 vyhrála opozice, po dlouhé době, kdy parlament ovládala Chávezova a posléze Madurova strana. Ale ještě před zasedáním nového parlamentu nominovalo jeho staré složení do nejvyššího soudu země Madurovy zastánce.

Venezuela se několik let zmítá v ekonomické krizi

Nejvyšší soud pak blokoval činnost parlamentu a v roce 2017 prezident vytvořil takzvané Ústavodárné shromáždění, jež funguje de facto jako režimu nakloněný zákonodárný sbor. Podle analytiků se Maduro snaží podpořit účast v parlamentních volbách, aby jim dodal větší legitimitu. V pondělí místopředseda vládní strany Diosdado Cabello pohrozil voličům, že ti, kdo nepřijdou, nedostanou potravinové balíčky.

Venezuela je již několik let v hluboké ekonomické krizi a vláda takto supluje nedostatek potravin v obchodech. Nadcházející volby ve Venezuele zpochybnila i Organizace amerických států (OAS) a Evropská unie, která na ně odmítla vyslat pozorovatele. OAS Maduro nepozval, protože by podle něj „destabilizovala“ zemi.

Téměř třicet opozičních stran vyhlásilo bojkot voleb před několika měsíci poté, co členy ústřední volební komise jmenoval nejvyšší soud, ač podle ústavy to má být na parlamentu. Nejvyšší soud pak do vedení těchto stran dosadil stranické odpadlíky nakloněné režimu a spolustraníky viněné z korupce. Verdikt soudu znamená, že tyto strany jsou na volebních lístcích, ale s kandidáty navrženými vedením dosazeným soudem.

Guaidó minulý týden vyzval Venezuelany, aby k nedělním volbám nešli a místo toho se účastnili on-line referenda o setrvání Madura u moci, jež se koná od 5. do 12. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 7 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 18 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 37 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 44 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 45 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 49 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami
Načítání...