Orbán a Morawiecki drží unijní rozpočet nadále v šachu. Merkelová chce najít kompromis

Videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie ve čtvrtek večer nepřinesla průlom v patové situaci kolem sedmiletého rozpočtu. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki seznámili ostatní lídry s argumenty, kvůli kterým blokují schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) slíbila německá kancléřka Angela Merkelová, že bude jako šéfka předsednické země v příštích dnech vyjednávat o kompromisu.

Budapešť a Varšava odmítají rozpočet spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám podpořit, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Obě země, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují takovou podmíněnost za porušení unijních smluv. Další státy i Evropský parlament však odmítají ustoupit, a proto hrozí, že rozpočet a fond obnovy v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun) nebudou schváleny včas.

Během videosummitu se vedle Merkelové, Orbána a Morawieckého k tématu vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel, jenž stejně jako lídři většiny unijních zemí naléhá na co nejrychlejší schválení rozpočtu a fondu. „Tenhle balík je zásadní pro oživení našich ekonomik… Budeme pokračovat v jednáních, abychom našli řešení přijatelné pro všechny,“ řekl po jednání Michel.

Kromě něj během videokonference promluvil již jen slovinský premiér Janez Janša, který jako jediný veřejně podporuje postoj obou zemí.

Babiš po jednání o rozpočtu na Twitteru napsal, že Merkelová „ujistila, že bude i nadále pracovat na kompromisu pro rozpočet EU, který by byl přijatelný pro všechny státy“.

„Máme shodu na rozpočtu, ale nikoli na mechanismu vlády práva,“ prohlásila po jednání kancléřka s odkazem na to, že všechny ostatní sporné body se již podařilo vyřešit. Nechtěla však spekulovat, jaké jsou šance na brzké dosažení dohody.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doplnila, že pro unijní exekutivu je podmínka právního státu zásadní. Komise podle ní bude podporovat německé předsednictví při vyjednávání.

Diplomaté se většinou shodují na tom, že Merkelová by v příštích dnech mohla pomocí zatím nespecifikovaných ústupků přesvědčit premiéry Maďarska a Polska ke změně názoru. Není však příliš pravděpodobné, že by se případný vstřícný krok týkal přímo základního principu podmíněnosti kritizované oběma zeměmi.

Polsko i Maďarsko si stojí pevně na svém

Budapešť i Varšava daly již před videosummitem najevo, že své pozice nemíní jen tak opustit. Polský parlament přijal usnesení, kterým podpořil vládu v jejím odporu vůči podmíněnému čerpání peněz. Mluvčí úřadu maďarské vlády zase prohlásil, že je nulová šance, aby rozpočet a fond začaly fungovat v současné podobě.

Další země v čele s Francií či Nizozemskem však odmítají jakékoli ústupky a hrozí Maďarsku a Polsku, že najdou cestu ke schválení krizového fondu bez nich. Tím by Budapešť a Varšava, které jsou čistými příjemci peněz z unijní pokladny, přišly celkem o desítky miliard eur.

Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce letošního roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.
před 10 mminutami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 18 mminutami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 3 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 7 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 8 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích několik mrtvých

Několik mrtvých si vyžádaly útoky, které Rusko podniklo ve čtvrtek na různých místech Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění, informovala agentura AFP a server stanice BBC. Na severoukrajinský Charkov ruská armáda podnikala opakované dronové nálety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...