Macron kritizuje Radu bezpečnosti OSN a žádá modernizaci. Nepřináší užitečná řešení, řekl

Po loňské ostré kritice Severoatlantické aliance se francouzský prezident Emmanuel Macron pustil také do Rady bezpečnosti OSN. V rozhovoru, který v pondělí zveřejnil časopis Grand Continent, řekl, že toto grémium už nepřináší žádná užitečná řešení. Mezinárodní spolupráci zemí je podle něj třeba modernizovat.

„Musím konstatovat, že Rada bezpečnosti OSN už dnes nepřináší užitečná řešení,“ řekl Macron. Stálými členy RB OSN s právem veta jsou kromě Francie také USA, Rusko, Čína a Británie. Spojené státy tradičně blokují kritiku Izraele, zatímco Rusko brání v přijetí rezolucí namířených proti jeho spojencům, například Sýrii.

Podle Macrona je třeba, aby se Evropa v bezpečnostních otázkách emancipovala. USA ji podle něj budou jako partnera akceptovat jen tehdy, „když se budeme brát sami vážně a budeme v naší vlastní obraně suverénní“.

Silná Evropa je podle francouzského prezidenta jedinou možností, jak se vyhnout „čínsko-americkému duopolu“.

Německá ministryně si špatně vykládá dějiny, řekl Macron

Ostře se Macron ohradil proti názoru německé ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové, která nedávno v článku uveřejněném serverem Politico vyzvala, aby se Evropa vzdala „iluze evropské strategické nezávislosti“.

„Evropané nebudou schopni nahradit rozhodující roli USA jako bezpečnostního garanta,“ uvedla předsedkyně vládní CDU. Podle Macrona jde ze strany Krampové-Karrenbauerové o „chybnou interpretaci dějin“ a kancléřka Angela Merkelová „naštěstí“ tuto politiku nehodlá prosazovat. Macron dlouhodobě podporuje vznik evropské armády.

Před rokem Macron ostře kritizoval NATO. V rozhovoru s britským týdeníkem The Economist uvedl, že se Aliance nachází ve stavu mozkové smrti. Za důvod tehdy označil postoje Spojených států a chování Turecka. Už tehdy vyzval EU, aby zvýšila vlastní obranyschopnost.

Prezidentova loňská kritika, která zazněla krátce před summitem Severoatlantické aliance, vyvolala dlouhé debaty. Například německá kancléřka Merkelová nebo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ji ale odmítli a alianci označili za silnou.