Do konce přechodného období zbývá 45 dní. Jednání mezi Británií a EU jsou ve finále, tvrdí zdroj BBC

8 minut
Studio ČT24: Jednání Londýna a Bruselu pokračují
Zdroj: ČT24

Na přelomu prosince a ledna skončí přechodné období po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rozhovory Londýna a Bruselu o budoucích vztazích nebo obchodní dohodě mezi EU a Británií budou zřejmě pokračovat i v tomto týdnu. Zdroj BBC tuto fázi vyjednávání označil za závěrečnou, i když nadále trvají rozpory v otázkách rybolovných práv, ochrany životního prostředí, práv zaměstnanců či pravidel hospodářské soutěže.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala zásadní část rozhovorů mezi Bruselem a Londýnem nastává v době, kdy britský premiér Boris Johnson oznámil, že se musí uchýlit do domácí karantény. Minulý týden se totiž setkal s poslancem, kterému později vyšel pozitivní test na koronavirus.

Britský ministerský předseda tak vládu řídí z domácí karantény. „V pondělí zbývá přesně 45 dnů do konce přechodného období. Nikdo ale nemůže zaručit, zda Británie odejde z jednotného evropského trhu, který pomáhala roky budovat,“ popisuje zpravodaj.

Na konečné usnesení obou stran čekají také ostrovní podniky. „Podle aktuálního průzkumu řada malých, středních i velkých podniků není na případné změny dostatečně připravena. Problémy by čekaly i evropské podniky, nejistota přetrvává,“ dodal Vostal. 

Frost: Pokud Británie nebude kontrolovat své zákony, vody i obchod, dohoda nebude

Hlavní britský vyjednavač David Frost před odjezdem do Bruselu na Twitteru prohlásil, že „Británie převezme kontrolu nad svými zákony, obchodem a vodami“, což je podstatou brexitu, tvrdí Vostal. Pokud se tak prý nestane, žádná dohoda nebude. Britští rybáři byli symbolem už dříve během kampaně za brexit. Dlouhodobě si totiž stěžovali na to, jak fungovaly evropské kvóty na rybolov.

„Brusel by byl nejraději, kdyby panoval status quo a unijní rybáři by měli stejný přístup do britských vod jako doposud. To ale Londýn odmítá,“ popisuje Vostal. Johnson podle britského tisku nicméně uvedl, že rybáře z Británie neopustí a bude za ně „bojovat“.

Co se týče pravidel volné hospodářské soutěže, vyjednávání se rovněž příliš neposunula. Londýn i nadále vzkazuje Bruselu, ať zapomene, že se bude řídit evropským dohledem. EU naopak tvrdí, že je potřeba zajistit, aby Londýn nezneužíval svého pobrexitového postavení a aby unijní firmy nečelily nekalé soutěži.

Spory blokují uzavření dohody už od ledna

Témata rybolovných práv, hospodářské soutěže a dohledu nad řešením sporů blokují dosažení dohody již od chvíle, co po lednovém odchodu Británie z evropského bloku začaly obě strany jednat o podobě svých dalších vztahů. Po skončení přechodného období v případě „divokého“ rozchodu zatíží obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

„Myslím, že máme poslední týden až deset dní. Pokud během nich nenastane zásadní průlom, tak jsme vážně v problémech a podle mě obrátíme pozornost k přípravě na komplikace, které přinese neuzavření dohody,“ řekl v pondělí irskému rozhlasu irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Chceme, aby naše budoucí spolupráce byla otevřená, ale férová,“ napsal před začátkem pondělního  kola rozhovorů na Twitteru Frostův unijní protějšek Michel Barnier, podle něhož je EU připravena „trpělivě, odhodlaně a s respektem“ pokračovat v jednáních. Sedmadvacítka zemí dává dlouhodobě najevo, že zvláště v oblastech pravidel hospodářské konkurence a rybolovných práv v britských vodách požaduje od Londýna ústupky, pokud Británie chce plný přístup na jednotný unijní trh.

„Naše nepřekročitelné mantinely se nezměnily a jsme připraveni na jakýkoli výsledek jednání,“ řekl televizi Sky News britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Londýn podle něj stále stojí o dohodu, avšak kompromisní návrh ve sporných oblastech by měl přijít spíše z unijní strany.

Ačkoli zejména otázka rybolovu obě strany stále rozděluje, někteří britští činitelé minulý týden opatrně hovořili o otevřenosti k případným ústupkům. Podle ekonomů by případný krach jednání a zavedení cel sice dopadly na obě strany, hospodářství Británie by je však i s ohledem na druhou vlnu koronaviru zřejmě odneslo daleko hůře.

Unijní činitelé upozorňují, že rozhovory se nemohou protáhnout daleko za tento týden kvůli nutnosti schválit dohodu v britském i Evropském parlamentu. EP přitom potřebuje až několik týdnů na překlad textu a jeho schválení ve výborech, než jej poslanci mohou dostat ke schválení na schůzi plánované na polovinu prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...