Většinu Sněmovny reprezentantů získají demokraté, odhadují média. O Senátu bude jasno až v lednu

Vedle prezidentských voleb se ve Spojených státech volili také členové Kongresu. Ve Sněmovně reprezentantů prozatím podle prognózy AP vedou demokraté v poměru 214 ku 195. Většinu tvoří 218 hlasů. Volební boj o Senát je vyrovnaný, republikáni a demokraté drží po 48 křeslech ve 100členné horní komoře. Čtyři souboje jsou zatím nerozhodnuté, úplně jasno bude asi až v lednu. V Georgii se totiž budou muset konat dvoje opakované volby, protože ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu. Američané volí 435 reprezentantů a 35 senátorů.

Budova washingtonského Kapitolu
Zdroj: Reuters Autor: AA/ABACA

Podle odhadů stanic Fox News a NBC si ve Sněmovně reprezentantů udrží většinu Demokratická strana. Dosud tam měla 232 zastupitelů, republikáni 197. Podle odhadu stanice Fox News poměr sil zůstane i po těchto volbách zachován.

Kdo bude mít většinu v Senátu, zatím jasné není. Republikáni v něm měli dosud většinu 53 křesel. Demokraté měli 45 senátorů, přičemž s nimi hlasovali i dva nezávislí – Angus King ze státu Maine a Bernie Sanders z Vermontu.

V Severní Karolíně a na Aljašce vedou kandidáti Republikánské strany, demokraté ale mají stále šanci získat dva senátory za Georgii, kde se žádnému z uchazečů nepodařilo zajistit si většinu v úterních volbách a rozhodovat se bude ve druhém kole 5. ledna.

Pro vítěze prezidentské volby je většina v Senátu zásadní. Hlava státu s jeho souhlasem jmenuje a odvolává ministry a vysoké státní úředníky a Senát může zbrzdit nebo naopak urychlit agendu Bílého domu.

Pokud by prezidentské volby vyhrál Joe Biden, postačila by Demokratické straně k většině v Senátu jen polovina křesel, tedy 50 mandátů. V případě nerozhodného stavu při hlasování by totiž do hry vstoupil jinak nehlasující viceprezident, který je z titulu funkce předsedou Senátu.

Guvernéři a referenda

V jedenácti státech a dvou teritoriích se volili také guvernéři. Tyto volby ale nepřinesly žádná větší překvapení, protože výsledky se nedaly podle amerických médií předvídat pouze v Montaně a Missouri. V Montaně nakonec poměrně jasně zvítězil republikán Greg Gianforte, a přerušil tak v tomto státě po 16 letech vládu demokratů. Republikánského guvernéra bude mít po vítězství Mikea Parsona i Missouri. Celkově nyní mají republikáni 27 guvernérů a demokraté 23.

Mnoho států uspořádalo u příležitosti voleb i referenda. Například v Mississippi, kde se přes 71 procent voličů vyslovilo pro změnu vlajky. Té staré se stát zřekl na konci června, protože její součástí byla vlajka Konfederace připomínající otrokářský stát. O vlajce tohoto jižanského státu už tamní občané několikrát v minulosti rozhodovali, její změny ale pokaždé odmítli.

V New Jersey se pro legalizaci marihuany pro rekreační účely vyjádřilo přes 66 procent hlasujících. Přijali tím dodatek k místní ústavě, na jehož základě budou moci zákonodárci schválit příslušný zákon. Podle plánu by měli mít možnost marihuanu užívat lidé starší 21 let. New Jersey se stane již 12. státem USA, kde bude možné tuto drogu rekreačně užívat. Kdy vstoupí zákon v platnost, zatím není jasné.

Bývalá vlajka amerického státu Mississippi
Zdroj: ČTK/AP

O legalizaci marihuany pro rekreační účely se hlasovalo také v referendech v Arizoně, Montaně a Jižní Dakotě. Podle prognózy AP všechny tři státy návrhy přijaly. V Jižní Dakotě se zároveň rozhodovalo i o povolení užívání marihuany pro lékařské účely. Voliči se rovněž vyslovili ve prospěch tohoto návrhu.

Prodej halucinogenních hub odhlasovali v Oregonu, kde v referendu rozhodlo nejméně 55 procent volících občanů. Stát na pobřeží Tichého oceánu se stal prvním, který jejich užívání povolil. Konzumace hub je povolena pouze pod dohledem odborníka.

Státní referenda se týkala genderu, životního prostředí i potratů

Ve státech Nebraska a Utah se konala referenda ohledně pozměnění textu tamních ústav. V jejich znění totiž vydržely pasáže, které povolují otroctví, přestože ho ve Spojených státech zakázali už v roce 1865. Oba návrhy v referendech prošly. Utah odhlasoval také ústavní ochranu práva na lov a rybaření, v pouštním státě voliči prosadili i genderově neutrální znění tamní ústavy.

O genderovém tématu rozhodli rovněž voliči v sousední Nevadě, kde prošel návrh o povolení manželských svazků pro homosexuální páry. V jižanské Louisianě prostřednictvím referenda dostalo zelenou ustanovení, které zakazuje do státní ústavy zařadit jakoukoliv garanci práva na potrat.

Ve státě Rhode Island si lidé odhlasovali návrh o změně oficiálního státního názvu: „Stát Rhode Island a plantáže Providence“. Druhá část obsahující slovo „plantáže“ podle kritiků odkazuje na otroctví, a musí proto zmizet. Pro stávající plné znění se v referendu zatím vyslovilo 47 procent hlasujících. 

Referenda v USA se týkala i životního prostředí. Například v Coloradu občané prosadili vysazení vlků do volné přírody. Psovité šelmy by se tak měly znovu objevit ve Skalistých horách. V hornatém státě se rozhodovalo také o zpřísnění pravidel interrupcí. Podle propočtu CNN se ale voliči vyslovili jasnou většinou proti návrhu, který měl až na výjimky zakázat potraty po 22. týdnu těhotenství.

V Kalifornii se během volební noci uspořádala dvě referenda. Zatímco první návrh o povolení samostatného podnikání řidičů, kteří své služby nabízí skrze aplikace, prošel, ten druhý ne. Zhruba 56 procent občanů odmítlo zrušení ustanovení o zákazu diskriminace nebo preference místních státních orgánů vůči rasovým a etnickým menšinám nebo osobám jiného pohlaví.

Proti úpravě samotného volebního systému se na Aljašce zatím vyslovilo více než 56 procent voličů. Občané nejseverněji položeného státu USA by v případě přijetí mohli volit více než jednoho kandidáta. Ve většinových volbách by tak nemuseli hlasovat pouze pro jednu z nabízených variant, ale mohli by očíslovat více kandidátů. Takový systém už funguje v Austrálii u parlamentních voleb, Irové tímto způsobem zase volí prezidenta.

Volební ustanovení v referendu odsouhlasila také Florida. Tam bude nově moci hlasovat každý, komu je alespoň 18 let, má ve státě trvalé bydliště a zaregistroval se u volební komise. S kladnou odezvou se setkal návrh v Marylandu, který se týkal legalizace sportovního sázení. Změnu u volebních uren prosadilo přes 66 procent občanů.

Nezačleněné území Portoriko hlasovalo o tom, zda by se ostrov v Karibském moři měl stát 51. státem USA. Podle agentury AP po sečtení více než 80 procent hlasů vedou příznivci řádného začlenění do USA. Referendum však nebylo závazné, status rovnoprávného člena federace může Portoriku udělit jen Kongres.

Nové senátory hlásí Kentucky, Colorado nebo Arizona

V Georgii se 5. ledna utká o senátorské křeslo republikán David Perdue s demokratem Jonem Ossoffem. Perdueovi, který je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa, se totiž nepodařilo v prvním kole obhájit mandát, když si připsal 49,8 procenta hlasů a Ossoff 47,9 procenta. K vítězství bylo třeba mít nadpoloviční většinu hlasů. Druhý souboj svede republikánská senátorka Kelly Loefflerová s demokratem Raphaelem Warnockem.

Posedmé zvítězil podle odhadu AP v boji o senátorské křeslo v Kentucky 78letý Mitch McConnell, který je vůdcem republikánské většiny v Senátu. Porazil bojovou pilotku ve výslužbě Amy McGrathovou, která kandidovala za demokraty. McGrathová přitom podle agentury Reuters vybrala na kampaň o 40 milionů dolarů (téměř 920 milionů korun) více než její republikánský soupeř.

Spojenec prezidenta Donalda Trumpa McConnell je senátorem od roku 1985. Drží rekord v počtu let strávených v čele parlamentní skupiny v Senátu. Vůdcem republikánských senátorů se stal už v roce 2007.

V Coloradu se podařilo někdejšímu demokratickému guvernérovi Johnovi Hickenlooperovi připravit o křeslo senátora republikána Coryho Gardnera. Agentura AP připomněla, že se Colorado od Gardnerova zvolení v roce 2014 posunulo výrazně doleva.

V Arizoně zvítězil bývalý astronaut

Podle stanice Fox News připravili demokraté republikány o senátorské křeslo i v Arizoně, kde podle této stanice zvítězil někdejší astronaut Mark Kelly. Porazil republikánku Marthu McScallyovou, která loni obsadila senátorské křeslo uprázdněné po smrti Johna McCaina. Naopak v Alabamě demokraté o jedno senátorské křeslo přišli. Dosavadního senátora Douga Jonese porazil bývalý hráč amerického fotbalu a trenér Tommy Tuberville.

Sledované bylo také klání o senátorské křeslo v Jižní Karolíně, které nakonec obhájil Trumpův spojenec Lindsey Graham. Ve státě Maine obhájila post senátorka Susan Collinsová. Té média v poslední době věnovala pozornost především v souvislosti s hlasováním o nové soudkyni nejvyššího soudu. Collinsová totiž jako jediná republikánka hlasovala proti schválení Amy Coneyové Barrettové.

Trumpův exlékař se stane kongresmanem

Do Sněmovny reprezentantů se za republikány dostala podnikatelka Marjorie Taylorová Greeneová, která kandidovala v konzervativním venkovském okrsku státu Georgia. Několikrát podpořila internetovou konspirační teorii QAnon. Podle ní stojí prezident Trump v čele tajného tažení proti spolku demokratických politiků, hollywoodských herců a podnikatelů, který uctívá Satana a zneužívá děti. Republikánská kandidátka neměla vyzyvatele, demokratický uchazeč o kongresmanské křeslo se kandidatury v průběhu boje vzdal.

Kongresmanem bude i bývalý Trumpův lékař Ronny Jackson. V roce 2018 o prezidentovi řekl, že se těší „výtečnému zdraví“ a „má neuvěřitelně dobré geny“. Dodal přitom, že je Trump se svou váhou na hranici obezity a trpí srdečními obtížemi.

Své křeslo ve Sněmovně reprezentantů obhájila demokratka Alexandria Ocasiová-Cortezová, která je členkou levicového křídla strany. Jednatřicetiletá Ocasiová-Cortezová nebude nejmladší kongresmankou. Do Sněmovny reprezentantů se totiž poprvé probojoval člověk narozený v 90. letech minulého století – 25letý motivační řečník Madison Cawthorn, který kandidoval za republikány.

Kromě Ocasiové-Cortezové se do Sněmovny reprezentantů dostaly také další tři členky neformální levicové skupiny The Squad (Tým) – Rashida Tlaibová ve státě Michigan, Ilhan Omarová v Minnesotě a Ayanna Pressleyová v Massachusetts.

V Delawaru zvolili první otevřeně transgenderovou senátorku 

Do Senátu některého z amerických států se poprvé dostala otevřeně transgenderová politička. Do horní komory parlamentu státu Delaware se totiž probojovala demokratka Sarah McBrideová, informovala ve středu americká média. Podle nich bude nejvýše postavenou transgenderovou ženou americké politiky.

„Dokázali jsme to. Vyhráli jsme parlamentní volby,“ napsala na Twitteru třicetiletá McBrideová, která bojuje mimo jiné za práva leseb, gayů, bisexuálů, transgenderových a queer osob (LGBTQ). „Doufám, že dnešní noc ukáže dětem z řad LGBTQ, že naše demokracie je dostatečně velká i pro ně,“ dodala.

McBrideová získala 86 procent hlasů, s jasným náskokem tak porazila republikána Stevea Washingtona. Politička dříve spolupracovala mimo jiné s Beauem Bidenem, synem demokratického kandidáta na amerického prezidenta Joea Bidena. Působila také v Bílém domě v době, kdy byl jeho šéfem Barack Obama.

McBrideová bude první otevřeně transgenderovou senátorkou. Po volbách v roce 2017 se první otevřeně transgenderovou poslankyní některé z dolních komor parlamentů amerických států stala Danica Roemová, kterou zvolili do Sněmovny delegátů státu Virginie.

Už v roce 1992 zvolili transgenderovou osobu do parlamentu státu Massachusetts. Althea Garrisonová ale o své identitě veřejně nemluvila. Donutily ji k tomu až později články v konzervativních médiích. V roce 2012 zvolili otevřeně transgenderovou osobu do parlamentu ve státě New Hampshire. Stacie Laughtonová ale funkci nakonec nepřijala.