Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.
Faktor veřejné podpory. Trump s Bidenem se kromě voličů ucházejí i o přízeň médií a známých tváří
Americká politika už od počátku nezávislosti výrazně vstupuje do veřejného života. Důležitým tématem je na všech úrovních, od komunity až k Bílému domu. Pro představu: v roce 2020 Republikánská strana registrovala přes 33 milionů členů, což je více než polovina voličů Donalda Trumpa ve volbách v roce 2016. Demokraté mají ve straně dokonce 45 milionů lidí, jen o dva miliony více hlasů získal Bill Clinton v roce 1996 a stačilo mu to na vítězství.
I proto je společenská debata k prezidentským volbám ohromně široká. K tématu se vyjadřují mediálně známé tváře z různých sfér a otevřeně hovoří o svých preferencích. V anglosaském světě se vžil pojem „endorsement“, což v hrubém překladu znamená „schválení“. Ve skutečnosti je to spíš veřejné prohlášení o podpoře kandidáta, který se uchází o politickou pozici.
Není exponovanějších voleb než těch prezidentských v USA, a tak každé čtyři roky vyjadřují nahlas své sympatie tisíce veřejně známých osobností. Těží z toho hlavně demokrati, za kterými tradičně stojí celebrity z Hollywoodu nebo hudebního průmyslu.
Není to však pravidlem, při předchozích volbách se za Trumpa postavil slavný raper Kanye West, který se dokonce před kamerami a objektivy ukazoval výhradně se symbolickou červenou kšiltovkou „Make America Great Again“.
Kanye West při podpoře Donalda Trumpa
Do volebních bojů ve Spojených státech se pravidelně zapojuje také tisk, byť část periodik zachovává nestrannost. V letošních volbách ovšem dochází k případům, kdy dříve nezávislý deník poprvé od vzniku vyjádřil podporu jednomu z kandidátů. Rozhlasové a televizní stanice v USA naproti tomu zůstávají oficiálně nestranné.
Prolomení mlčení. Některá periodika poprvé za stovky let podpořila kandidáta
Určité tabu letos prolomil deník s vůbec největším nákladem ve státech, USA Today. Poprvé od svého vzniku veřejně podpořil prezidentského kandidáta. Mlčení částečně porušil už před čtyřmi lety, kdy se rozhodl vyzvat své čtenáře, aby nehlasovali pro Trumpa.
Teď se však redakční rada, která se „skládá z ideologicky i demograficky různorodé skupiny novinářů“, rozhodla zajít ještě dál. Oficiálně podpořila Joea Bidena, o kterém tvrdí, že „otřesenému národu nabízí přístav klidu a kompetentnosti“.
Americký magazín Scientific American byl založen před 175 lety. Celou svou historii se vyhýbal veřejné podpoře politických kandidátů – letos tomu je ale jinak. Populárně-vědní časopis, do kterého v minulosti přispíval třeba i Albert Einstein, se před prezidentskými volbami vyslovil pro Joea Bidena.
„Ukazuje se, že Donald Trump vážně poškodil USA a jejich obyvatele, protože odmítá fakta a vědu,“ napsali novináři ze Scientific American. Poukazují především na Trumpovy kroky v souvislosti s pandemií koronaviru, které hodnotí jako selhání. Redakce publikovala svůj endorsement necelé dva měsíce před volbami.
Ještě delší mlčení za sebou má odborný časopis The New England Journal of Medicine. Po více než dvou staletích nabádá své čtenáře k tomu, aby nevolili jednoho z kandidátů. Konkrétně doporučují nepodpořit Donalda Trumpa. Za Bidena se sice list oficiálně nepostavil, ale vzhledem k duálnímu systému USA je zřejmé, komu jejich akt pomůže.
Proč jsou republikáni sloni a demokraté osli?
Přelomové jsou letošní volby pro některé listy, které historicky podporu vyjadřují, ale tentokrát změnily dres. Jde o konzervativní deník New Hampshire Union Leader. Ten se po více než sto letech postavil za demokratického kandidáta. „Joe Biden opakovaně řekl, že chce být prezidentem pro celou Ameriku a my ho bereme za slovo,“ napsala redakce. Trumpa přitom nepodpořila už v minulých volbách, kdy se přiklonila k nezávislému kandidátovi Garymu Johnsonovi.
Změnu názoru má za sebou například The Topeka Capital-Journal, který v minulých volbách podpořil Trumpa, letos fandí Bidenovi. Naopak The Spokesman-Review nyní stojí na straně současného prezidenta, zatímco před čtyřmi roky byl pro Hillary Clintonovou.
- Pro Trumpa: Jon Voight a James Woods (herci), Lil Pump (raper), Kid Rock (muzikant), Conor McGregor (zápasník), Johny Rotten (ex-frontman kapely Sex Pistols).
- Pro Bidena: princ Harry, Steven Spielberg (režisér), Billie Eilish (zpěvačka), Leonardo DiCaprio a George Clooney (herci), Greta Thunbergová (environmentální aktivistka), George R. R. Martin (autor série fantasy románů Píseň ledu a ohně), LeBron James (basketbalista).
Slavné mediální domy spíše podporují Demokratickou stranu
Velká americká média se v posledních letech vyslovují pro demokraty. Již zmíněný list USA Today není zdaleka jediným periodikem s obřími náklady, který se přiklání „doleva“. Ne vždy tomu ale tak bylo. Světoznámé novinové tituly se v různých historických etapách přiklonily i na stranu republikánů.
Jedním z takových je slavný The New York Times. List vznikl v roce 1851 a už od roku 1860, kdy podpořil republikána Abrahama Lincolna, pravidelně publikuje svůj endorsement. Celé dvě následující dekády byl deník republikánský. Tento trend naboural demokrat Grover Cleveland. Až na výjimky se pak redakce The New York Times klonila Demokratické straně. V období po druhé světové válce list podpořil republikána Dwighta Eisenhowera, od roku 1960, kdy vyhrál J. F. Kennedy, jsou ale newyorské noviny už jen prodemokratické.
Aktivista Mike Hisey čte v masce Donalda Trumpa New York Times
The Washington Post, který má na kontě 69 Pulitzerových cen, od přelomu tisíciletí spíše podporoval republikánské politiky. To se ale změnilo s érou Baracka Obamy. V následných volbách list vyjádřil spřízněnost s demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou i aktuálně s Joem Bidenem.
Z vlivných vydavatelů stojí za Donaldem Trumpem jen New York Post. Noviny se čtvrtým největším nákladem v USA podporují Republikánskou stranu tradičně. Podpořily všechny novodobé úspěšné prezidentské kandidáty, Ronalda Reagana i oba Bushe. Pro Trumpa byly už v předchozích volbách a vyjádřily sympatie i k vyzyvatelům Obamy.
„Stranická schizmata“ prodělalo v průběhu historie několik redakcí velkých novinových titulů. Třeba Chicago Tribune. Ten byl dekády prorepublikánský, pak se ale dvakrát postavil za Obamu. V předchozích volbách podpořil nezávislého kandidáta a teď je zas pro Bidena.
Horlivé diskuze musí probíhat v newsroomu New York Daily News. Tamní redaktoři v posledních čtyřiceti letech „zradili“ hned dva prezidenty. Nejprve v roce 1988 podpořili George Bushe staršího, načež v následných volbách byli pro jeho protikandidáta Billa Clintona. V opačném gardu si počínali u Baracka Obamy, pro kterého se vyslovili během jeho premiérové kandidatury. O čtyři lety později stáli za republikánem Mittem Romneym. Posledních osm let ale zase podporují demokraty.
- Televizní a rozhlasové stanice oficiálně kandidáty na prezidenta nepodporují. I proto, že na nich běží reklamní spoty obou stran. Američtí mediální experti si ale všímají ideologických nuancí v obsahu jednotlivých vysílatelů. Zatímco například CNN je spíše prodemokratická, konkurenční Fox News prorepublikánská.
Trumpa zradili někteří jeho spolustraníci
Donald Trump v letošní kampani, stejně jako jeho předchůdci, těží z toho, že v současnosti zastává prezidentský úřad. Dostává se mu tak podpory od důležitých osobností vládní administrativy. Mít v rukách agendu Bílého domu je velkou politickou zbraní. Barack Obama, George Bush mladší i Bill Clinton dokázali své mandáty obhájit.
Trump se nicméně nemůže spolehnout na své republikánské předchůdce. Ti zarytě mlčí. Naopak část Bushovy administrativy, včetně ministra obrany Colina Powella, se vyslovila pro Bidena. Toho podporují i bývalí prezidenti Barack Obama, Bill Clinton a Jimmy Carter.
Mezi dalšími významnými politiky se k Bidenovi přihlásil například bývalý britský premiér Tony Blair, někdejší předseda Evropské rady Donald Tusk nebo současný chorvatský či finský prezident.
I Donald Trump se dočkal mezinárodní podpory. Naposled to bylo od slovinského premiéra Janeze Janši. Pro znovuzvolení současného prezidenta je i premiér Izraele Benjamin Netanjahu, z prezidentů pak Jair Bolsonaro z Brazílie nebo třeba Aleksandar Vučić ze Srbska.
Volby nicméně nevyhrávají bývalí státníci, mediálně známé tváře nebo novinové články. V rukách je mají američtí občané. Den D v USA je už první listopadové úterý.
- Poprvé v historii amerických prezidentských voleb je oběma kandidátům více než 70 let.
- Donaldu Trumpovi je 74 let, Joe Biden je ještě starší – je mu 77 let.
- Už v předchozích volbách byla „sedmdesátka“ téměř pokořena. Trumpovi bylo čerstvě sedmdesát, jeho protikandidátce Hillary Clintonové bylo 69 let.
- Současný prezident Trump je stejný ročník jako George Bush mladší nebo Bill Clinton. Bush ale načal prezidentský mandát už téměř před dvěma dekádami, Clinton dokonce již v roce 1993.
- Nejmladším prezidentem v historii byl Theodore Roosevelt. V roce 1901, kdy započal svůj první mandát, mu bylo 42 let. Druhý je J. F. Kennedy, kterému při nástupu do úřadu bylo 43 let.
- Nejstarším prezidentem byl Ronald Reagan. Své druhé období v čele USA zakončil v roce 1989 ve věku 77 let.
- Už teď je jasné, že pokud nastávající prezident dokončí mandát, Reaganův rekord překoná - v případě Bidena by navíc v Bílém domě poprvé v historii úřadoval osmdesátník.