Varšava - V prvním kole prezidentských voleb v Polsku zřejmě těsně zvítězil kandidát největší opoziční strany Právo a spravedlnost Andrzej Duda. Vyplývá to z odhadů výsledků, které zveřejnilo několik televizních stanic. „Polská média mluví o malém politickém zemětřesení,“ informoval zpravodaj ČT Josef Pazderka. Duda zřejmě ale nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Za dva týdny se tak bude konat druhé kolo hlasování, kde se utká se současnou hlavou státu Bronislawem Komorowským.
Podle průběžných výsledků vede Duda s 35,3 procenty hlasů, druhý Komorowski má 33,3 procenta. Podle průzkumů zveřejňovaných před nedělními volbami přitom Komorowski nad Dudou zřetelně vedl. „Aby byl možný důstojný život v bezpečném Polsku, je třeba ho vylepšovat v mnoha oblastech a náprava musí začít od změny v prezidentském úřadu,“ řekl Andrzej Duda.
Na třetím místě skončil bývalý rockový hudebník Pawel Kukiz s 20,7 procenty hlasů. Je tak považován za černého koně voleb. Podle politologů Kukiz oslovil zejména mladé lidi otrávené tradiční stranickou politikou - bojuje proti systému a žádá změnu polské ústavy. Právě jeho voliči rozhodnou, kdo nakonec získá post hlavy státu.
- Polský novinář Tomasz Dawid Jedruchow: „V posledních letech jsou odhady v Polsku tak nespolehlivé, že v podstatě každý výsledek je překvapením. Tendence v posledních dvou třech týdnech ale byly takové, že Duda získává podporu. Dalo se tedy čekat, že rozdíl mezi ním a Dudou nebude tak velký. Nikdo ale nečekal, že Duda zvítězí.“
Komorowského volební štáb teď bude analyzovat faktory, které stály za finálním propadem dosavadního prezidenta v prvním kole letošní volby, aby se připravil na kolo druhé. Jako chyba mohla zapůsobit třeba neúčast v poslední předvolební debatě, před druhým kolem by se proto Komorowski měl v debatě s Dudou utkat. Pro obě hlavní politické strany je ale jasným varovným signálem velký úspěch protisystémového kandidáta na třetím místě, který dokázal získat dvacet procent hlasů.
Podle Komorowského je třeba nutné se na výsledky dívat jako „na vážné varování pro celý vládní tábor“. Poláci budou letos na podzim v parlamentních volbách rozhodovat o osudu současné liberální vlády premiérky Ewy Kopaczové (PO), a dnešní hlasování tak lze považovat za test nálady v zemi ve volebním roce.
V prezidentských volbách nejspíš propadli i politici zastupující dvě stálice polské politické scény: Magdalena Ogóreková, kandidátka Svazu demokratické levice, získala 2,4 procenta hlasů a Adam Jarubas, kandidát lidovců, 1,6 procenta.
Komorowski byl favorit, dlouhodobě ale ztrácel
Podle odhadů přišlo hlasovat 49,4 procenta voličů z celkových více než 30 milionů polských občanů. V takovém případě by ale šlo o nejnižší účast v prezidentských volbách od roku 1989. Očekávalo se, že by účast mohla přesáhnout padesátiprocentní hranici. Bronislaw Komorowski zůstával do poslední chvíle favoritem prezidentských voleb. Jeho vysoké preference od ledna ale klesly o více než 20 procent. Na závěr kampaně Komorowski zkusil zvrátit propad podporou od známých osobností, jako je režisér Andrzej Wajda nebo herec Janusz Gajos. Tvrdí, že si je získal hlavně stabilitou a čitelností. „Je to člověk, který je státník. Nevidím nikoho jiného, kdo by mu sahal i po kolena,“ dodala režisérka Agnieszka Hollandová.
Podle médií chyběl Komorowskému hlavně aktivní a jednotný štáb, který nescházel jeho nejvážnějšímu konkurentovi Andrzeji Dudovi. Kandidát opoziční pravicové strany Právo a spravedlnost v průzkumech v závěru dotahoval a blížil se až k třiceti procentům podpory.
Andrzej Duda:
„Jsem nesmírně vděčný za práci, kterou jste pro mě udělali, nikdo nevyhraje volby jenom svým přičiněním, proto vás prosím i o další obrovskou porci podpory. Prosím o ni všechny lidi v zemi. Bez ní totiž šance vyhrát prezidentské volby není. Pevně věřím, že vítězství je před námi.“
Ostatních devět kandidátů jako by v jejich stínu téměř neexistovalo. Nečekanou podporu získal pouze bývalý hudebník Pawel Kukiz. Jeho ostrá kampaň proti celému systému zaujala podle předvolebních průzkumů zhruba třináct procent voličů. Zklamáním voleb se naopak stala kandidátka polské levice Magdalena Ogórek, jediná žena mezi kandidáty. „Stal se z ní marketingový produkt, postavený jen na výsledku nejrůznějších průzkumů veřejného mínění,“ vysvětloval analytik Michal Sutowski.
Polsko – země změn i bouřících se horníků a zemědělců
Polsko si volí nového vrchního představitele, jisté ale je, že Poláci se v Evropské unii našli. Přes dvě třetiny Poláků vnímají Unii pozitivně. V zemi jsou vidět evropské investice, které pomáhají s budováním nové infrastruktury. Jenom se zavedením jednotné evropské měny v nejbližší době nepočítají. Krize na Ukrajině navíc ukázala, že Varšava musí čelit bezpečnostním výzvám, které jsou snesitelnější, když je země členem Severoatlantické aliance. V ní možná polský hlas zaznívá nejsilněji ze zemí bývalého sovětského bloku. Polsko má už teď pátou největší armádu v EU a současná politika Kremlu ještě posílila investice do obrany. „Kvůli nebezpečí a hrozbám v našem okolí nesmíme ztrácet čas,“ prohlásil už dříve Bronislaw Komorowski.
Novinář Tomasz Dawid Jedruchow
„Duda je druhořadý kandidát Práva a spravedlnosti a lidé to vědí. Strana se chystá na návrat k vládě a chce si zajistit klidné vládnutí pro sebe nebo neklidné pro dosavadní vládu. Ukazuje to přístup Poláků k postu prezidenta. Je to reprezentativní osoba, která sama moc nezmůže. Jako osobnost má Duda dobrou pověst – nepatří k radikálům jako Jaroslaw Kaczyński.“
„Komorowski je tak trochu obětí vlády. Občanská platforma už vládne sedm let. Nutné reformy nebyly provedeny, což se odráží na klesající podpoře vlády. Komorowski se také nevyjádřil k několika zákonům, které lidé považují za nepřijatelné.“
Polsko se často totiž zmiňuje jako příklad úspěchu. Ekonomika vzrostla za posledních osm let skoro o čtvrtinu. Do budoucna se ale musí připravit i vnitřní problémy. Zemi čekají škrty v sociální sféře a další liberalizace. „Kromě rychlého ekonomického růstu se země řadu let potýká také s vysokou nezaměstnaností,“ upozornil sociolog z Varšavské univerzity Pawel Kaczmarczyk. Potíž může způsobit zásadní uhelné zázemí. Polsko je totiž jedním z deseti největších těžařů uhlí na světě. Desetitisícové řady horníků se bouří, protože ceny suroviny klesají a stát nezvládá zachraňovat krachující doly. Nespokojení vládne i mezi zemědělci. Působí ho chorobná neefektivita, strukturální problémy a slabé investice. Navrch starosti přidělává ještě ruské embargo.
Obraz tradičního a konzervativního Polska se navíc mění. Ke katolické církvi se sice hlásí přes devadesát procent občanů, ale objevuje se tolerance k odlišnému pohledu. „Pokud jde o otevřenost k chování, které neodpovídá tradičním konzervativním normám, tak je vidět, že v průběhu posledních let roste,“ uvedla socioložka Katarzyna Kowalczuková. Rodiště papeže Jana Pavla II. tak do svého vedení zvolilo nevěřícího starostu, v pomořanském Slupsku zase obyvatelé zvolili gaye.
Poláci volí prezidenta přímo, má rozsáhlé pravomoci
Prezident je v Polsku volen přímo občany staršími 18 let. Kandidátem se může stát kterýkoliv občan Polska, který má právo volit do parlamentu a je starší 35 let. Podmínkou k tomu, aby se občan zúčastnil boje o prezidentský post, je předložení seznamu alespoň 100 tisíc podpisů na podporu jeho kandidatury. Vítězem voleb se stává ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo z kandidátů není zvolen v prvním kole, proběhne do 14 dnů kolo druhé, v němž se utkají 1. a 2. nejúspěšnější kandidát. Vítězem se stane ten kandidát, který v druhém kole dosáhne nadpoloviční většiny hlasů.
Zvolený prezident je zodpovědný za bezpečnost státu. Vyhlašuje volby do Sejmu i Senátu a za mimořádných okolností může obě komory rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Může též vyhlásit celonárodní referendum o významných otázkách. Má volnou ruku ve výběru premiéra a může předkládat návrhy nebo dotazy k Ústavnímu soudu. Má právo vetovat zákony, jeho veto však může být přehlasováno 3/5 většinou přítomných poslanců Sejmu.
