Ministerstvo zahraničí: Stíhání české samosprávy Ruskem kvůli soše Koněva je nepřípustné

České ministerstvo zahraničí označilo stíhání místní samosprávy kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze za nepřípustné. Reagovalo tak na fakt, že vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil v této souvislosti trestní stíhání. Sochu nechala odstranit radnice Prahy 6. Ruská diplomacie následně označila akt za zločin, který nezůstane bez odpovědi.

České ministerstvo zahraničí sdělilo v tiskovém vyjádření, že příslušné ruské zákony nebudou v Česku vymahatelné. „Socha maršála Koněva je válečným pomníkem, a vztahuje se tak na ni Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993, přemístění sochy ale není v rozporu s jejím zněním,“ uvedla česká diplomacie.

Ministerstvo také připomnělo, že se Česká republika na základě dohod s Ruskem na svém území řádně stará o čtyři tisícovky válečných hrobů, památníků či pomníků. V Rusku přitom podle úřadu nebyly dodnes navzdory dlouholetým jednáním obnoveny válečné pomníky padlých československých legionářů.

„Místní samospráva v České republice je nedílnou součástí ústavního zřízení našeho státu. Stíhání jejích demokraticky zvolených představitelů cizím státem za plnění jejich mandátu je z pohledu ČR nepřípustné,“ uvedlo české ministerstvo. „Příslušná ruská legislativa – navíc uplatňována retroaktivně – nebude ve vztahu k ČR nijak vymahatelná,“ doplnilo.

Postup Prahy 6 byl podle Rusů cynický

Podle Světlany Petrenkové se trestní řízení vede podle článku o znesvěcení symbolů vojenské slávy Ruska. Mluvčí výboru označila postup Prahy 6 za cynický a za porušení závazků vyplývajících z dvoustranných dohod mezi Ruskou federací a Českou republikou.

„Dokazuje to neúctu ke společné paměti a historii boje sovětského lidu proti fašismu,“ sdělila mluvčí.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu už dříve požádal šéfa kriminální ústředny Alexandra Bastrykina o posouzení trestní odpovědnosti představitelů zahraničních zemí za rozhodnutí o zrušení památníků padlých sovětských občanů, uvádí agentura TASS.

Šojgu žádá vrácení sochy, poslal dopis Metnarovi

Rusko podle agentury RIA Novosti požádalo o vrácení sochy, Šojgu o to českého ministra obrany Lubomíra Metnara požádal dopisem. Mluvčí českého ministerstva Jan Pejšek Českému rozhlasu-Radiožurnálu potvrdil, že Metnar dopis přijal a odpoví na něj.

Stíhání v Rusku umožňuje zákon, který v úterý podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Za poškození válečných hrobů a pomníků v Rusku i zahraničí hrozí podle něj až pětiletý trest.

„Podle mého soudu je to jistý krok směrem k domácímu publiku a vůči světu a vůči České republice jakési gesto, které nemusí nutně být prakticky naplněno,“ uvedl ve vysílání ČT24 komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.

Vzájemné vztahy se zhorší, prohlásil komentátor ČRo Plus Dvořák

TASS připomíná, že o odstranění Koněvovy sochy v Praze rozhodla radnice Prahy 6, na jejímž území pomník stál. Agentura jmenuje starostu tohoto pražského obvodu Ondřeje Koláře (TOP 09) jako autora podnětu k odstranění sochy.

„Takové z ruského pohledu svatokrádežné zacházení s maršálem je pro Rusy naprosto neslýchané. Musíme si uvědomit, že v symbolice patří Ivan Stěpanovič Koněv vedle maršála (Georgije K.) Žukova a dalších podobných sovětských vojevůdců,“ řekl Dvořák. „Nemůžeme pochybovat o tom, že (česko-ruské) vztahy se zhorší,“ dodal.

  • Spor o sochu maršála Ivana S. Koněva – Radnice Prahy 6 dala sochu odstranit začátkem dubna 2020, to vyvolalo protesty v Rusku. Vyšetřovací výbor Ruské federace následně kvůli odstranění sochy zahájil trestní stíhání.
  • Ruská špionáž – Zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ) téměř každý rok varují před ruskou zpravodajskou činností v České republice. BIS uvedla, že nejzávažnější hrozbu pro ústavnost Česka představovalo v roce 2019 šíření dezinformací proruskými aktivisty. Kontrarozvědka připomněla rozbití sítě, kterou v tuzemsku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB.
  • Výročí 21. srpna – Česká republika bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Proti tomu se ohradila ruská diplomacie s tím, že rozhodnutí Česka ohledně 21. srpna sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 52 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 1 hhodinou

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina dá víc peněz válečným veteránům. Do života se vracejí i díky koním

Ukrajinský rozpočet pro příští rok počítá s navýšením výdajů pro válečné veterány. Na bydlení, rekvalifikaci nebo rehabilitace jim stát přispěje zhruba o třetinu více než loni. V zemi je přes 130 tisíc veteránů s amputacemi a různými typy zranění. Jejich rehabilitace často trvá více než rok. Využívají se k ní i koně. Chůze těchto zvířat dle odborníků kopíruje tu lidskou. Pravidelná jízda na koni tak lidem s amputacemi pomáhá, aby si snadněji zvykli na protézy. Příznivě navíc působí i na psychiku veteránů.
před 2 hhodinami

Úplný blackout hrozí kvůli ruským útokům polovině Ukrajiny, píše WP

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.
před 3 hhodinami
Načítání...