Řecko musí otevřít hranici pro uprchlíky, prohlásil Erdogan. Trvá na nové migrační dohodě s EU

Turecko si kvůli náporu syrských uprchlíků z Idlibu přeje vyjednat v nadcházejících dvou týdnech novou migrační dohodu s Evropskou unií. V rozhovoru pro státní agenturu Anadolu to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. V pondělí v Bruselu jednal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten zdůraznil, že jeho země hranici pro uprchlíky zatím neuzavře, „otevřít brány“ by podle něj mělo Řecko.

Turecko-unijní jednání se koná kvůli krizi na řecko-turecké hranici, kde se nahromadily tisíce běženců poté, co Ankara oznámila, že nadále nebude bránit uprchlíkům v cestě do Evropy. Země tvrdí, že jí Unie dostatečně nepomáhá s miliony běženců, o které se musí postarat.

„Pokud se nám podaří dosáhnout dohody do 26. března, pak ji dostanou evropští lídři na stůl na summitu,“ řekl agentuře Anadolu Cavusoglu. Vrcholná schůzka premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie by se měla uskutečnit ve čtvrtek 26. a v pátek 27. března.

Erdogan: Je načase, aby Řecko otevřelo hranice

V pondělí se v Bruselu setkal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Unijní představitelé následně zdůraznili, že migrační dohoda z roku 2016 je stále platná. Neshody ohledně naplňování paktu se mají snažit vyřešit šéf unijní diplomacie Josep Borrell se svým tureckým protějškem.

Samotný Erdogan se na tiskové konferenci po jednání neobjevil. V úterý ale prohlásil, že unijní lídři údajně připustili, že zatímco Turecko plnilo své povinnosti vyplývající z dohody, EU postupovala v plnění slibů pomalu. Ankara podle prezidenta prozatím neuvažuje o opětovném uzavření hranic dál do Evropy. Je načase, aby hranici otevřelo Řecko, zdůraznil Erdogan.

Na základě migrační dohody z roku 2016 má Ankara bránit migrantům v cestě do Evropy výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Plnění dohody ze strany Unie, především v oblasti finanční pomoci, Erdogan ale považuje za nedostatečné. Turecko přijalo už asi 3,6 milionu běženců ze Sýrie.

V úterý na řecko-turecké hranici panuje podle agentury DPA „napjatý klid“. Migranti se hraniční plot či hraniční řeku pokoušejí překonat jen ojediněle. Od pondělního do úterního rána zabránily podle řeckých médií bezpečnostní složky v nelegálním překročení hranic asi tisícovce lidí. Relativního klidu Řekové využívají k tomu, aby opravili poškozený plot u přechodu Pazarkule/Kastanies.

Bulharsko začalo na žádost Řecka pouštět z přehradní soustavy do přítoku řeky Evros, která tvoří velkou část hranice mezi Řeckem a Tureckem. Vyšší hladina řeky má ztížit ilegální přechody hranice.

Ankara s Moskvou si rozdělily hlídky u dálnice v Idlibu

Turecko mezitím ohlásilo, jakým způsobem se bude jeho armáda dělit s ruskou v hlídkování kolem strategické dálnice v syrském Idlibu, která spojuje západosyrskou Latákíji se Sarákibem v Idlibu. Právě z této provincie uprchl v minulých měsících na milion lidí a Turecko kvůli tomu čelilo nové migrační vlně.

Podle dohody o příměří z minulého týdne mají být zajištěny hlídky v pásech širokých šest kilometrů kolem dálnice M4 jižně i severně od ní. Rusové budou střežit jižní úsek, zatímco Turci severní, sdělil nyní turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ten znovu varoval Damašek, že pokud syrská armáda poruší klid zbraní, turečtí vojáci zasáhnou.

Šéf turecké diplomacie také prohlásil, že Spojené státy nabídly, že poskytnou tajné informace týkající se Idlibu. Dodal, že pokud Washington Turecku nabídne rakety Patriot, nebude turecký nákup ruského protiraketového systému S-400 překážkou v jejich rozmístění.

Americký prezident Donald Trump při loňském setkání s Erdoganem označil dodávku tohoto ruského systému za komplikující faktor americko-tureckých vztahů.

Ankara a Moskva se na nákupu dohodly roku 2017 a Rusko začalo systém Turecku dodávat loni v červenci. Pentagon přitom Ankaře nabízel svůj srovnatelný systém Patriot, ovšem nepřistoupil na požadavek přenést část výroby do Turecka. Rusko postupovalo přesně opačně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 27 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 36 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...