Otevíráme brány do Evropy, varuje Erdogan. Řecká policie na hranicích použila slzný plyn

Turecko nemůže čelit další vlně uprchlíků a otevírá jim hranice do Evropy, upozorňuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Mluvčí řecké vlády odvětil, že Athény budou své hranice stůj co stůj bránit. Řekové prý za posledních 24 hodin zamezili překročit hranice čtyřem tisícům běženců. Moskva mezitím oznámila, že se s Ankarou dohodla na snížení napětí v severozápadní syrské provincii Idlib, obě strany tam ale budou pokračovat ve svých operacích.

Boje v Idlibu vyhnaly z domovů od prosince skoro milion lidí, z nichž část se nyní vydala v Turecku k řecké hranici. Nynější nápor na hranici Turecka a Řecka vyvolalo podle agentury AP čtvrteční konstatování vysoce postaveného tureckého činitele, že Ankara už nebude v jejich překonání bránit.

„Dozvěděli jsme se, že hranice jsou otevřené, a tak jsme se sem vydali,“ řekl agentuře AP sedmnáctiletý Alí Nikad z Íránu. „Tady jsme ale zjistili, že jsou zavřené. Našli jsme díru v plotě a prošli jsme jí,“ dodal. Než se dostal se skupinou přátel do Řecka, strávil v Turecku dva měsíce. Chce se přidat ke strýci, který už v zemi je.

„Vláda udělá cokoli, aby hranice ubránila,“ uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas. Situace podle něj nijak nesouvisí s Idlibem. Živý přenos řecké televize Skai ukázal, že řecká policie po skupinkách běženců v sobotu ráno vypálila slzný plyn, zatímco migranti na ni z turecké strany házeli kamení. Média se mohla přiblížit pouze kilometr k hranici.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na svědky, se v nárazníkové zóně mezi dvěma hraničními stanovišti nachází kolem 500 lidí a další stovky jsou na turecké straně hranice. Agentura dále zmiňuje video, které na místě v noci natočil policista. Běženci na něm hází na policisty zapálené kusy dřeva.

Napětí stoupá

Řecká vláda odhaduje, že se na turecké straně hranice u přechodu Pazarkule/Kastanies na severozápadě země shromáždily tři tisíce utečenců.

Turecko již poskytlo útočiště 3,5 milionu syrských uprchlíků a opakovaně hrozilo, že „otevře brány“ do Evropy. Erdogan během sobotního projevu v Istanbulu tvrdil, že hranice překročilo už 18 tisíc lidí. Tomuto údaji ale neodpovídá prohlášení řecké vlády, ani popis situace agenturami.

Podle nejmenovaného řeckého policisty, na něhož odkazuje agentura Reuters, na hranici Řecka a Turecka, dlouhé zhruba 200 kilometrů, stoupá napětí. Skupinky migrantů se je snaží překonat, ale řecká policie je soustavně odráží.

V sobotu se podařilo hranici do Řecka překonat malým skupinám migrantů, napsala agentura AP. Většina z nich jsou muži z Afghánistánu, ale přešly i rodiny s malými dětmi. V noci se uchýlili do opuštěných budov a kaplí na řeckém venkově, ráno se vydali směrem na sever.

Do Evropské unie dorazilo přes tuto trasu v roce 2015 zhruba 860 tisíc uprchlíků, přičemž jejich množství pomohla od roku 2016 výrazně omezit dohoda EU s Tureckem. Ankara zpřísnila hraniční kontroly výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu země do EU. Bezvízový styk zatím zaveden nebyl a ani vstupní jednání nepokročila.

Dohodli jsme se na snížení napětí, tvrdí Moskva. Jděte nám z cesty, vzkazuje Erdogan

Podle ruského ministerstva zahraničí se Moskva dohodla s Ankarou na snížení napětí v syrské provincii Idlib, armády obou zemí tu ale budou pokračovat v ofenzivách. Erdogan v sobotu prohlásil, že při pátečním telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem řekl, aby Rusko „šlo Turecku z cesty“.

„Zvážili jsme konkrétní kroky k dosažení trvalé stability v deeskalační zóně Idlib,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Obě strany potvrdily, že chtějí snížit napětí a dále „bojovat proti teroristům“.

Erdogan nicméně trvá na tom, že syrské síly za čtvrteční útok, při kterém zemřelo 33 tureckých vojáků, zaplatí. „Co tam děláte? Chcete-li tam založit základnu, jen do toho, ale nechte nás se syrským režimem na pokoji,“ cituje turecký prezident, co řekl do telefonu Putinovi. 

Těžké boje v syrském Idlibu z minulých dní vyvolaly mimořádné napětí mezi Ruskem a Tureckem jako zeměmi, které jsou do tamních bojů zapojeny na opačných stranách. Idlib je poslední syrskou baštou džihádistů a rebelů, kteří se snaží od roku 2011 svrhnout syrského prezidenta Bašára Asada.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli ve čtvrtek mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Turecké ministerstvo obrany v sobotu informovalo, že syrské ostřelování si vyžádalo život dalšího tureckého vojáka a dva byli raněni, napsala agentura AP.

Turecko tvrdí, že v noci na sobotu zničilo syrské „zařízení na výrobu chemických zbraní“ na severozápadě Sýrie, 13 kilometrů jižně od Aleppa, a řadu dalších syrských cílů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný turecký zdroj.

Za posledních 24 hodin připravily turecké pozemní a letecké útoky o život 48 syrských vojáků, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Syrská armáda a ruské letectvo podle organizace pokračují v náletech na severosyrské město Sarákib, které ve čtvrtek dobyli zpět syrští povstalci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 2 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 4 hhodinami
Načítání...