Migrační dohoda Evropské unie s Tureckem uzavřená v roce 2016 je stále platná, obě strany se však musí shodnout ohledně uskutečňování jejího obsahu v praxi. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis předtím vyzval Erdogana, aby přestal šířit falešné zprávy a přijal zpět uprchlíky z řecké hranice.
Předseda Evropské rady Charles Michel avizoval, že neshody ohledně naplňování migračního paktu se nyní budou snažit urovnávat šéf unijní diplomacie Josep Borrell a turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.
Podle agentury DPA trvalo jednání necelé dvě hodiny, turecký prezident z něj odešel bez prohlášení k médiím a Michel s von der Leyenovou při následném společném vystoupení neoznámili konkrétní výsledky. Oba rozhovory hodnotili pozitivně, Michel hovořil o prvním kroku ke zlepšení vztahů s Ankarou.
„Vstupujeme do nové fáze, pokud jde o migraci. Prezident Erdogan bude (v pondělí) v Bruselu a já považuji tento vývoj za pozitivní. Doufám, že to je začátek zmírnění napětí v této krizi,“ prohlásil v pondělí Mitsotakis.
Zdůraznil také, že pokud chce Erdogan revidovat migrační dohodu Ankary s EU, kterou podle něj „sám efektivně zničil“, musí odvézt ty „zoufalé lidi“ od hraniční řeky Evros a přestat se šířením falešných zpráv a propagandy.
Atény žádají repatriaci migrantů i společné hlídky
Řecký premiér rovněž Erdoganovi navrhl, aby zvážil možnost společných hlídek při kontrole hranice. Repatriace migrantů, kteří přišli do jeho země ilegálně, by měla být podle Mitsotakise možná nejen z řeckých ostrovů v Egejském moři, ale i z řecké pevniny.
„Řecko vždy uznávalo a bude uznávat, že Turecko hraje klíčovou roli ve zvládání uprchlického problému, ale nemůže to dělat prostřednictvím výhružek a vydírání,“ zdůraznil Mitsotakis, který se v Berlíně setkal i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
„Nová fáze“ dohody s Tureckem
Také šéfka německé vlády uvedla, že Turecko nese „velké břemeno“ stran uprchlíků. Podle Merkelové ale nemůže Ankara očekávat pochopení, když se snaží řešit své problémy tak, že běženci pak skončí uvěznění v mrtvém bodě na řecko-turecké hranici.
„Takový přístup je nepřijatelný,“ konstatovala kancléřka. „Silně podporuji to, aby se dohoda EU s Tureckem dostala do nové fáze,“ dodala s tím, že nová fáze by měla začít právě v pondělí v Bruselu. Schůzka podle ní byla předem dobře připravená v mnoha telefonátech.
U řecké pozemní hranice se na tureckém území od konce února nahromadilo několik desítek tisíc běženců poté, co Erdogan oznámil, že hranice je otevřená. Turecko tak přestalo plnit dohodu s EU z roku 2016, na jejímž základě dosud bránil větší vlně migrantů do Unie výměnou za finanční pomoc.
Turecký prezident považuje tuto pomoc za nedostatečnou, a proto opakovaně vyhrožoval už dříve, že hranice otevře. Zdůvodňuje to tím, že jeho země přijala už na 3,7 milionu běženců kvůli válce v Sýrii a další přicházejí kvůli bojům v Idlibu.
V pondělí panoval na řecko-turecké hranici oproti dnům posledního týdne relativní klid, uvedla agentura AP. Za posledních 24 hodin k pondělnímu ránu zabránila řecká policie „jen“ 1646 pokusům o překročení hranice a zatkla dva lidi kvůli ilegálnímu přechodu hranic – Maročana a Egypťana.
V minulých dnech byly tyto počty mnohonásobně vyšší, zpočátku týdne zabránila řecká policie za 24 hodin podle svého tvrzení přejít hranici i sedmi tisícům osobám.
