Pentagon zvažuje obranu ropných polí v Sýrii posílením vojsk. Rusko vyslalo vojáky z Čečenska

Spojené státy jsou odhodlány posílit své vojenské postavení v Sýrii „o další vojenské prostředky“, aby zabránily možnému převzetí ropných polí na východě Sýrie Islámským státem (IS) či jinou teroristickou organizací. S odvoláním na prohlášení nejmenovaného představitele Pentagonu o tom informovala agentura Reuters. Do Sýrie mezitím z Ruska dorazilo na tři sta dalších vojenských policistů a dvě desítky obrněných vozů.

Podle Reuters jde o jasné znamení, že Spojené státy nejenže ukončily plány na úplné stažení svých jednotek ze Sýrie, ale naopak uvažují o vyslání nových vojenských kapacit, které by posílily zbytky americké armády, které v zemi dosud zůstávají.

Podle amerického časopisu Newsweek, který se rovněž odvolává na zdroj na americkém ministerstvu obrany, musí s tímto plánem nejprve vyslovit souhlas Bílý dům. Pentagon chce údajně posílit obranu ropných vrtů o 30 tanků Abrams a další vojáky. Televize Fox News uvedla, že posily mají být vyčleněny z jednotek, které již nyní na Blízkém východě působí.

Ropné oblasti chce Trump dál chránit

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na Twitteru napsal, že hovořil s velitelem arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúmem Abdím a sdělil mu, že „je možná načase, aby se Kurdové začali přesouvat k ropné oblasti“. Podle agentury AP tím odkazoval na ropná pole ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur. To je oblast, kterou američtí vojenští velitelé považují za klíčovou pro odražení možného opětovného vzestupu IS.

Trump sice hájí stažení téměř všech amerických vojáků ze Sýrie, ale dává opakovaně najevo, že ropné oblasti v zemi hodlají Spojené státy dál chránit. Ve středu řekl, že tam zůstane „malý počet vojáků“. Činitelé Bílého domu ale zatím nechtěli komentovat Trumpovo prohlášení, že k ropným polím by se měli přesunout Kurdové. Trumpovi kritici prezidenta podezírají, že situaci v Sýrii zcela nerozumí nebo je mu tamní křehká dynamika lhostejná, píše AP. 

Podle Reuters Trump změkčil své původní odhodlání stáhnout veškeré americké vojáky ze Sýrie poté, co musel čelit silné kritice Kongresu, a to i z řad svých republikánů. Byl obviňován, že stažením ze severní Sýrie uvolnil cestu turecké invazi, posílil postavení Ruska v regionu a zvýšil riziko, že se opětovně aktivizuje Islámský stát.

Rusko má v Sýrii vycvičené vojáky z Čečenska

V pátek do Sýrie dorazilo zhruba tři sta dalších příslušníků ruské vojenské policie, kteří mají pomáhat zajistit stažení oddílů syrských kurdských milic YPG od hranic s Tureckem. V prohlášení ruských ozbrojených sil se píše, že se jedná o špičkově vycvičený vojenský personál z Čečenska, který má s podobnými operacemi zkušenosti.

Na ruskou leteckou základnu Hmímím v Sýrii také přibylo více než dvacet obrněných vozů Tigr a Tajfun, které budou ruští vojenští policisté při akci používat, dodala ruská armáda v komuniké.

Ruští vojenští policisté začali hlídkovat na severu Sýrie ve středu. Podle ruské armády bude jejich úkolem zajišťovat bezpečnost obyvatelstva, udržovat právo a pořádek, hlídat určené oblasti a pomoci stáhnout kurdské jednotky YPG a jejich zbraně 30 kilometrů od syrsko-turecké hranice.

Nahrávám video
Studio ČT24 s Rachidem Khalilem, zástupcem Kurdského občanského sdružení
Zdroj: ČT24

Orbán: V zájmu Maďarska je, aby Turecko poslalo migranty do Sýrie

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek řekl, že je nutné situaci v Sýrii stabilizovat, aby se běženci mohli vracet do vlasti. „A vypadá to, že se tak děje,“ podotkl k záměru Ankary vytvořit v severní Sýrii podél turecké hranice takzvanou bezpečnostní zónu. 

Orbán, který je znám svým odporem vůči migrantům, varoval, že pokud by Turecko pustilo syrské uprchlíky do Evropy, zaplaví statisíce lidí Řecko, Balkán a případně cestu z Chorvatska až k maďarské hranici. „Je stále základním zájmem Maďarska, aby se toto nestalo,“ řekl šéf maďarské vlády. „Jedno Röszke stačilo,“ dodal.

U přechodu Röszke ležícího u hranice se Srbskem v září 2015 skupina migrantů prorazila bránu v hraničním plotě a pronikla do Maďarska. Během potyček s maďarskou policií utrpělo zranění 15 strážců pořádku a více než sto migrantů.

Turecko zahájilo 9. října ofenzivu proti syrským Kurdům, když USA ohlásily stažení svých vojáků ze severu Sýrie. Část americké armády v Sýrii se následně přesunula do sousedního Iráku, část zůstala na východě země v blízkosti ropných polí.

Arabsko-kurdská koalice SDF, k níž YPG patří, byla klíčovým spojencem USA v boji proti IS, který dříve východosyrská ropná naleziště ovládal a plynuly mu z nich značné příjmy.

Aliance se proti Turecku nepostaví

NATO nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, ale výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu, sdělil na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO generální tajemník Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN. 

Turecko má hned po Spojených státech největší alianční armádu a diplomaté se shodují, že je v NATO příliš důležitou zemí, aby s ní ostatní šli do otevřeného konfliktu. Podle Stoltenberga bylo tak vyzněním schůzky spíše to, že ministři NATO ocenili dohodu mezi Washingtonem a Ankarou, která na severovýchod Sýrie přinesla dočasný klid zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších osm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 1 hhodinou

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 5 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 12 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 13 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 13 hhodinami
Načítání...