Turecká armáda zahájila operaci Pramen míru proti kurdským ozbrojencům na severu Sýrie. Francie útok odsoudila a spolu s Velkou Británií a Německem požádala o schůzku Rady bezpečnosti OSN. Ta se uskuteční ve čtvrtek. Operace se nelíbí ani šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který přitom Turkům nechal volnou ruku, když stáhl z oblasti vojáky. Erdogan chce zřídit v Sýrii bezpečné pásmo, kam se budou moci vrátit uprchlíci. Kurdské milice nyní ovládají čtvrtinu země.
Turecká operace na severu Sýrie
- 23:04
On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Dění na syrsko-turecké hranici budeme dál bedlivě monitorovat.
- 23:02
Město Tal Abjád, které kontrolují kurdské milice YPG, bylo prvotním terčem pozemní ofenzivy, řekl agentuře AFP mluvčí syrských protureckých povstalců. Agentura AP s odvoláním na nejmenovaný turecký zdroj uvedla, že turečtí vojáci a proturečtí povstalci zahájili ofenzivu o čtyřech větvích.
- 22:47
Turecká pozemní ofenziva u syrského hraničního města Tal Abjád byla odražena, oznámila podle agentury AFP na Twitteru arabsko-kurdská koalice SDF.
Turecká armáda operaci odstartovala společně s protureckými povstalci, uvedl turecký prezident. Nejprve kurdské cíle ostřelovali, v noci pak zahájili pozemní operaci u syrského hraničního města Tal Abjád. Byla odražena, oznámila podle agentury AFP na Twitteru arabsko-kurdská koalice SDF.
Město Tal Abjád, které kontrolují kurdské milice YPG, bylo prvotním terčem pozemní ofenzivy, řekl agentuře AFP mluvčí syrských protureckých povstalců. Agentura AP s odvoláním na nejmenovaný turecký zdroj uvedla, že turečtí vojáci a proturečtí povstalci zahájili ofenzivu o čtyřech větvích.
Ofenziva začala ostřelováním
Turecký útok začal ve středu odpoledne. Střely z houfnic nejprve začaly dopadat na základny a muniční sklady kurdských milic. Dalšími cíli byly pozice kurdských ostřelovačů. Údery byly údajně vedeny i na cíle vzdálené od obytných oblastí, píše Reuters s odkazem na turecký bezpečnostní zdroj. Podle Kurdů ale zemřeli první civilisté.
Městem Rás al-Ajn na severovýchodě Sýrie a u hranice s Tureckem otřáslo několik velkých explozí už v době, kdy Erdogan oznamoval začátek ofenzivy. Nad městem byl slyšet hluk z letadel a z budov stoupal dým. Podle arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) podnikají nálety turecké vojenské letouny a mezi lidmi propukla panika.
Dalším cílem bylo pohraniční město Tal Abjád. „Obě menší města se nacházejí v poměrně řídce osídlené oblasti. V minulých dnech zde vyklidily své posty americké jednotky,“ připomněl zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský. Turecko údajně bombardovalo také pohraniční město Kobani, projektily dopadaly i do města Kámišlí, které má asi 400 tisíc obyvatel.
Na severu Sýrie panuje chaos, jak se lidé snaží utéct do bezpečí. Pro civilisty v Kurdy ovládané oblasti je to noční můra, jež se stala realitou, protože lidé do poslední chvíle věřili, že se USA postaví za své kurdské spojence a zabrání invazi, informovala ze severu Sýrie zpravodajka CNN Clarissa Wardová.
Podle tureckých vládních médií kurdské síly odpověděly na ofenzivu palbou přes hranice. Nejméně šest raket dopadlo do centra města Nusaybin.
Konec americké ochrany
O plánech zahájit úder informoval Erdogan amerického prezidenta Donalda Trumpa telefonicky o víkendu. Šéf Bílého domu pak ohlásil stažení amerických vojáků z míst, jichž se může ofenziva týkat. Kurdové to označili za zradu.
Trump později varoval Ankaru, že pokud uskuteční neadekvátní zásah, „zničí tureckou ekonomiku“. Samotné kurdské bojovníky chválil. Pentagon také podle tureckého tisku vyřadil Turecko z koaličního mechanismu, jenž umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií.
Po zahájení turecké ofenzivy Trump zdůraznil, že Spojené státy nepodporují útok v Sýrii a že daly Ankaře najevo, že jde o „špatný nápad“. Vyzval Turecko, aby chránilo náboženské minority.
„Senát USA připravuje rezoluci, která by měla krok Donalda Trumpa zvrátit – a tedy možná vrátit americké jednotky do oblasti na syrsko-turecké hranici,“ upozornil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. V Senátu přitom mají převahu Trumpovi republikáni.
Koalice Syrských demokratických sil (SDF), jejíž páteří jsou kurdské milice YPG, pomohla mezinárodní koalici v čele s USA porazit Islámský stát, který od roku 2014 obsazoval sever Sýrie i sousedního Iráku. Ankara syrské Kurdy pokládá za spojence v Turecku zakázané a za teroristickou organizaci pokládané Strany kurdských pracujících (PKK).
„Je vidět, že Turecko se snaží stát regionální velmocí a Kurdové představují pro Turky pořád to hlavní nebezpečí pro budování tureckého státu, který bude především pro Turky. Kurdové v Sýrii jim trošku zamotali hlavu, protože i když bojovali proti Asadovi, tak jejich útvar v Sýrii je Turkům trnem v oku,“ konstatoval politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.
„Turecko se snaží z té oblasti vytlačit ozbrojence. Největší problém té operace je, že se neví, jaké dopady to může mít na civilní obyvatelstvo. Ve zmíněné oblasti žijí asi dva miliony lidí,“ podotkl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. „Turecko ví, že může zajít poměrně hodně daleko a že Západ je ve své kritice zatím poměrně bezzubý,“ dodal.
Kurdové tvrdí, že zadržují v táborech na severu Sýrie asi 12 tisíc islamistů a jejich rodinných příslušníků. Údajně jsou mezi nimi asi čtyři tisíce džihádistů ze zahraničí. Podle Bílého domu se nyní těchto lidí ujme Turecko, protože evropské země to odmítly.
Turecko chce vybudovat bezpečnostní zónu
Erdogan zdůrazňuje, že pro Turecko zůstává hlavním cílem vytvoření „mírového koridoru“ pro návrat uprchlíků na sever Sýrie. Do Turecka přišlo podle tisku na 3,6 milionu Syřanů. Erdogan už pohrozil, že pokud Unie a další velmoci budou s vybudováním bezpečnostní zóny otálet, bude nucen běžence pustit do Evropy.
Podle Ankary by se tato zóna měla rozprostírat do hloubi 30 kilometrů syrského území a měla by být zbavena kurdských milicí.
Svět se obává o osud Kurdů
Rusko jako spojenec Damašku vyzývá k zachování územní celistvosti Sýrie. Ministr zahraničí Sergej Lavrov poukázal na pochybné počínání USA v regionu a vyzval Damašek, aby s Kurdy vyjednával. Kurdové už v úterý naznačili, že budou možná jednat s vládou prezidenta Bašára Asada nebo i s Ruskem.
Situaci sleduje také Írán, jehož představitelé se v minulosti vyslovili proti vojenskému řešení situace s Kurdy. Ve středu jeho armáda zahájila manévry u turecké hranice. Podle agentury ISNA se cvičení účastní oddíly rychlé reakce, mobilní a útočené brigády a vrtulníky íránského letectva.
Za syrské Kurdy se jasně postavila Francie. Proti vpádu Turecka do Sýrie se dříve vyjádřil také český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj nejvíc utrpí nevinní civilisté.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně v září po schůzce s Erdoganem v OSN uvedl, že země Visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření bezpečné zóny pro uprchlíky v severní Sýrii podporují. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ale později v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.
Obavy z humanitární katastrofy vyjádřila v souvislosti s plánovanou tureckou operací organizace OSN. Šéf NATO Jens Stoltenberg chce o situaci jednat v pátek s Erdoganem. Podle něj ofenziva musí skončit, stejně jako další destabilizace regionu.
„Rád bych apeloval na Turecko a další aktéry, aby jednali zdrženlivě a aby přestali s operacemi, které už teď běží. Armádní činy nevedou k dobrým výsledkům a chceme na to své turecké přátele upozorňovat. Pokud je součástí tureckého plánu vytvoření bezpečné zóny, tak potom nečekejte, že za to EU bude platit. Protože syrský konflikt se dá vyřešit trvale udržitelným způsobem pouze politickou transformací,“ varoval končící šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
